Tomb Raider: Underworld / PS3 / 14 hodin / #dohranoS blížícím se koncem roku dojíždím resty. V lednu jsem na PS3 začal hrát
HD Classics kolekci
Tomb Raider Trilogy a v prakticky jednom zátahu jsem dohrál
Legend i
Anniversary. Jenže
Anniversary mě úplně nenadchlo, takže jsem si před finálním dílem trilogie chtěl dát trochu pauzu na osvěžení. No, protáhlo se to, mezitím jsem třeba dvakrát dohrál CP2077 a dalších pětadvacet her :-D Ale nerad nechávám věci rozdělané, takže jsem se do toho teda nakonec pustil.
Abych řekl pravdu, tak z TR:U mám hodně
meh pocit. Obecně mi vadilo to samé, co na předchozím TR:A - totiž debilní kamera a ovládání. Ostatně myslím, že obě hry jsou na stejném engine, takže jsem to vlastně mohl čekat. Vizuálně je to sice paráda, hlavně podvodní lokace a exteriéry v Mexiku a Thajsku... Je ale znát, že na PS3 už to místy bylo trochu moc, takové propady FPS jsem zaregistroval už i já (a to mi obecně tyhle věci moc nevadí). Taky mi nesedělo ježdění motorkou v podzemí, to jsem vůbec nepochopil, proč ve hře bylo. Stejně tak prostorový skener, ten jsem použil snad jen jednou, abych si vyzkoušel, že je k ničemu.
Puzzly jsou pěkné, přestřelky otravné (hlavně kvůli už zmíněnému ovládání). Navíc jakmile najdete Thorovo kladivo, tak prakticky nemá smysl používat nějakou jinou zbraň. K tomu sice dojde až někde v poslední čtvrtině hry, ale ta je právě nejtužší, takže se kladivo celkem hodí. Co mě ale vyloženě zklamalo, to byl finální level. Je to jedno obří puzzle, po jehož celkem komplikovaném vyřešení jsem očekával tradiční závěrečný souboj s überbossem - jenže on žádný nebyl! :-O Prostě se to celé tak nějak uzavřelo, Lara si oprášila neoprén a nazdar.
Navíc je celá hra nepříliš rozsáhlá: sice jsem v tom nechal nějakých čtrnáct hodin, ale to jen díky nutnosti opakovat některé pasáže pořád dokola, protože kamera a ovládání (a ruce, přiznávám). Jinak jde o šest nevelkých levelů za sebou, které jsou sice každý v úplně jiném prostředí a s jinými potvorami, ale prostě mě to celkově vůbec neuspokojilo a jakoby se to nespojilo dohromady. Po celkem efektním úvodu to prostě bylo zklamání.
Když si vezmu, že pět let po TR:U vyšel rebootovaný
Tomb Raider a pak navazující
Rise a
Shadow (ty jsem dohrál loni, celou TR frančízu totiž hraju po trojicích odzadu...), které jsou naprosto fantastické, tak mi potřeba právě toho rebootu konečně dává naprostý smysl. V tom předchozím trendu už prostě nebylo kam dál pokračovat a nemělo by to taky žádný smysl. No, ale musel jsem se o tom přesvědčit na vlastní kůži, žejo!
OK, tak každpádně to mám za sebou. Teď mě čeká
Last Revelation,
Chronicles a
Angel of Darknes. Nejsou to úplně dobře hodnocené hry, navíc abych si to trochu okořenil, budu první dvě hrát na Dreamcastu (a poslední klasicky na PS2). Inu, mám se věru nač těsit :-) Ale ze všeho nejvíc se těším na únor, až vyjde
Tomb Raider I-III Remastered. Srovnání s původními verzemi na Saturnu a PS bude určitě hodně zajímavé.
