TRISSIE: No, a neměla to teda lehké :)
To bylo těch prvních pár pionýrek, které hluboce obdivuju, za tím byla neskutečná dřina a pevná vůle.
Její přihláška na českou lékařskou fakultu v Praze byla zamítnuta, a tak začala navštěvovat přednášky na pražské německé univerzitě, ale bez možnosti složit zkoušky. V roce 1897 mohla přejít na českou fakultu, ale opět jen na hospitační studium (bez statutu řádné posluchačky); v roce 1900 bylo novým zákonem dívkám umožněno skládat zkoušky za celou dosavadní dobu studia. Zásluhu o to měla jistě Anna Honzáková svými výsledky, i osobní intervencí a několika písemnými intervencemi ve Vídni. Studentka Honzáková, po pěti letech navštěvování přednášek, všechny tři rigorózní zkoušky (každá se skládala ze 3 dílčích) složila s výborným prospěchem[p 3] a 17. března 1902 v aule Karolina promovala na doktorku veškerého lékařství – MUDr.