PETER_PAN: Haha, střelec.. vidíš, jak to nefunguje?

Vždycky na konci prázdnin se už těšim do práce na cvrkot začátku školního roku.

LIQUID_SOUND: můj děda s babi byli pod stanem ještě před pěti lety.. Babi má super systém, jak se stoličkou vyleze po čtyřech s toho stanu, pak se přes ní tak jako nakulí a pak teprve vstane.. Ale jak už jsem psala, dostali vibrační křeslo, jelikož už fakt nemůžou a dědovi dali povolení řídit už jen na padesát km od domu... takže jim ty stany už taky zatrhli.. a to jsem jím říkala, že by je ta chatka nebo někde hotel vyšel už kolikrát stejně jak ten stan.. ale oni měli někde zafixováno, že nejlevnější ubytování je pod stanem..

Herdek ve ctyriactyriceti me uz asi fakt prestalo bavit jezdit pod stan. Uz vloni mi to prislo nejaky nepatricny. Letos uz mi to prislo spis jako nouzovka nez neco, co me kdysi fakt moc bavilo. Skoda. Starnu no.

FINSON: Typickej strelec.

Přiznám se, že když na mě někdo vybalí cosi o moci znamení a jak předurčuje osobnost a podobných teoriích, jsem k tomu člověku pak dost skeptická, co se jeho názorových výstupů týče. Pattern matters.

Pro mě žádné znamení, prosím.
Přijímám plnou odpovědnost za své kreténské chování sám.

PAKOBYLKA_: Chtěla jsem tě uklidnit, že to někdy taky takhle sabotuju, ale... no, já jsem když tak pro všechny záznamy jednorožec :D

NELLAS: Kdyz se lidi ptaji, jaky jsem znameni, obcas reknu uplne jiny. Uz jsem byla typicka ryba, typickej kozoroh a “nojoo, jasnej vodnar”! Predpokladam, ze to asi delaji taky jenom blizenci. Nevyhraju proste.

PAKOBYLKA_: No ale to je typický blíženec! Pusť ke kormidlu radši některou ze svých klidnějších a vyrovnanějších osobností :D

Nerada, ale přiznám se, že lidi, který o mně nic neví, ale střelí po mně větu: “No jó, typickej blíženec, ty tvoje osobnosti!” ve mně vzbuzují sklony k agresi. Fakt bych ti nejradši jebla čelem o zeď, Silvie!

MAR_TINA: Od určité doby s sebou nosím i tu větší velikost. Co kdyby.

Dnes jsem poprvé zcela samostatně nasadila kondom na opravdový živý penis. (žena, 48).

Nemám ráda, když si lidi otevřeně nadávají. Ale dost mě baví, když někdo někoho urazí tak mistrně, že si toho příjemce ani nevšimne a ještě se tomu zasměje.

Cítím určitý uspokojení, že tu na střídačku postujeme selfíčka z crazy dove, mrdaček a špitálů. No, nyxáci se neflákaj a tak to má být.

Když jdu domů za tmy, tak jsem ráda, když už jsem celá uvnitř za prahem vchodových dveří, protože v ten moment už mi nemůže žádnej upír ublížit. Pak mě ale napadne, že jsem možná někdy napůl ve snu nějakýho nechtěně pozvala dovnitř a je to jen falešnej pocit bezpečí.