omlouvam se, ze se rozepisu, dneska je to velky...
Soko-Ban (skladnik), verze z roku 1982, CGA
herni doba: cca 33 let od okamziku, kdy me mama prvne posadila v praci (nekdejsi ustredni rada odboru neboli URO) za veeeliky pocitac vykonu zhruba dnesni mikrovlnky a pustila to tam, aby mohla vedle ve sve kancelari v klidu pracovat. tezko rict, zda se mi povedl alespon prvni level, nebo jsem jen jezdil vytahem, ale fascinace tam byla velika. pak dlouho nic a najednou byl jiny svet a bylo mozne na novych zarizenich emulovat stare systemy. tak jsem si vzpomnel na svou uplne nejstarsi hru, rozbehl ji, odehral par levelu, pak do toho neco vlitlo a o par let pozdeji jsem zacal znovu zase na necem novem. a znovu. a znovu. ted naposledy na vite. a tentokrat az do konce.
platforma: mnoho, jako nejlepsi bych uvedl PC, ipad mini s obalem s klavesnici ala ultrabook (retroarch) a ps vita (retroarch)
zajimavost? byl jsem presvedcen, ze to ma 50 levelu. obtiznost tak nejak stale stoupala. level 50 byl dabelsky. a pak najednou k memu prekvapeni byly jeste dalsi tri - ovsem paradoxne dost jednoduche... ze by prvni DLC?
kazdopadne moc doporucuju a urcite tuhle starou verzi. zaprve je subjektivne nejhezci, za druhe nema zadne quality of life vylepseni jako treba moznost vratit se x tahu zpet, ktere tu hru zbytecne degraduji. hezky pekne jedna chyba, znovu mistnost od zacatku. ke konci to byly nervy jak dark souls :)