Carrier Command 2(PC)/61hodin/#dohrano
pecka. kapitánem letadlové lodi snadno a rychle. v fps se nacházíte na můstku letadlovky v budoucnosti, samotinký kapitán na planetě oceánu. na letadlové lodi můžete mít naráz dronů 8 letadel nebo vrtulníků (ze dvou variant, lehké těžké) s x variantama raket, bomb, kulometů, radarů, torpéd, kamer... a 8 pozemních vozidel s obnobnou pestrostí podvozků a věží, plus si můžete dokoupit x doprovodných plavidel. obsazujete ostrovy vyloděním poté co si obranu předměkčíte ze vzduchu a tím se vám odemykají nové technologie. na ostrovech vyrábíte tolik potřebnou munici, chasses, nezbytné palivo atd. to si musíte k svojí lodi svážet bárkou, takže je občas hektické plánovat spotřebu a dodávky protože carrier není nafukovací. jsa syslem, ze začatku jsem se dostával do stavů, že jsem měl sklady plné aa raket a neměl místo na palivo. dvě stě (drahých) raket šlo plavat. a neoplakal jsem je zdaleka tak jako dvě nevinné novorozené bombardéry manta které ani nestihly okusit slast letu...
buď dobyjete celou mapu nebo sundáte nepřátelský carrier, prosté jako bulharská striptérka, v pozadí příběh o zlých teroristech kteří chtějí planetu zničit. ostrovy jako takové maji vždy centrální vysílač ke kterému jest třeba vozidlo s virem dopraviti a zlým teroristům tak ostrov takto uzmouti. zbytečno dodávat, že se to těm kurvám pramálo líbí.
hra ma multiplayer! blbé na tom je že je to fakt na hoooodně dlouhé lokty. seriozně hrát mp si dovedu představit akorát po dohodě a zapínat server jen v dohodnutý čas. dedikované steam servery, jak to říct, nemáte šanci si to užít pokud u toho nehodláte prosedět celý víkend na směny. sám mp je hyper zábavný ale mě osobně strašně sralo, že jen po slabé hodinové pauze na real life je váš na míru vyzbrojený carrier komplet překopaný a po můstku běhají dva newbees kteří nazdařbůch sřílejí balistické rakety a topí letadla. škoda. tohle bych fakt s chutí rozjel. super je že do každé techniky se můžete přepnout a přímo jí ovládat!
minimalistická grafika hře jenom sluší, ovládání vám přejde do krve jako po másle, pravda, jeden pád na desktop byl ale za 60+ hodin to nepokládám za ústrk. jen tu hudbu jsem asi po dvaceti hodinách vypnul a nahradil svojí na pozadí.
sumasumárum, slovy mlčení jehňátek: o tuhle hru se někdo staral. někdo jí vyladil, vybalancoval a naleštil. tuhle hru někdo miloval.

Yakuza: Like a Dragon/72h/PS5/#dohrano
Sejde se tak hrdina, domina, hosteska, gangster, metalista, bodyguard a homeless v baru. To neni zacatek vtipu. To se jen moje parta sesla, aby utuzila vztahy a zazpivala karaoke. Miluju karaoke. Moje devata Yakuza - a porad vyborna. Napadita, dojemna, vtipna, skvele hratelna. A hlavne silena.

Mimochodem timto se pro me Yakuza stava serii, ze ktere jsem dohral nejvic her a prekonava Final Fantasy. Tak zas tak za pul roku u Lost Judgement a kulatoucke desitky!

Redfall / PC gamepass/ #dohrano

po serii Dishonored a DeathLoop dalsi naprosto skvela hra od Arkane

BEREGOND: Určitě. Autoři akorát vzali všechny postavy ze série, která se odehrává v současnosti a dosadili je do Kyota roku 1865 a historických postav, takže přijdeš leda tak o “to_je_on_DiCaprio.png moment”, ale jinak to funguje coby samostatná hra naprosto v pohodě. Každopádně je dobrý vědět, že to je kombinace příběhu, miniher, bizaru, arkadovych soubojů, absurdniho humoru, vedlejších questů a wtf momentů. Není to zadnej Ghost of Tsushima. Je to prostě svůj vlastní specifickej žánr. Navíc je to pořád hra z roku 2014 s minimálním faceliftem.

