Deliver Us Mars / 12 hodin / #dohrano

Deliver Us Mars je pokračováním prvního dílu, Deliver Us The Moon, na který jen mlhavě vzpomínám. Byť nejsem cílovka, proti interaktivním storytellingům, kterými oba díly bezesporu jsou, nic nemám. Ale když na něčem stavím, tak to musí stát za to. Bohužel, mdlý příběh hraničící s ekoagitkou, nesymaptické postavy s nejasnými motivy a naprosto šílenou mimikou (please see Mass Effect Andromeda) mě nepřesvědčily a já se především nudil. Útěchu jsem nacházel v občasných hádánkách nebo adventurovém horolezectví, obojího bylo ale žalostně málo. Tak málo, že mi uniká, proč to tam vůbec chtěli dát. Škoda, mělo to potenciál.

Jo a pár lidi to už zmiňovalo, ale co nástěnka? Bude se ještě někdy aktualizovat?

Lost Judgement/65h/PS5/ #dohrano
Téměř rok po dohrání 1.dílu. Moje desátá Yakuza skvěle využívá školního prostředí. Takhle japonská škola je proti Personě často krutější, surovější a plná šikany. Tím, že je goofy okamžiků míň, líp vyniknou a i tady jsem párkrát vyprsknul smíchy. Yagami pro mně sice pořád zůstává v trojici s Kiryu a Ichbanem na poslední příčce, ale druhým dílem jsem si všechny postavy oblíbil o kousek víc (snake style FTW!).

Těším se, až se vrátim ke Kaito files a pak hurá na Ishin!

Lords of the Fallen / 79 hodin / #dohrano

Asi nejlíp vypadající soulsovka a slibně odstartovanej reboot stejnojmennýho titulu z roku 2014. Je to zároveň živoucí důkaz, že podobný hry od sebe opisujou i s chybama, v tomhle případě ve způsobu, jakým jsou napsaný vedlejší questy.

Přináší ale taky něco novýho – dva paralelní světy, mezi kterejma můžete a někdy dokonce musíte přepínat. Nějakou dobu jsem si zvykal na ovládání, ale bojovej systém, kde můžete na velkou vzdálenost vrhat třeba oštěpy nebo kouzla, mi přirostl k srdci.

Obtížnost se tolik neliší od ostatních souls-like, i když místama vám předhazuje větší počty nepřátel a vyplatí se kolem nich jen proběhnout a odemknout zkratku k bossovi. Trochu mi to připomnělo moje opakovaný začátky s tímhle žánrem, který mě protáhly všema fázema smutku, kdy jsem se smířil s tím, že se budu muset do některejch levelů nastěhovat, než vytrénuju postavu a probojuju se dál.

Uvedenej čas je za jedno dohrání s paladinem, jinak už znám všechny konce díky lovu trofejí. Víc o tom píšu tady: [ZOMBO @ Achievement Hunters]

Half Life / 10 hodin / #dohrano
Jsou hry, ktere starnou lepe a hure. S cim dal vetsim odstupem casu se mi zacina zdat, ze tato hra starne trochu blbe - alespon ve sve puvodni podobe, kdyz jsem si ji znova dohral v ramci 25 anniversary edition. Vetsinu casu jsem se vlastne bavil, ale zaroven si priznavam, ze to bylo prevazne kvuli nostalgii. Uplny zaver hry v Xenu je sice atmosfericky, ale prece jen dost nudny a moderne receno antiklimaticky. Navzdy budu hru respektovat pro jeji odkaz a vliv na hry jako takove - ale kdyz se clovek na konci musi vyslovene nutit jenom pro to, aby videl to, co videl desetkrat - inu, nevadi!

Gears 5/15 hodin/#dohrano

Poslední hra na XBOX Series S a bylo důstojné rozloučení. Frenetická akce, zábavný charaktery, dobře vystavený svět budoucnosti, kde není dobro a zlo, spíše zmar a válka. Adrenalin při poslední bitvě zvyšoval fakt, že ještě cca 10 minut před tím, než přišel nový majitel jsem neměl hotovo (sms, že už je u vchodu, přišla při závěrečných titulkách). Skvělý rozloučení s hračkou, u který jsem dle tohoto klubu nechal cca 800h času u skvělých her, kdy mi většina z nich dala jedinečnej zážitek (protože sem dlouho nehrál, tak se jednalo v zásadě jen o AAA tituly). Bylo to jak dávat svýho psa do útulku. :-) teď sjíždim videa a hudbu z těch her a připomínám si to

(Switch prodávat nebudu a toho času u neteří, resp. jejich babičky, takže si ho sem tam půjčím a ještě bych měl tedy něco dohrát)

Jusant / 8 hodin / #dohrano

A přesně tohle mám na gamepassu nejradši - nebýt něj, na tenhle skvost bych nikdy nenarazil. Moc příjemná a relaxační hra, taková ta low poly grafika typická u indie her a kouzelný soundtrack. A co je cílem hry? No, šplhat. Vybaveni horolezeckým náčiním budete neúnavně mířit výš a výš. A kam? A proč vůbec? To vám bude hra postupně, byť někdy mnohdy abstraktně, odhalovat čím dál se budete dostávat. Doporučuji hrát na ovladači.

