High on Life / 10.5h / #dohrano / PC game pass

Hogwarts Legacy/57hodin/#dohrano

Trophy screen se nepovedl tak ještě takhle

Rise of the Tomb Raider / 15h / #dohrano / PC Epic

Super zacatek, zabavny stred a strasne rychlej a zabaguvanej konec

BOBESH: mistama jsem dost chcipal a bylo to tezky celkem tak asi proto, navic jsem sel na 100% Achiv. abych nic neminul

Scorn #dophrano, je to za me asi ta nejodpornejsi hra co jsem kdy hral, uz jsem ji smazal

God of War Ragnarok/36 hodin/#dohrano
"Jednička" byla fajn ale dvojka mě odstřelila. Hlavní linka projitá, možná časem zkusim platinu, teď jsem nakrmen. Hratelně se nic moc nezměnilo, ale i na obyčejné PS 4 jsem občas zíral s otevřenou pusou na scény které se odehrávali. Jedna z nejlepších příběhovek které jsem kdy hrál....ten kdo psal scénář a dialogy si zaslouží metál....klidně by mohl příběh vyjít knižně a bylo by to lepší než devadesát procent "fantasy produkce".

Young Souls/9h/Gamepass /#dohrano
Taková moderní verze Golden Axe, trochu říznutá atmosférou Torchlight. Celkem zábavná indie hra, rozhodně neurazí. Těch pár hodin mě to bavilo, pár věcí bylo trochu nedotažených a celé je to poměrně předvídatelné.

The Legend of Zelda - The Wind Waker HD / 55 hodin / PC (CEMU) / #dohrano

Novy top v backseat gaming s malymi detmi. Sice se tu neda primo herne pomahat jako v Super Mario Galaxy 1/2, ale o to vic se vyblbly pri vytvareni seznamu kouzel a x-krat prekreslovane komplexni mapy ostrovu...to, ze oboji je primo ve hre jsem samozrejme nijak nezduraznoval. Cell shade grafika opet dokazuje, ze starne mnohem pomaleji, nez vsechno ostatni a s full HD modem vsechno vypada krasne i na velke televizi. Mnozstvi hernich mechanik, napadu a provazanosti zase prekvapilo mne a tak jsme nakonec byli nadseni vsichni.

A jako bonus se clovek pocvici v simultannim prekladu z anglictiny, nebot samozrejme potrebuji rozumet kazdemu slovu, co tam kdo rekne/napise :)

Guardians of the Galaxy / PC xbox pass / #dohrano / 10/10

Uz dlouho jsem nedohral hru 4 dny od nainstalovani, super zabava, krasna grafika, dobrej pribeh, mam rad marvel

Hardspace: Shipbreaker (PC)/ 33 hodin 17 minut / #dohrano

hrozně vyklidňující hra na vesmírneho šroťáka z vlastního pohledu. něketeré lodě je fakt oříšek rozebrat správně aby jste se nenavrtali do částí kde je ještě natlakovaná atmosféra apod, případně se prohryzat k selhávajícímu reaktoru před výbuchem atd. klasicka linka rozebíráte lodě -> kupujete lepší tools -> rozebíráte větší lodě, repeat. dojemný příběh o vítězství vesmírných odborů nad vykořisťujícím korporátem je zahrnut v ceně.
ale větší pestrost lodí bych teda ocenil, v půlce příběhu už máte rozebráno všechno a roste jen komplikovanost vybavení dané lodi. stejně jako customizace vašeho skládkového pelechu se omezuje na pár plakátů na zdi.
ale jinak sumasumárum, poctivé řemeslo. rozhodně doporučuju na líné večery kdy se vám nebude chtít freneticky střílet alieny, esesáky, zombíky či podobné neblahosti :)

Comix Zone / 3 hodiny / Mega Drive + RetroArch@SteamDeck / #dohrano

Před dalším průchodem CP2077 (ode dneška jsem čtrnáct dnů sám doma, tak to plánuju dát v klidu na jeden zátah) jsem se rozhodl trošku pročistit backlog. Takže pár her bylo zahozeno a jeden převeliký rest nakonec úspěšně padnul.

