Ja uz jsem z cele te situace opravdu strasne vycerpana. Neustale vysvetlovani toho, co pise nize Ikarie, ze vazne nepojedu ted s nikym slavit na hory, ze vazne nechci doma navstevu, ze si vazne nechceme pozvat k sobe bandu 20 lidi apod. Neustaly dohady s nekym v praci, kde mame narizeno nosit respiratory i v kancelari, odbehnu vedle do poradenky, vratim se a v kanclu nikdo ani posrana rouska: “Dyk jsme tady sami.” (Mysleno 3 kolegyne a vecne nasrana ja.)
Kafrani kolegu, jak nemuzou na spolecnou poradu, ale kdyz jim reknu, ze staci, aby se nechali rano pred otestovat a na poradu muzou, strasna nevole, co to po nich chci...
Neustaly kafrani podrizenych, ktere nechavam s detmi normalne doma na HO, ale potrebuju, aby teda za tu plnou mzdu, co jim jde, obcas taky makali - nasrana kolegyne, ktery rano pul hodiny po zacatku pracovni doby volam, ze me nemuze poslouchat, protoze vedle se ji dcerka uci na onlinu...

A dnesni ranni perlicka, kdy volam kolegyni a kamaradce v jedne osobe, ktera se vcera vratila z wellnesu na horach, abych ji sverila, ze nam vcera rano na covid zemrela babicka a ona: “No, hele, buhvi, jak to je, ja uz slysela tolik lidi, co je v nemocnici prinutili podepsat, ze maji covida...” Tak ji rikam, ze v ty nemocnici, co babicka zemrela je reditelkou teta, a ze opravdu nikdo nic nepodepisuje, a ze mame jistotu, ze babicka tedy bohuzel opravdu zemrela na covid, ktery chytla od personalu... a kolegyne: “To mi rekni, ze nepusti aspon ty deti do skol nebo aspon ty kramy.”

Mne se chce chvilema zoufalstvim uplne rvat a regulerne premejslim, ze to proberu na terapii!

IKARIE: Pridavam se, moje segra a jeji vycitky, ze ji oznacuju jako "rizikovou" potom, co je tyden s kamoskama a jejich detma na horach, kdyz je to zakazany.
Nikdy jsem neverila, ze se do takovy situace dostaneme... ze se ta chytneme a vyrveme se do analnich otvoru.
Jeji nazor tak na 50% zmenily umrti v rodine a to, ze tomu "ujela" kvuli pohrbu, kdy to jeji dite dotahlo domu ze skolky a meli to vsichni, takze se o ne bala. Ted uz ale zase vesele jede svuj maloperiferni zivot popirace...

IKARIE: jedna z věcí, které mě ničí nejvíc, je nahlédnutí do diskusí pod články.
Jistě, nemusela bych to dělat - na druhou stranu bych ale žila v iluzi, že se lidé chovají spíše zodpovědně a rozhodně jim není lhostejné, zda někoho nakazí. A na základě této iluze bych jednala (např. bych byla ochotnější poslat dítě do školy hned, jak to bude možné).

ECLECTICA: me k tomu napada jeste jeden aspekt, a to neustale vysvetlovani kamaradum, znamym, bohuzel i nekterym pribuznym (jedna babicka je obzvlast vytrvala), ze ted se proste videt nechceme, na kafe se ted nestavime, ted k nim na chalupu o vikendu nepojedem. opravdu me to unavuje a take od urcitych lidi prekvapuje, ze to vubec navrhuji.

BAMBUSARNA: Už aby to bylo. U starého čipu už mi pořádně nefunguje wi-fi, tak doufám, že to v nové verzi spraví. Takhle mi občas od Sorose nedorazí instrukce včas. Ale Bill slíbil, že to v nové verzi pořeší, tak snad dobré. No a místo těch našich vládnoucích pseudo-mafio-nazdárků by to opravdu chtělo nějaké pořádné schopné a nekompromisní globální overlordy.

FINSON: Takže si sám odpovím: OČR je i za Covid jenom na 9 dní. Když zůstane měsíc zavřená školka z důvodu karantény, platí stát OČR rodičům celý měsíc. Když se dítě nakazí a leží s Covidem měsíc doma, dostanou rodiče OČR jako při jakékoliv jiné nemoci jenom na 9 dní, do kterých je započítána i karanténa před testem nebo rozvinutím příznaků. Píšu teda o rodičích zaměstnancích.

PETRPEDROS: zena ani dcera nedostaly nic. Ale zas žena to sfoukla praskem proti bolesti a dcera ani nemela priznaky.

Obe lehky prubeh. Doktori jim rekly ze se maji ozvat kdyby se to zhorsilo akorát.