DEEFHA: Tomb Raidery jsem hrál všechny několikrát. Na únor se taky těším, jsem zvědavý jak to bude vypadat.

Tomb Raider: Underworld / PS3 / 14 hodin / #dohrano

S blížícím se koncem roku dojíždím resty. V lednu jsem na PS3 začal hrát HD Classics kolekci Tomb Raider Trilogy a v prakticky jednom zátahu jsem dohrál Legend i Anniversary. Jenže Anniversary mě úplně nenadchlo, takže jsem si před finálním dílem trilogie chtěl dát trochu pauzu na osvěžení. No, protáhlo se to, mezitím jsem třeba dvakrát dohrál CP2077 a dalších pětadvacet her :-D Ale nerad nechávám věci rozdělané, takže jsem se do toho teda nakonec pustil.

Abych řekl pravdu, tak z TR:U mám hodně meh pocit. Obecně mi vadilo to samé, co na předchozím TR:A - totiž debilní kamera a ovládání. Ostatně myslím, že obě hry jsou na stejném engine, takže jsem to vlastně mohl čekat. Vizuálně je to sice paráda, hlavně podvodní lokace a exteriéry v Mexiku a Thajsku... Je ale znát, že na PS3 už to místy bylo trochu moc, takové propady FPS jsem zaregistroval už i já (a to mi obecně tyhle věci moc nevadí). Taky mi nesedělo ježdění motorkou v podzemí, to jsem vůbec nepochopil, proč ve hře bylo. Stejně tak prostorový skener, ten jsem použil snad jen jednou, abych si vyzkoušel, že je k ničemu.

Puzzly jsou pěkné, přestřelky otravné (hlavně kvůli už zmíněnému ovládání). Navíc jakmile najdete Thorovo kladivo, tak prakticky nemá smysl používat nějakou jinou zbraň. K tomu sice dojde až někde v poslední čtvrtině hry, ale ta je právě nejtužší, takže se kladivo celkem hodí. Co mě ale vyloženě zklamalo, to byl finální level. Je to jedno obří puzzle, po jehož celkem komplikovaném vyřešení jsem očekával tradiční závěrečný souboj s überbossem - jenže on žádný nebyl! :-O Prostě se to celé tak nějak uzavřelo, Lara si oprášila neoprén a nazdar.

Navíc je celá hra nepříliš rozsáhlá: sice jsem v tom nechal nějakých čtrnáct hodin, ale to jen díky nutnosti opakovat některé pasáže pořád dokola, protože kamera a ovládání (a ruce, přiznávám). Jinak jde o šest nevelkých levelů za sebou, které jsou sice každý v úplně jiném prostředí a s jinými potvorami, ale prostě mě to celkově vůbec neuspokojilo a jakoby se to nespojilo dohromady. Po celkem efektním úvodu to prostě bylo zklamání.

Když si vezmu, že pět let po TR:U vyšel rebootovaný Tomb Raider a pak navazující Rise a Shadow (ty jsem dohrál loni, celou TR frančízu totiž hraju po trojicích odzadu...), které jsou naprosto fantastické, tak mi potřeba právě toho rebootu konečně dává naprostý smysl. V tom předchozím trendu už prostě nebylo kam dál pokračovat a nemělo by to taky žádný smysl. No, ale musel jsem se o tom přesvědčit na vlastní kůži, žejo!

OK, tak každpádně to mám za sebou. Teď mě čeká Last Revelation, Chronicles a Angel of Darknes. Nejsou to úplně dobře hodnocené hry, navíc abych si to trochu okořenil, budu první dvě hrát na Dreamcastu (a poslední klasicky na PS2). Inu, mám se věru nač těsit :-) Ale ze všeho nejvíc se těším na únor, až vyjde Tomb Raider I-III Remastered. Srovnání s původními verzemi na Saturnu a PS bude určitě hodně zajímavé.

Like a Dragon Gaiden: The Man Who Erased His Name / cca 36 hodin / Xbox Series X / #dohrano

v poradi 8.dil byl puvodne zamejslenej jako DLC a tak je lehce kratsi nez zbyly tituly. i tak sem si ho uzil jako vsechny ostatni! pro me asi best serie a nejvetsi nejlepsi hlavni charakter Kazuma Kiryu!

