To je neuvěřitelně komplexní hra. To jsem ještě nezažil. Furt mě překvapuje.

Koukali jste v Cyberpunku z okna, nebo z výtahu do garáže, co je to tam za střešní vila a co tam asi je?
Cyberpunk 2077_2023.05.26-11.35.mp4 - Disk Google
https://drive.google.com/file/d/1_rLDd4RMXgsToubZ-lsMHX2pMXNOWWzu/view?usp=sharing
Našel jsem tam cestu a budete se divit. Je to vaše :D

Prey - Mooncrash / 88 hodin / #dohrano

Na rovinu musím říct, že Prey není hra, do který se lehko dostává. Už od začátku vám vytrvale hází klacky pod nohy, nutí vás neustále se pro něco někam vracet, ale jakmile se zorientujete, bude to dost možná jedno z nejlepších sci-fi FPS, jaký jste kdy hráli.

Dvojnásob to platí pro DLC Mooncrash. Moje zkušenost byla taková, že jsem za prvním rohem potkal nejtěžšího nepřítele, kterej mi velice rychle zkazil odpoledne, se zjištěním, že je to permadeath. Navíc s časovým limitem, aby toho stresu nebylo málo.

Naštěstí se i po smrti postup na základně částečně ukládá, včetně odemčenejch dovedností postav, takže doporučuju to nevzdávat, pomalu odškrtávat úkoly a hromadit zásoby na poslední výpravu. Na konci přišla místo úlevy skoro až lítost, že mám všechno splněno, protože jsem tu mapu znal nazpaměť a nic mě nemohlo zastavit.

Sable/25h/#dohráno
Docela dobrá hra, když má člověk chuť na něco klidnějšího, relaxačního, žádný nervy, stres. Trochu delší dobu mi trvalo, než jsem si nějak zvyknul na ten grafickej styl a mohlo by to bejt mín ukecaný, ale jinak good :)

Ori and the Will of the Wisps/29h/#dohrano


Nadherna metroidvania - grafika, hudba, hratelnost, vyprava... Moc jsem o tom necetl/nezjistoval (mel sem poneti, ze je to dobre hodnoceny, ale to je vse), nebyt to v GP, asi bych si to nikdy nezahral. A byly fajn necele 3 tydny. Zaroven klobouk dolu, ze to dal ZOMBO cely, protoze dat tohle na hard bez jedine smrti je zcela mimo moje chapani (pohadkovy meditativni feeling je v kontrastu s obtiznosti)
Jsem rad, ze ve stredni Evrope vznikaj tak dobry hry, v titulkach krom rady Rakusanu a Polaku bylo i par Ceskych jmen, coz potesilo.

Star Wars Jedi Fallen Order / PC / 23 hodin / #dohrano

Už jsem tu na to prskal vedle v klubu a dohrál jsem to jen z hecu, dvojku s klidným svědomím vynechám.

Ori and the Blind Forest / Steam Deck / 16,5 hodin / #dohrano

Skvělá grafika, zvuk i hratelnost. Klasická arkáda, která fakt není jednoduchá a některé úseky jsem hrál třeba 20x než se mi podařilo dostat se dál. Příběh šel trochu mimo mě. Jsou tam portály, kterými se dá cestovat po mapě, ale jsou dost daleko od sebe, takže když se chce člověk vrátit poté, co získal nějakou novou schopnost umožnující vyzobat dříve nedostupná místa, docela se nachodí.

Carrier Command 2(PC)/61hodin/#dohrano
pecka. kapitánem letadlové lodi snadno a rychle. v fps se nacházíte na můstku letadlovky v budoucnosti, samotinký kapitán na planetě oceánu. na letadlové lodi můžete mít naráz dronů 8 letadel nebo vrtulníků (ze dvou variant, lehké těžké) s x variantama raket, bomb, kulometů, radarů, torpéd, kamer... a 8 pozemních vozidel s obnobnou pestrostí podvozků a věží, plus si můžete dokoupit x doprovodných plavidel. obsazujete ostrovy vyloděním poté co si obranu předměkčíte ze vzduchu a tím se vám odemykají nové technologie. na ostrovech vyrábíte tolik potřebnou munici, chasses, nezbytné palivo atd. to si musíte k svojí lodi svážet bárkou, takže je občas hektické plánovat spotřebu a dodávky protože carrier není nafukovací. jsa syslem, ze začatku jsem se dostával do stavů, že jsem měl sklady plné aa raket a neměl místo na palivo. dvě stě (drahých) raket šlo plavat. a neoplakal jsem je zdaleka tak jako dvě nevinné novorozené bombardéry manta které ani nestihly okusit slast letu...
buď dobyjete celou mapu nebo sundáte nepřátelský carrier, prosté jako bulharská striptérka, v pozadí příběh o zlých teroristech kteří chtějí planetu zničit. ostrovy jako takové maji vždy centrální vysílač ke kterému jest třeba vozidlo s virem dopraviti a zlým teroristům tak ostrov takto uzmouti. zbytečno dodávat, že se to těm kurvám pramálo líbí.
hra ma multiplayer! blbé na tom je že je to fakt na hoooodně dlouhé lokty. seriozně hrát mp si dovedu představit akorát po dohodě a zapínat server jen v dohodnutý čas. dedikované steam servery, jak to říct, nemáte šanci si to užít pokud u toho nehodláte prosedět celý víkend na směny. sám mp je hyper zábavný ale mě osobně strašně sralo, že jen po slabé hodinové pauze na real life je váš na míru vyzbrojený carrier komplet překopaný a po můstku běhají dva newbees kteří nazdařbůch sřílejí balistické rakety a topí letadla. škoda. tohle bych fakt s chutí rozjel. super je že do každé techniky se můžete přepnout a přímo jí ovládat!
minimalistická grafika hře jenom sluší, ovládání vám přejde do krve jako po másle, pravda, jeden pád na desktop byl ale za 60+ hodin to nepokládám za ústrk. jen tu hudbu jsem asi po dvaceti hodinách vypnul a nahradil svojí na pozadí.
sumasumárum, slovy mlčení jehňátek: o tuhle hru se někdo staral. někdo jí vyladil, vybalancoval a naleštil. tuhle hru někdo miloval.