Tak i když jsem Cyberpunk dohrál "do umření", tak jsem se vrátil o krok před Hanako a hraju dál. Je tam spousta příběhů o které jsem tím "dohráním" přišel. Nejen klasické repetitivní kšefty (i když tvůrci se snažili aby to bylo vždy aspoň něčím odlišné), ale i zajímavé příběhy s silným nábojem. O jeden náboj navíc se mi ale postarala chyba hry. Když jsem "zachránil" ten AI automat na jídlo před posprejováním, vypálil na mě v diskuzi, že už jsem mrtvola a že ví o Johnym. No a na to přišla porucha relikvie, ale ta nechtěla přejít. Stále se obraz třepal a zrnil během celého příběhu toho automatu od jeho odvezení od opravy po utěšení jeho "klientky" psychoterapie. Říkal jsem si, že tohle je konečná. Jít se domů pořádně vyspat nepomohlo. Ani se pořádně opít, nebo najíst. Ani léky. Nic. Že mě to prostě donutí za Hanako zajít, protože takhle to bylo nehratelné. Nedala se ani řídit motorka. Nakonec mě napadlo to uložit, ukončit hru, znova ji spustit a načíst a ejhle! Ono to bylo v pořádku. Chyba hry se zakomponovala do příběhu tam mocně, že mi docela chvíli zvedala adrenalin :D

NAGASAWA: (muj oblibenej) Aniki! CG!

Like a Dragon: Ishin / 207 hodin / PS4 ve vertikální poloze #dohrano

Spin-off série Yakuza. Plnohodnotný fanservis, ve kterém se střídají vážná témata se sympatickým bizárem vydaný v roce 2014 pouze pro japonský trh a titul, na který se na západě čekalo dobrých děvet let. Like a Dragon: Ishin. Ti, kteří se nemohli dočkat hráli tuhle samurajskou verzi Yakuzy s japonskými titulky, kdy měli tablet otočený směrem k televizi, aby si s pomocí google translatoru překládali dialogy. Nic takového jsem podstupovat nehodlal a počkal jsem si na 19. únor 2023, kdy vyšla po všech prosbách a peticích fans jeho remasterovaná verze určená pro západní trh.

Kolega TERZ tu pár dní zpátky psal, že pro něj byla nejsložitější a nejdelší platinou ta z Yakuzy 0 a vůbec se nedivím. Pro mě byla tou nejtěžsí a zároveň nejzábavnější ta dnešní. Abych se k ní dostal, tak jsem se naučil Mahjong, Cee-lo, Koi-Koi s hanafuda kartami, Cho-han a x dalších divočin a stejně tak jsem si prošel peklem s několika stranami excelovských tabulek craftingu na stole, proti kterým bylo získávání zbraní v Dark Souls rozvernou kratochvílí na nedělní odpoledne.

Tenhle videoherní výlet do bouřlivé éry, kdy se Japonsko po roce 1853 přerodilo nejen pod namířenými hlavněmi děl americké flotily z feudální zaostalé země s vojenskou vládou samurajů do moderní společnosti a absolvovalo hospodářský skok, který neměl obdoby byl naprosto skvělej. Kromě toho, že jsem se během hraní skvěle bavil, přečetl jsem si během toho i pár knih pojednávajících o dané éře a pochopil jsem díky tomu běh událostí, které měly v následujících letech dopad na celý svět.

Kdybych se od začátku soustředil na trofeje, tak bych stáhl herní dobu o padesát hodin, ale moc se mi po třech měsících z historického Kyota, kde se proháněli Vlci z Mibu, respektive krvelačné jednotky Shinsengumi nechtělo, tak jsem si ten výlet dobrovolně trochu protáhl.

PALADIUS: amen

PowerWash Simulator / 48 hodin / #dohrano

Kdo by sakra hrál simulátor vapkování? Dal jsem tomu šanci a, doprdele, větší satisfakci jsem nezažil. Chci víc!

Days Gone / 61 hodin / #dohrano
Skvělá a velmi nedoceněná hra. Výbornej příběh, sympatický a uvěřitelný postavy. Ježdění po zpustošeným Oregonu i po šedesáti hodinách zábavný oproti třeba GTA V, kde mě to neustálý ježdění tam a zpátky začalo srát už tak asi po dvaceti hodinách. Imho to je tím, že člověk nejede neustále po silnici ale jízdu si osvěžuje vytvářením zkratek skrz lesy :) frčet si to mezi stromy na plnej plyn na nabušený motorce je asi fakt zábava, ale na živo to asi zkoušet nebudu. Takto stačilo :D
Zombíci jsou tu samostatnou kategorií. Jsou totiž naprosto skvělí. Zajímavej je koncept bossfightů. Místo nějakýho mega obřího ultra zombíka, tu je prostě maga obří zombie horda. Vyžaduje to uplně jinej způsob likvidování. Pocit po vyhubení první hordy byl naprosto skvělej, a ani likvidace dalších hord nebyla nijak nudnější. Tuhle hru fakt hodně doporučuju.
Hrál jsem vesměs na velkým počítači ale i na Steam Deck to šlapalo moc hezky. Jen tedy tady už je vidět ten rozdíl ve výkonu a díky týhle hře jsem si uvědomil, že jenom Steam Deck by mi na hraní nestačil. Prostě hrát něco v plných detailech v absolutně locaknutých 60 fps na obřím monitoru je opravdu znát oproti nižším středním detailům a 40 fps s občasnýma dropama na Steam decku. Na druhou stranu nemít to okamžitý porovnání, tak by mi to asi ani nepřišlo hru bych si skvěle užil i jenom na tom Steam Decku.

