Můj otec je og dezolát. Já nesnášim všechno, co sovětskej svaz představoval a představuje. Opovrhuju dezolátama a ne, nesnažim se chápat jejich motivaci a vést s nimi dialog, serou mě a mám chuť je poslat do gulagu, aby ochutnali ruskou medicínu.
Otec se do té úžasné země přestěhoval už když mi bylo 12. Neshody ohledně politiky máme od jakživa, ale ani u ostatních věcí není moc na čem stavět. Vždycky mlžil ohledně všeho, včetně svojí práce. Takže nevím, co dělal a dělá. Už před mnoha lety používal termíny jako “natovci”, který samozřejmě můžou za všechno zlý, přišlo mi to až srandovní a mimo. Po začátku války už se ale nejde bavit vůbec o ničem. ,,Jak se tam máš?” ,,Pořád stejně, dobře, tady se nic nezměnilo, jen teď zablokovali whatsapp“,.. a do toho sdílí na Facebooku dezinfo a proruský lži. Je to divný, jakoby tátu nemám, ale pak si občas vzpomenu, že vlastně jo. Fyzicky jsem ho neviděla asi 8 let, tak dlouho nebyl v ČR.