Yakuza: Like a Dragon/72h/PS5/#dohrano
Sejde se tak hrdina, domina, hosteska, gangster, metalista, bodyguard a homeless v baru. To neni zacatek vtipu. To se jen moje parta sesla, aby utuzila vztahy a zazpivala karaoke. Miluju karaoke. Moje devata Yakuza - a porad vyborna. Napadita, dojemna, vtipna, skvele hratelna. A hlavne silena.

Mimochodem timto se pro me Yakuza stava serii, ze ktere jsem dohral nejvic her a prekonava Final Fantasy. Tak zas tak za pul roku u Lost Judgement a kulatoucke desitky!

Redfall / PC gamepass/ #dohrano

po serii Dishonored a DeathLoop dalsi naprosto skvela hra od Arkane

BEREGOND: Určitě. Autoři akorát vzali všechny postavy ze série, která se odehrává v současnosti a dosadili je do Kyota roku 1865 a historických postav, takže přijdeš leda tak o “to_je_on_DiCaprio.png moment”, ale jinak to funguje coby samostatná hra naprosto v pohodě. Každopádně je dobrý vědět, že to je kombinace příběhu, miniher, bizaru, arkadovych soubojů, absurdniho humoru, vedlejších questů a wtf momentů. Není to zadnej Ghost of Tsushima. Je to prostě svůj vlastní specifickej žánr. Navíc je to pořád hra z roku 2014 s minimálním faceliftem.

Tak i když jsem Cyberpunk dohrál "do umření", tak jsem se vrátil o krok před Hanako a hraju dál. Je tam spousta příběhů o které jsem tím "dohráním" přišel. Nejen klasické repetitivní kšefty (i když tvůrci se snažili aby to bylo vždy aspoň něčím odlišné), ale i zajímavé příběhy s silným nábojem. O jeden náboj navíc se mi ale postarala chyba hry. Když jsem "zachránil" ten AI automat na jídlo před posprejováním, vypálil na mě v diskuzi, že už jsem mrtvola a že ví o Johnym. No a na to přišla porucha relikvie, ale ta nechtěla přejít. Stále se obraz třepal a zrnil během celého příběhu toho automatu od jeho odvezení od opravy po utěšení jeho "klientky" psychoterapie. Říkal jsem si, že tohle je konečná. Jít se domů pořádně vyspat nepomohlo. Ani se pořádně opít, nebo najíst. Ani léky. Nic. Že mě to prostě donutí za Hanako zajít, protože takhle to bylo nehratelné. Nedala se ani řídit motorka. Nakonec mě napadlo to uložit, ukončit hru, znova ji spustit a načíst a ejhle! Ono to bylo v pořádku. Chyba hry se zakomponovala do příběhu tam mocně, že mi docela chvíli zvedala adrenalin :D

NAGASAWA: (muj oblibenej) Aniki! CG!

Like a Dragon: Ishin / 207 hodin / PS4 ve vertikální poloze #dohrano

Spin-off série Yakuza. Plnohodnotný fanservis, ve kterém se střídají vážná témata se sympatickým bizárem vydaný v roce 2014 pouze pro japonský trh a titul, na který se na západě čekalo dobrých děvet let. Like a Dragon: Ishin. Ti, kteří se nemohli dočkat hráli tuhle samurajskou verzi Yakuzy s japonskými titulky, kdy měli tablet otočený směrem k televizi, aby si s pomocí google translatoru překládali dialogy. Nic takového jsem podstupovat nehodlal a počkal jsem si na 19. únor 2023, kdy vyšla po všech prosbách a peticích fans jeho remasterovaná verze určená pro západní trh.

Kolega TERZ tu pár dní zpátky psal, že pro něj byla nejsložitější a nejdelší platinou ta z Yakuzy 0 a vůbec se nedivím. Pro mě byla tou nejtěžsí a zároveň nejzábavnější ta dnešní. Abych se k ní dostal, tak jsem se naučil Mahjong, Cee-lo, Koi-Koi s hanafuda kartami, Cho-han a x dalších divočin a stejně tak jsem si prošel peklem s několika stranami excelovských tabulek craftingu na stole, proti kterým bylo získávání zbraní v Dark Souls rozvernou kratochvílí na nedělní odpoledne.

Tenhle videoherní výlet do bouřlivé éry, kdy se Japonsko po roce 1853 přerodilo nejen pod namířenými hlavněmi děl americké flotily z feudální zaostalé země s vojenskou vládou samurajů do moderní společnosti a absolvovalo hospodářský skok, který neměl obdoby byl naprosto skvělej. Kromě toho, že jsem se během hraní skvěle bavil, přečetl jsem si během toho i pár knih pojednávajících o dané éře a pochopil jsem díky tomu běh událostí, které měly v následujících letech dopad na celý svět.

Kdybych se od začátku soustředil na trofeje, tak bych stáhl herní dobu o padesát hodin, ale moc se mi po třech měsících z historického Kyota, kde se proháněli Vlci z Mibu, respektive krvelačné jednotky Shinsengumi nechtělo, tak jsem si ten výlet dobrovolně trochu protáhl.