Právě jsem došňupal všechny homer simpsny (mdma) co jsem měl v peněžence, ale líp mi není. Celej den mám kocovinu, a hnusnej pocit, protože jsem skoro napadl svýho "fanouška" ze seče. Jenže do jaký míry je to "fanoušek" když mi řikal jak miluje nsync, celine dion, linkin park a do toho poslouchá mě? Od chvíle co se zhulil, se vyjadřoval pohrdavě, arogantně a hnusně. Dokonce, i když sám bydlí u rodičů, vyjádřil znechucení nad mým životním stylem a že si nemám na co stěžovat, protože jsem aspoň na chatě sám. V jednu chvíli řekl něco, co mě tak rozzuřilo a chtěl jsem mu jí natáhnout, ale místo toho jsem se zeptal: "Tohle fakt chceš? Chceš abych ti dal pěstí vole?" Podotýkám že měl asi metr 90 zatímco já mám 173 cm. Ne, kupodivu nechtěl pěstí. Místo toho toho řekl, že odchází z fotbalovýho hřiště, kde jsem seděl 3 a půl hodiny a pil pivo a vodku. Ale stejně si myslím, že jsme si mohli přehrát scénu z Klubu Rváčů a mohlo to být docela fajn. Stačilo aby ten týpek měl koule. Ale on nemá koule. škoda.
....A že jsem ASPOŇ NA CHATĚ SÁM?? Doprdele, vždyť samota je moje prokletí. Navíc se domnívám z čím dál víc stran že mě nesnáší i celý nyx. Převážně chapi. Co šukají pražskou ženskou jménem Tereza. Všichni do jednoho, co jí šukají mě nesnáší. Proč, to nevím.
Přitom jsem dělal reportéra pro český rozhlas, tak jak se tohle proboha slučuje s nenávistí? Jak mě můžou mít lidi tak neradi? Jak me můžou vyloučit z léčebny U apolináře, když jsem se vždycky snažil k lidem chovat slušně, nikdy jsem jim neřekl že jsou "čuráci, kokoti, zmrdi, že bych jim nejradši rozsekal hubu"??? (To cituju všechno, co jsem na sebe v léčebně u apolináře zaslechl.)
Nevím, Jsem snad Jekyll a Hyde, Bruce Banner a Hulk, Frankenstein a jeho monstrum?
S Karolínou je to i nadále složité, někdy mi zavolá celá nadšená, baví se se mnou se vším respektem a vážností a možná i trochou lásky co v ní ke mně zbyla a jiné dny se mnou mluví jako s kusem hovna, co může být rádo, že má 10 procent její pozornosti. Nevím, já bych měl vymetat večírky, jezdit limuzínou, podepisovat knihy. Být Tony Stark, být Pan Božský, ale míň arogantní a víc empatický. Nejsem. Jsem bezdomovec co žije na chatě, nemá se kde osprchovat a na účtu má 33 kč. Jo a mám i nadále velkej problém s alkoholem a navíc jsem si dneska rozmočil omylem diazepam a zbývá mi pár tablet. Co nastane až mi dojdou? Co nastane až dopiju tu poslední láhev vína co tu zbyla po tátovi?
Můžu jen brečet a představovat si, že čekám potomka jako můj brácha, který je přitom o dva roky mladší.
Anebo tu můžu pomocí slov vyplodit naprosto geniální román, ale naprosto netuším o čem a o kom by měl být.
Vše co jsem mohl, jsem už napsal.
Doprdele.