Že jsem celá já i auto.

Za to, že žiju.

za něj ♥

Smála jsem se, když mi lidi říkali, že dostat se na mou hodinu je jako sehnat lístky na Rolling Stones. Ale já mám fakt obsazeno až do začátku února. Dál nejsou ještě vypsané rezervace.
Když jsem začínala a často vedla hodiny s jedním, dvěma klienty (díky PETR_TNT, že byl mým prvním pokusným králíkem), nenapadlo by mě, že se to může takhle vyvrbit. Jsem za to neskutečně vděčná a moc děkuju všem členům gangu ❤️

Za svůj tuhý šumavský kořínek. Dobře jste si, mí prapředci, vybrali své protějšky. I za ta malá prsa a studené ptačí oči, co mám po vás, jsem vám vděčná ❤️

Za teplo, splachujici zachod, vanu a sprchu, za vuni a poradek.

Za Život…

že to vyšetření dneska dopadlo dobře.

Za sníh! Vždycky, když nasněží, je to pro mě taková nádhera a vzácnost, že z toho dostávám úplné sváteční pocity :)

že mám známe/kamarády, kteří v odpověď na moji zkoumavou sms ohledně správky na novém bytě písnou - Ok, můžeš dnes? Mrknu na to. - A pak to obhlídnou se slovy, to není problém, dej mi klíče, zítra nebo v úterý to máš hotové, mám dovolenou.

A já prostě jenom koukám.

Že mám svoje dva syny narozené a že se mají k světu.

Za to, že mne poslední dobou umí lidi příjemně překvapit.
A za to, že se mi mnohem lépe spí.

Ještě jsem stihli odpolední sluníčko na foceni :)

za novy kolo

Za to, že mě konečně asi úplně? přestal bolet naražený bok :)

Za existenci svítidel, napodobující sluneční světlo. Když svítá pozdě a celý den je pod mrakem, mám na psacím stole malé soukromé slunce...

Za konečně uzdravující se vztahy v rodině.

Za dnešní odpoledne. 4 hodiny v lese, obklopená mlhou, klidem...posezeni na lavicce u ohnište s vyhledem ze skály...do mlhy.