Comix Zone! Mýty opředená hra ne úplně jednoznačného žánru se vyznačuje (na rok 1995) neotřelým nápadem, parádním grafickým zpracováním, stylovou hudbou a naprosto vražednou obtížností (platí pro Mega Drive verzi, porty na jiné platformy za moc nestojí). Na první pohled klasická arkádová mlátička se odehrává v prostředí kresleného komiksu, kterým jako hlavní hrdina procházíte, kosíte nepřátele a... umíráte. Protože nepřátelé jsou poněkud tužíšho ražení. A vracíte se pořád na začátek. Protože máte jen jeden život :-) Není to roguelite, prostě chcípnete a game over, jedete znovu od nuly. Nelze ukládat (není jak, je to Mega Drive, žejo...) a hra nemá ani žádné kódy pro přístup do jednotlivých levelů = komiksových stránek. Těch je sice pouhopouhých šest, ale na konci každé je něco ještě tužšího (boss nebo jinak nepříjemná situace) a prokousat se byť jen první stránkou je neskutečný pain. Tedy... Pokud hru hrajete čistě jako mlátičku. Překvapí vás snad, že zdraví vám ubývá i při mlácení do neživých překážek? Mě to tedy překvapilo.

Trik je ovšem v tom, že Comix Zone se dá resp. má hrát i jako jednoduchá adventura s puzzle solving prvky. Máte totiž inventář na tři předměty, z nichž jeden může být vaše ochočená krysa. Tu můžete používat k hledání dalších užitečných předmětů, ovládání vypínačů a nebo i proti některým protivníkům. Míst, kde je potřeba něco takového vyloženě udělat, protože byste se jinak nedostali dál, je jen pár. Ale když to děláte všude kde to jde, opravdu výrazně se vám zvýší šance na to, že hrou tentokrát prolezete o pár dalších komiksových okének dál. Souboje budou i tak obtížné, pasti nebezpečné a bossové nevyzpytatelní. Ale občas objevíte předmět na doplnění zdraví (krysa dokáže na některých místech natrhnout komiksovou stránku a předmět z ní vytáhnout), někdy zkratku přes náročný úsek (krysa dokáže objevit průchod mezi okénky takovým směrem, kde do té doby nebyl vidět) a časem přijdete na to, že se někdy vyplatí místo hrubé síly použít chytrý trik - to platí i pro bossy včetně toho finálního. A taky zažijete, jaké to je hrát čtvrt století starou "mlátičku" krok po kroku s návodem :-)

Když se tedy v Comix Zone takovýmhle způsobem zorientujete, nakonec nemusí trvat ani moc dlouho, než se prokoušete k jednomu ze dvou konců (klasicky dobrý a špatný). Mně to sice zabralo s přestávkami přes tři hodiny, ale to jen proto, že jsem na mlátičky extrémně levý a tahle stránka hry je k jejímu dokončení přece jen nejdůležitejší. Jinak se dá hra v pohodě dohrát pod půl hodiny. Ano - tak moc je nakonec krátká. Dokonce je na takhle rychlé dohrání achievement. Cože? Trofeje na Mega Drive? Jo, to je další věc, kterou jsem si v rámci hraní téhle hry osahal.

I když jsem totiž měl rozehráno na fyzické Mega Drive konzoli (a klidně se přiznám, že na Everdrive s ukládáním pozice, protože jsem nechtěl prohodit ovladač obrazovkou), zároveň jsem tou dobou na SteamDecku ladil EmuDeck. To je v podstatě předpřipravený RetroArch, do jehož nastavení jsem trochu zabřednul a objevil tak něco, co jsem do té doby neznal - RetroAchievements.org. TL;DR komunita roubuje na ROMky nejrůznější stavy a podmínky pro získávání achievementů, kteréžto situace pak jádra RetroArchu dokážou při hraní skutečně detekovat, zaznamenávat badge na vašem RA profilu, ukazovat kde ve hře právě jste - prostě takové ty věci, které známe z moderních konzolí. Chtěl jsem si to samozřejmě hned vyzkoušet, takže jsem Comix Zone nakonec dohrál právě v emulátoru. A jakkoli jsem v těchhle věcech známý svým purismem, tak... Tak jsem si to ohromně užil a byl to úplně jiný zážitek! Určitě doporučuju RA aspoň vyzkoušet. Navíc se trofeje synchronizují s Infinite Backlogem, takže o vás můžou všichni vědět, jaký jste magor :-)

Comix Zone každopádně zařazuju na můj seznam herních klenotů. A teď už fofrem do Night City, samo se to znovu nedohraje!

