Videl jsem u Nagasawy na Twitchi, ze rozjel Okami HD, coz mne privedlo na myslenku, ze verzi pro Switch jsem rozehral uz pred lety a pak z nejakeho duvodu skoro na konci prestal hrat. Takze jsem dneska drapnul Switch do paratu a dotahl to do konce. Vyborny klon Zeldy, konec je slzicka - poctivej kus prace. Vrele doporucuji, i s tim mnohaletym odstupem mne to bavilo porad stejne, jako kdyz to vyslo. Neni to tezke, jenom mozna trochu zdlouhave - no doporucuji se naladit na to, ze pribeh s Orochi je vlastne jenom prvni z legend, kterou Amaterasu prochazi...

Jo a dohral jsem kdysi i Okamiden pro Nintendo DS, ale to bych musel prochazet archiv.

Witcher 3: Wild Hunt
Witcher 3: Hearts of Stone
Witcher 3: Blood and Wine
125hodin, ale dokončen jen příběh, ještě mi pár úkolů chybí

S klidným srdcem mohu říct, že tohle je zatím ta nejlepší hra, kterou jsem kdy ve svém více jak 20+ letém životě hrál. Musel jsem si počkat, až si koupím gaming PC s RTX kartou, abych si vychutnul ty epické scenérie, západy slunce, krajiny, lesy a horská jezera. Famózní mix RPG, příběhu, vliv chování ve hře na výsledek příběhu, několik možných zakončení, sexu s čarodějkama na vycpaném bílém jednorožci atd.
Všem, kteří to ještě nehráli, tak prosím, zahrajte si :)

Metroid Dread - 15h clear time, reálně 40h
S hrdostí dávam, protože sem to chtěl několikrát vzdát a sem lama - nebylo to zadarmo.
moje první hra v serii a stávám se fanouškem - parádní vizuál, level design a souboje(!) plný dechberoucích animací, velká jízda! Hra má v sobě přes nový technický kabát pořád i něco z 80s pop artu, což se mi velmi líbilo.

Sea of Solitude / PS4 / 5h

tématickej brácha Firewatch, Inside, What Remains of Edith Finch, Hellblade. jako hra je to neobjevná generická hopsačka, jako dílo, zpracovávající témata deprese, úzkostí, samoty, psychyckýho zdraví a práce s ním to ale působí hodně osobně, upřímně, někdy snad až příliš až doslovně, ale rezonuje to (aspoň se mnou) fest. Cornelia Geppert má o hře hezkej TED Talk

PSY_CHAOTIC: Původní Wolfenstein 3D je k dispozici i jako WAD do Dooma, dával jsem to s Brutal Doom modem na ulozto

[TOOMIX @ Stare dobre gamesky - MONTH OF REALLY OLD GAMES (1995 and older)]

Wolfenstein The Old Blood (cca 11h) - Konečně jsem to skoro po roce dotáhnul. Mám z toho podobnej pocit jako z minulýho The New Order, většinu času parádní akce, baví, pěkná grafika, ale pak přijde zlom či zásek, kdy jde zábavnost prudce dolu a musím si od toho na nějakou dobu odpočinout. Když se dostanu za ten zlom, tak to jde zase nahoru a baví mě to. Posledních pár hodin už jsem dal skoro nadoraz a to už byla zase ta skvělá jízda, jak si to z této série pamatuju. Fajn jsou i noční můry v původním Wolfensteinovi (až mě to láká se k němu znovu vrátit :)) a celkově jsem prošmejdil co jen šlo :) Jsem zvědavej na The New Colossus, ale spíš to vidím dřív na návrat ke kořenům než pokračování v sérii..

DR_K: Áha... No já mám Linux, tak to musím prozkoumat tam. Mohl bych si to pustit na origo 386, ale CRT monitor mám stejně jen barevný... V zájmu originality bych mohl sehnat čenobílý, ale na to už asi seru :-D

Ha, tak už vím, proč mi ty barvy nebyly povědomé. Já to tenkrát hrál na černobílém (resp. grayscale) monitoru! :-D Čili teď už jen donutit DOSbox, aby mi to takhle zobrazil, a bude to ono.

omlouvam se, ze se rozepisu, dneska je to velky...

Soko-Ban (skladnik), verze z roku 1982, CGA

herni doba: cca 33 let od okamziku, kdy me mama prvne posadila v praci (nekdejsi ustredni rada odboru neboli URO) za veeeliky pocitac vykonu zhruba dnesni mikrovlnky a pustila to tam, aby mohla vedle ve sve kancelari v klidu pracovat. tezko rict, zda se mi povedl alespon prvni level, nebo jsem jen jezdil vytahem, ale fascinace tam byla velika. pak dlouho nic a najednou byl jiny svet a bylo mozne na novych zarizenich emulovat stare systemy. tak jsem si vzpomnel na svou uplne nejstarsi hru, rozbehl ji, odehral par levelu, pak do toho neco vlitlo a o par let pozdeji jsem zacal znovu zase na necem novem. a znovu. a znovu. ted naposledy na vite. a tentokrat az do konce.

platforma: mnoho, jako nejlepsi bych uvedl PC, ipad mini s obalem s klavesnici ala ultrabook (retroarch) a ps vita (retroarch)

zajimavost? byl jsem presvedcen, ze to ma 50 levelu. obtiznost tak nejak stale stoupala. level 50 byl dabelsky. a pak najednou k memu prekvapeni byly jeste dalsi tri - ovsem paradoxne dost jednoduche... ze by prvni DLC?

kazdopadne moc doporucuju a urcite tuhle starou verzi. zaprve je subjektivne nejhezci, za druhe nema zadne quality of life vylepseni jako treba moznost vratit se x tahu zpet, ktere tu hru zbytecne degraduji. hezky pekne jedna chyba, znovu mistnost od zacatku. ke konci to byly nervy jak dark souls :)

CHEWBACCA: hááái sódes. dóitašimaštéééé.

Akiko Yano - Ashkenazy Who?
https://www.youtube.com/watch?v=PeepxnPBjwo