MELDA: Matka je rozumná žena a otce opustila. Asi tak o 15 let později, ale zvládla to. Taky je dneska spokojená a on vypadá jak zombie...

MELDA: a nebo abys je opakoval, případně na ně vršil další.

FRK_R23: Akorat teda jedna vec je zajimava, ac se moji rodice hadali a stekali na sebe jak psi a obcas to bylo fakt hodne drsny, kdy clovek radeji utekl z bytu za kamosema i za cenu toho, ze kdyz se vrati tak dostane, tak jsou spolu do dneska. A clovek si rika, jak to dokazali.

CRANEOVÁ: My jsme tady zavrhli model rodiny v pětadvacátém století, když naši vědci prokázali, že za všechny problémy a neurózy mohou naši rodiče.

FRK_R23: Tak jako rodice mas kolikrat od toho, aby si se poucil z jejich chyb a vse udelal jinak.

kdybych napsala, proč je moje rodina tak v prdeli, jak je, tak mi to snad ani nikdo neuvěří... jo, generační trauma je svině a s každou další generací je to horší.

Celý svůj dospělý život, i když jsem udělal hodně blbostí a nebyl vždycky hodnej, tak se snažím žít tak abych nebyl jako moji rodiče. A pokaždé když si to uvědomím a v duchu si tuhle větu řeknu tak mi z toho je strašně špatně, protože to je vlastně strašně smutný.

A pro úplnost máma taky nebyla úplně super, než umřela tak si pamatuju když mě vždy odeslali na 2 msíce do Trogiru, občas za mnou přijeli a máma měla v kufru na ten tejden 8 flašek vodky :(

Vědět co tím svým přiznáním způsobím, tak jsem si to radši nechal pro sebe:/


Ale navzdory rodičům (matka je teda svatá žena), jsme to celkem zvládli, ne?:)

Otec pil, hodně pil. Škemrala jsem o lásku, která nepřicházela. Neustále jsme se před ním někde schovávali, aby nás neuhodil nebo neseřezal za úplný banality. Úplně ho vidím, jak nade mnou stojí s tím cigárem a dostanu facku za každé špatné napsané písmenko.
V noci jsem se bála chodit na záchod. Raději jsem se počurala s jistotou, že mě ještě v noci zbije. V posteli. Malou, bezbrannou a ségru taky, protože mě bránila.
Máma mě nikdy neobjala. Nedokázala mi nikdy dát ani pusu. A ja zase škemrala. O lásku, o něhu a pocit, že mě má někdo rád.
Je mi do breku.

OMNIHASH:
Joker laughing scene | Joaquin Phoenix's laugh
https://youtu.be/D0EBBqbeqIM?si=IeUm11ItLNLeonVn

Ja mam svoje rodice rad, vim ze to se mnou nemeli lehky a jsem jim vdecnej za to, jak me vlastne vychovali a to i presto, ze sem nakonec od nich utekl. Miluju je. Sice bych obcas neco u sebe rad zmenil, ale to uz asi uplne nepujde, protoze dost veci do me tak trochu jakoze namlatili. Moc se u nas v rodine neprokazovala laska, jakoze bysme si rikali, jak se mame radi a milujeme se a do toho se denne hladili nebo objimali, takze toto neumim moc rikat a delat ani ja a to ani kdyz cloveka miluju nade vse. Proste to neumim. Nekdy to jde samo, ale neni to automatika. Obcas me to mrzi. Vedli nas k zodpovednosti a samostatnosti. Nasi se naopak strasne hadali a asi i to sem od nich podedil, protoze obcas mam pocit, ze kdyz mam pravdu, tak si ji musim obhajit za kazdou cenu, misto toho abych se proste sebral a sel do prdele. Dost v sobe skryvam emoce a city, protoze to se u nas v rodine taky nenosilo. Bohuzel to u me pak vyvola emocni vybuch a to taky neni uplne ok. Naucili me, ze nic neni zadarmo a ze si na vse musim vydelat sam. Naucili me si vazit veci, protoze si uvedomuji jakou maji hodnotu. Ale to taky neni vzdy uplne super, protoze se obcas clovek kuli tomu nasira a rozciluje, kdyz mu nekdo druhej znici neco cenneho. Ale nejvic si cenim toho, jak me naucili mit uctu ke starsim a celkove k lidem, nelhat, nekrast a hlavne nepodelavat lidi. A ze dane slovo plati a pokud nekomu neco slibim, tak to dodrzim i kdyby trakare padaly.
Ja bych vlastne rodice nemenil a sem rad, ze jim ted mohu skromne pomalu vracet to, co investovali oni do me. S tatou uz asi nikem nezajdu, ale casu spolu ted travime vic nez za poslednich 20 let.

Kdyz ctu ty pribehy tady o chovani rodicu, tak je mi az stydno za to jake mam rodice ja. Nikdy jsem rodice nevidel opile. A to za mlada podle vseho kalili hodne. Mama prestala kourit kdyz otehotnela, tata z ohleduplnosti kdyz jsem se narodil (ale neprizna to a rika ze to je tim ze mu mama kupovala spatny cigara). Napul rozkurenou krabicku ma porad v kredenci. Kdyz se rodice tak 1 do mesice trochu pohadali, myslel jsem ze to znamena ze mame rozvracenou rodinu :D Vzdycky me podporovali a to i kdyz se mnou nesouhlasili. Nikdy me do niceho nenutili, nekritizovali moje partnerky ani moje zivotni rozhodnuti. Penez jsem moc nemeli, ale v rodine nehraji dodnes zadnou roli. Mama se vzdala dedictvi, protoze se nechtela hadat se segrou (ktere je tezce za vodou, ale evidnente ji to nestacilo). Zadne pujcky, zadne spory o majetek, kdyz se poridi nova vec - auto, pocitac, fotak, tak se stara neproda, ale nejdriv se overi, jesti ji nepotrebuje nekdo z rodiny a ten to proste dostane - to mi teda prislo samozrejme, nez jsem zjistil, ze si lide i v rodinach bezne veci prodavaji. Nekteri znami dokonce i v partnerskch vztazich! Vzdycky jsem si myslel, ze me rodice vychovou moc neovlivnili - jsme kazdy uplne jiny tata, mama i bratr. Ale ted s odstupem vidim, ze ty zakladni hodnoty - tolerance, nekonfliknost a nelpeni na penzich a statcich je neco, co nas spojuje. Ne ze by to tady byla nejlepsi vybava do dnesniho sveta, ale nemenil bych.

Však recht ne nadarmo se říká NUR EIN SCHWEIN TRINKT ALLEIN

FRK_R23: Tak tohle mám úplně stejně, můj otec za posledních cca 10 let úplně rezignoval na život a jediný co dělá je, že leží u televize a čumí na píčoviny typu Soudkyně Barbara a pije pivo a rum. Já od té doby skoro přestal pít a jen občas si dám nějaký alkohol a to jen když je příležitost a jsem ve společnosti. Tohle na mě působí jako dokonalej odstrašující příklad.

RENFRI: No pro mě to má nakonec i pozitivní dopad, přestal jsem pít doma :)

Ty vole já bych spal...to je počasí pro medvěda...a ještě jsme dneska se ženou zaspali, protože jsme zlomili večer láhev portského a koukali na oblíbenou korejskou soap operu....zííííív