Beacon Pines/7 hodin/#dohrano

Dohráno přes Game Pass. Netradiční styl hraní i zajímavý příběh. Bavilo mě i přes množství dialogů 🙂 Ať žijí kruťácké "pohádky"

Metro Exodus / asi 25 hodin / #dohrano

Trochu zklamání, ale ne protože by to bylo špatný, jenom jsem v tom viděl větší potenciál a změny oproti 2033 a Last Light se mi moc netrefily do vkusu.

Místo toho aby open-world využili k vytvoření nějakého dynamičtějšího prostředí typu modernizovaný Stalker-lite, což by se líbilo mně, tak šli spíš směrem Ubisoftích open-world her - i když tedy naštěstí jen kousek - a to je styl, který mi nesedí. Zároveň ale větší část hry je stále 100% lineární jako předtím. Občas dopředu nevíte, jestli je místo otevřené a později přístupné nebo ne - stalo se mi, že jsem si někde odložil pušku a za půl hodiny zjistil, že to byla jednorázová instance a místo sice vidím, ale už se na něj nedostanu. Ale nebyl to velký problém

Co mi vadilo: už to na mě celé bylo moc "cinematic". Moc skriptovaných lekaček, které místy bily do očí, moc cutscenes a dlouhých rozhovorů, hrozně moc míst, kde vám hra sebere kontrolu nad postavou, abyste se řádně dívali na to na co máte. Příběh byl fajn a ty scénky vlastně nebyly špatné, ale to jak mi je hra nutila a jak některé měly přes 10 minut způsobilo, že jsem je začal vnímat víc jako film než jako hru, a to nebylo dobré. Protože na poměry her jsou příběh a filmová stránka zpracované skvěle, ale v porovnání s knihami nebo filmy není psaní/kinematografie pořád ani na úrovni horšího béčka (o to víc třeba u pokusů o doják). Což je u her standard a nemusí to vadit, ale pro mě to nefunguje dobře když se na to hra rozhodne takhle upozorňovat.

Zároveň i ty skupiny lidí které potkáváte mi přišly méně zajímavé. Kultisti, další kultisti, otrokáři... na rozdíl od Hanzy a komunistů/podzemních nácků jsem měl pocit, že jsem jich většinu už někde viděl. Celkem zajímaví dark ones taky zmizeli ze světa.

Ale jinak je to furt zábava, je tam spousta super momentů, crafting system fungoval docela dobře a vizuálně je to celé absolutně skvělé. Bavilo mě to a času nelituju, jen jsem doufal oproti předchozím dílům v krok kupředu a dostal jsem spíš úkrok stranou :).

Titulky opět na dementa z mobilu, protože overlay jsem měl dál vypnutý a normálním způsobem mi screenshot udělat nešel.

Mafia: Definitive Edition / cca 15 hodin / #dohrano
kdyz uz to dali do PSplusu... a kdyz uz zena vyrazila na vylet - tak sem si to musel projit ;)

ted kdyz uz clovek vi jak to konci.... tak to neni takovy wow...

PowerWash Simulator / cca 70 hodin / #dohrano

Totální chill ideální k poslouchání podcastů s návykově uspokojivým efektem čištění čím dál tím podivnějších věcí a objektu s bizarním příběhem a dokonce i vlastním závěrem. V podstatě je to digitální ekvivalent k sekání dříví na chatě, během kterého se po dni v práci kompletně zdefragmentujete a připadáte si jako v Death Stranding pri nošení balíků. Chybí mi dorazit posledni trofej pro platinu, ale tu si nechám na později.