Ys VIII - Lacrimosa Of Dana / PS Vita / 56 hodin / #dohrano

jedna z nejvetsich, nejlepe vypadajicich a vubec tak nejak asi nejlepsich her na vite

DEEFHA: sem se jenom přepsal v desetinný čárce ... :D

Limbo / Steam Deck / 4,5 hodiny / #dohrano

Dneska budu stručný. Limbo jsem dohrál před lety na PS Vita a tehdy mi to trvalo pět hodin. Takže jsem si říkal, že když si ho teď střihnu znovu v rámci Spooktober challenge, že musí padnout maximálně tak za dvě hoďky, když už to přece znám... Ale ono ne. Celý průchod jsem si opravdu celkem dobře pamatoval, případně si na řešení rychle vzpomněl, ale jsou tam prostě krapet frustrující "akční" pasáže, na které jsou moje ruce levé a trpělivost krátká :-/ Takže jsem byl nakonec rychlejší jen o půl hodiny. Vůbec nechápu, jak to PALADIUS mohl dát za hodinu! Každopádně zážitek je to pořád nádherný, tohle je prostě klenot.

A teď Inside.

SWAMP_ASS: Jo a iOS taky. Už je ze mě taky otrok 😂 asi naprosto dokonalá hra na mobil. Bitka na pár minut pohoda. Problém je, že po jejím skončení nastává takřka vždycky hláška : ty bitky jsou rychlý, to dám ještě jednu.... A pak zase a zase a je to v prdeli, práci aby asi udělal někdo jinej 😂

je to trochu offtopic, protože ta hra reálně nejspíš dohrát nejde, ale tenhle víkend, který jsem trochu promarodil, jsem zkusil na Steamu za 3 eura Pac Man Championship Edition DX+ a minimálně mód, ve kterém se jede v 5minutovém limitu na body, je čistá, totální gameplay..

s rostoucí rychlostí je to de facto Pac Man a had v jednom
a nepochybně je to skvělá party hra

PowerWash Simulator DLC - Bonus Jobs + Spongebob + Back to the Future / 30 hodn / #dohrano

Tak že prej si jen tak zkusím po dlouhý době zavapkoat, když to má ty DLCčka, ale určitě mě to už tolik nechytne. No, tohle jsem zvládl za 4 dny. Stydím se.

Witcher 3: Wild hunt/135 hodin/#dohrano


Barzo dobre. Ke hře jsem si začal číst i první knížku povídek a jsem tak obohacen o jeden pop-kulturní zážitek, který je ze světa střední/východní Evropy (jakkoliv "imaginárního" světa). Hrál jsem v Polštině a sedělo to tam. A to jsem si myslel, že nemam rád fantasy.
Dzieki!

God of War III (2010) / PS3 / 10 hodin / #dohrano

Letošní třicátá dohraná hra.

Moje odysea starověkým Řeckem úspěšně pokračuje. Musím říct, že tenhle první Kratosův výlet do říše "next-gen" konzolí (tehdejší terminologií, samozřejmě) mi po zábavně frustrující jedničce a dlouhé těžké dvojce přišel zdaleka nejvíc stravitelný. Slupnul jsem ho jako malinu za tři večery, přičemž zakončení se zase natáhlo na nepřetržitou hodinovou akci (to už považuju v rámci série za klasiku). Nicméně zjevně je to dělané víc pro masy, například mojí oblíbené nabídky na přepnutí do easy módu jsem se tentokrát dočkal až někde v polovině hry, což je u mě opravdu výkon :-)

Jinak pokud už dvojka byla co se týče některých bossů ohromující, tak trojka jde ještě mnohem dál. Díky skoku ve výkonu konzole jsou bossově běžně stokrát (!) větší než Kratos a nebojuje se ani tak s nimi, jako na nich. Už úvodní "tutorial", kdy šplháte po titánovi, který se snaží vylézt na Olymp, a přitom bojujete s Poseidonem, který na sebe vzal podobu vodní bestie tak obrovské, že ji nikdy nemáte šanci vidět celou... To je prostě něco, co vás ke hře přitáhne na první dobrou a vy víte, že ji prostě musíte dohrát - protože když to takhle začíná, tak jak to asi skončí?!

Skončí to zhruba tak, jak začíná první díl Červeného trpaslíka: "Všichni jsou mrtví, Dejve." :-) Ale než se k tomu dostanete, pozabíjíte pár bohů, polobohů a titánů, podíváte se do pekla a zpátky (další klasika téhle série) a naučíte se tolik nových herních mechanik, až vám na ně nebudou stačit prsty. Jo a taky si odskočíte do postele k Afroditě, protože sexy QTE samozřejmě nesmí chybět. Cítíte se prostě jako doma, ale ve vysokém rozlišení. (Čistě technicky: hra na PS3 beží nativně v 720p a do Full HD se jen upscaluje, jako naprostá většina PS3 titulů. To ale PS3 paradoxně moc dobře neumí, takže je lepší NEnastavit výstup na 1080p, ale právě na 720p. Víc o tom třeba v tomhle videu.)

Pokud bych měl GoW III popsat jedním slovem, tak to bude uspokojující. Totálně. Jo a dokumenty o vývoji hry, které se odemknou po jejím dohrání, jsou taky parádní a vyloženě je doporučuju. Získal jsem z nich (a z obdobných dokumentů k remasterovaná jedničce a dvojce) například dojem, že Cory Barlog není sympaťák a na pivo bych šel mnohem radši se Stigem Asmussenem ¯\_(ツ)_/¯