Ty dilemata

Despite countless investigations, lawsuits, social shaming, and regulations dating back decades, the oil and gas industry remains formidable. After all, it has made consuming its products seem like a human necessity. It has confused the public about climate science, bought the eternal gratitude of one of America’s two main political parties, and repeatedly out-maneuvered regulatory efforts. And it has done all this in part by thinking ahead and then acting ruthlessly. While the rest of us were playing checkers, its executives were playing three-dimensional chess.

Take this brief tour of the industry’s history, and then ask yourself: Is there any doubt that these companies are now working to keep the profits rolling in, even as mega-hurricanes and roaring wildfires scream the dangers of the climate emergency?
How 'Big Oil' works the system and keeps winning » Yale Climate Connections
https://yaleclimateconnections.org/2021/12/how-big-oil-works-the-system-and-keeps-winning/

If you’re a regular listener of the New York Times podcast The Daily, you would have heard an ad for ExxonMobil’s carbon capture investments more than once in November.
The ad – which coincided with the Cop26 climate summit in Glasgow – told listeners that carbon capture technology could remove more than 90% of CO2 emissions from “carbon-intensive industries” and that the company was working to “deploy this technology at scale”. It gave the sense of an oil company tackling the climate crisis with technology that could solve it – and quickly.
Similar ads have run on NPR podcasts, including Invisibilia and Up First. The American Petroleum Institute has also run ads in podcasts, including on Vox’s Ezra Klein Show (Klein has since left for the New York Times), highlighting that it is “producing more oil and gas while reducing emissions”.

Why some of your favorite podcasts are filled with oil company ads | Environment | The Guardian
https://www.theguardian.com/environment/2021/dec/04/exxon-podasts-oil-company-ads-climate-crisis

Tak tu mame zase Lomborga...

Lomborg wrote in the Australian that a study “in the renowned journal” Nature, “shows that reducing emissions 95% by 2050 – almost Biden’s promise of net zero – would cost 11.9% of gross domestic product, or more than $US11,000 ($15,300) for each American citizen every year”.
That seems like an eye-watering figure, or in Lomborg’s words “spectacularly costly”.
The cited figure does appear in a supplementary section of the paper. But the authors of the study (which actually appeared in Nature Climate Change, not Nature) have told Temperature Check they have been asking Lomborg since early November to stop making that claim.
Prof David Victor, of University of California San Diego, said Lomborg’s summary “took the results out of context and used them for a purpose that we explicitly said they were not to be used, and which he was reminded of when he asked for the underlying data”.
The study used models to examine the methods and costs of reducing emissions through state-based policies compared with nationwide approaches.
But the authors say that as they model different levels of ambition, the dollar numbers produced by the model become less reliable.
They say that’s why the model’s outputs for beyond 80% were only placed in the supplementary section of the paper as a way to show the sensitivity of the modelling, rather than to deliver a genuine cost estimate.

Climate cost study authors accuse Bjørn Lomborg of misinterpreting results | Graham Readfearn | The Guardian
https://www.theguardian.com/environment/2021/dec/02/climate-cost-study-authors-accuse-bjrn-lomborg-of-misinterpreting-results

TUHO:
TADEAS: s dovolenim si zaarchivuju

EU ignoruje zákon o zachování energie, odnesou to ti nejzranitelnější
[Ivana Tykač] Ivana Tykačředitelka organizace Women for Women
26. 11. 2021 ▪ 17:12 ▪ Aktualizováno

V Čechách jsme si zvykli řešit problémy, až když se nás v naší kotlině opravdu dotknou. Rostoucí ceny plynu a elektřiny na burze nás tedy celé léto a podzim nechávaly v klidu. Všechny probudil až krach Bohemia Energy, který zanechal 900 000 klientů dodavatelům poslední instance. Ti jim sice energii a plyn dodají, ale samozřejmě za současné ceny. Tedy za ty ceny, které už půl roku rapidně rostou.

Stále dokola slyším kolem sebe, že tak dramatický růst cen energií, především plynu, nikdo nečekal. I během diskuse o energetické chudobě s odborníky u kulatého stolu, kterou jsem pořádala s naší obecně prospěšnou společností Women for Women, padl názor, že je to událost neočekávaná, tedy černá labuť. Je to ale opravdu tak?

Už Pařížská dohoda o klimatu z roku 2015 razila snížení objemu výroby energií z fosilních zdrojů. Přijetím evropského Green Dealu se snaha o přechod k méně znečišťujícím zdrojům akcelerovala. Evropská unie bez ohledu na ekonomické dopady na obyvatelstvo vytváří tlak na snížení emisí napříč světem, tedy i na ty největší znečišťovatele, jako je Čína, Indonésie a Indie. Tyto státy jsou tlačeny několika faktory, aby EU vyhověly. Jednak si potřebují udržet bohatá odbytiště pro své zboží, jedním z nichž je právě Evropa. A s rostoucí životní úrovní svého obyvatelstva čelí i tlaku vlastních ekologických aktivistů. Když ovšem někde energie ubude, je potřeba, aby vznikla jinde. Je neuvěřitelné, že tento základní zákon si Evropská unie neuvědomuje. Důsledkem je, že Čína kvůli tlaku klimatických aktivistů uzavřela desítky svých uhelných elektráren a vyměnila je za plynové. A proto nyní potřebuje enormní množství plynu. A protože čínský režim nemá ekonomická omezení, jaká musí respektovat západní demokratické vlády, může nakoupit takřka jakkoliv drahý plyn. Evropu, a tedy i nás v Česku proto vyjde letošní topná zimní sezona dost draho, což ekonomicky zruinuje tisíce českých domácností.

Svůj podíl na tom, že ceny plynu a elektřiny prorazily strop, má i celosvětová covidová pandemie. Ta sice nejdříve stlačila výrobu, tím tedy i spotřebu. A teď, když se výroba vrací k původním výkonům, není poptávka po energiích k uspokojení. Některé hlasy proto říkají, že je současná krize dočasná. Souhlasím, je dočasná, protože zásoby plynu jsou takřka nekonečné. Jde ale bohužel o dočasnost podobnou pobytu sovětských vojsk – bude se měřit v měsících nebo letech. Před pandemií se totiž zdroje plynu kvůli nízkým světovým cenám spíše zavíraly a otevřít je znovu k těžbě bude nějakou chvíli trvat.

EU svou snahou o záchranu světa pro příští generace intervenuje do celosvětového hospodářství, teď navíc rozkolísaného covidovou pandemií, nezvratným způsobem. Opomíjí reálné dopady své politiky na životy konkrétních lidí. Zapomíná, že jde o voliče, kteří mají jen určitou míru tolerance vůči byrokracii, která se jim chystá masivně snížit životní standard. Nepromyšlenost dopadů intervencí EU do globálního trhu v zájmu překotného přechodu k alternativním zdrojům energií odsoudí současnou generaci a její děti nejen k energetické chudobě, ale k chudobě celkové. Tedy ty, kteří přežijí letošní zimu. A ti pak půjdou volit. A nebudou volit podle toho, co by si přála Greta Thunbergová, ale podle své peněženky a s obavami o ekonomickou budoucnost svých dětí.

(Autorka je manželkou majitele uhelných dolů a elektráren)