Redfall / 16:30 / PC/ #dohrano

Hrali jsme s kamaradem v co-opu. Musim rict ze jsem dlouho nehral hru ktera by byla zajimava a spatna zaroven. Nicmene styl hry nas dovedl az na konec. Je tam spousta zbytecnosti, nedomyslenosti. Hru bych situoval nekam jako např. Generation Zero. Prima nápad, ale neni to vubec dotazene. Potencial zustal nevyuzity. Vizualne pro me asi ok, satisfakce dokoncovani upiru byla, gunplay stredni ale nenudil. Bopssfighty bez nápadu. Sub-bossy jsme nekolikrat zabily omylem! Doufam ze se nekdo vyda cestou tohoto zanru a udela opravdu dobrou fps hru. Osobne bych rad smes COD a Secret Worldu. Tady to je spise malovany Fortnite s rádoby pohybem Apexu. Opakovani asetů extra nevadilo, glitchovani se take konalo, asi 2x jsme museli reloadnout session, aby nas hra pustila dal. Lituju jedince, kteri to koupili za plnou cenu. My to hrali z Game Passu. Trochu wtf moment bylo presunuti na druhou mapu, kdy v podstate objevujes nove zony znova. Mohli to dat na jednu vetsi mapu. Logika nachazeni safehousu a fasttravel pointů uchychluje pruchod, ale nejak jsem nepochopil, proc to po hraci chteji v podstate 2x. Bylo citit ze to nekdo chce necim vyplnit. Nektere questy byly takove o nicem. Napr. dones stroj na popkorn tusim ? Jindy zase sezen knihu. Bylo tam ale i par peknych lokaci. No davam tomu tak 6/10 jenom kvuli tomu, ze to ma co-op potencial. Jestli to nekdo zpravi, bude to jednou zajima hra tak za 10-15eur max

Ravenlok / 9 hodin / PC / #dohrano

Lara Croft GO / 14 hodin / SteamDeck / #dohrano

Aktuálně se prokousávám dvěma tisícovkama stran komiksových Tomb Raider Archivů (je to boží!) a dostal jsem chuť si k tomu s Larou zahrát něco menšího. Z rozehraný trilogie Legend / Anniversary / Underworld mi zbývá už jen ten poslední díl, ale do něj se mi úplně nechtělo. Co takhle něco mobilního? Prastarý Relic Run je kopírka Temple Run a tenhle styl mě nikdy moc nebavil, "novinka" Tomb Raider Reloaded je pro změnu kopírka Archero s otravnými mikrotransakcemi na každém kroku... No a pak je tu ještě tahové puzzle Lara Croft GO a to bylo přesně to, co jsem potřeboval :-)

Na mobilu jsem tuhle graficky nádherně stylizovanou a místy pekelně těžkou logickou Laru sice dotáhnul do konce už před pár lety, ale opakování u těchhle her úplně nevadí. Dal jsem si ji znovu a tentokrát na Steam Decku, protože proč ne. Navíc jsem zjistil, že ve Steam verzi je kromě rozšíření The Shard of Life, které bylo zdarma všude, navíc i Mirror of Spirits od KO_OP (mají na svědomí skvělé 3D puzzle GNOG), které bylo původně jen na PS Vita. Takže jsem tu padesátikačku obětoval moc rád a následujících skoro patnáct hodin trápení mozkovny si moc užil.

A proč mi to trvalo dvakrát tak dlouho, než by podle How Long to Beat mělo? No... Říkal jsem už, že někdy jsou ty puzzly opravdu těžké? :-) Zjevně nejsem zase taková bedna, protože jsem někdy opravdu desítky minut marně zkoušel, kudy se dostat ven a umíral a zasekával se a nadával a vypínal to a šel radši přelouskat zase pár stránek komiksové Lary. Nakonec se ale podařilo a padly i všechny achievementy. Pěkné to bylo, děkujeme!

LEFTY: akorát teda hlavní hrdinkyn jsou dobrý terminátorky - ty ve story přiznaný zranění by i s moderní medicínou vedly ke kriplkáře raz dva

The Last Of US Part 2 / čas nevím, tipl bych tak 50 hodin/ PS4/ #dohrano

Obrázek je někde z první třetiny. Několikrát jsem si myslel, že mám hotovo, a ono ne. Většinu času jsem procházel všechna zákoutí a hledal resources a collectibles. ale storytelling špičkovej a prostředí taky.

Xenoblade Chronicles, 4 roky a 40 hodin
#dohrano

Dalo to zabrat, pres nekolik let a vsechny porty od Wii, New 3DS a nakonec finalne dojeto na Switch.
Epicka saga a must play pokud mate trosicku radi JRPG.
Trvalo, nez jsem si uvedomil, ze travit desitky hodin u spaceopera RpG je kvalitne straveny cas. Tesim se na XCH3!