Horké léto (1998) / DOSBox / 4 hodiny / #dohranoHraju teď první
Hellblade (abych se ujistil, že to rozhodně není hra pro mě a že dvojku hrát nebudu, až vyjde), takže se potřebuju kapánek uklidňovat. Průběžně to teda střídám a
Horké léto jsem měl beztak v merku už od dohrání
Ve stínu havrana. Btw zjistil jsem, že
Horké léto je ke stažení na webu
Visiongame - zřejmě je to nějakým způsobem legalizované. Každopádně je to stoprocentně funkční plná verze, která v DOSBoxu šlape bez sebemenších problémů.
V roce 1998, kdy hra vyšla, jsem už zařezával v mém první zaměstnání (jako COBOL programátor, což by vydalo na spoustu celkem zajímavých historek). Často byla práce hotová dřív a měli jsme tam výkonnější kompy než doma, takže jsme tam odpoledne hrávali po síti věci jako Quake II, Carmageddon, vlastní levely v Duke Nukem 3D a tak. Občas někdo přinesl nějakou novinku, kterou jsme si tam pak "namnožili" (byla tam už i vypalovačka přes paralelní port...) a pokračovali v hraní i doma :-) No a
Horké léto byla právě jednou z těchhle novinek.
Hra se mi zalíbila od první chvíle. Izer byl tehdy v devadesátkách všude, jeho Policejní akademii jsem znal nazpaměť a přišlo mi naprosto fantastické, že dabuje i adventuru. Nehrálo se to špatně, u fórků jsme se dost natlemili, nebylo to přehnaně složité ani frustrující (ačkoli na výbušnou opici se jen tak zapomenout nedá, co jen nám dalo práce na ni přijít...) a dlouhé tak akorát na zabavení. Kdybych si hru býval kupoval, tak by mi to možná přišlo málo, ale znáte to - vypalovanému koni za zuby nekoukej :-)
A i teď po pětadvaceti letech jsem se při hraní bavil. Hlavně asi proto, že jsem si
Horké léto víceméně celé pamatoval a co se mi z paměti vytratilo, na to jsem snadno přišel. Tady není žádná hromada věcí v inventáři, které by nic nedělaly, ale opravdu jen to, co díky často docela polopatickému komentáři Honzy Majera na první pohled patří k sobě. Prostě to odsýpá jako dobře vymyšlená groteska, jednotlivé úkony jsou správně střelené, ale ne úplně nelogické (věci typu "poštovní schránku nemůžeš rozbít kladivem, které máš, ale jen kamenem, který musíš najít" velkoryse pominu). Dialogy a hlášky jsou naprosto skvělé a přirozené, Izerovy anonymní i slavné hlasy byly vždycky parádní a když na ostrově potkáte kanibalského kuchaře, který hlasem Miloše Zemana prohlašuje, že je životní ztroskotanec - tak to je prostě něco, co zahřeje u srdíčka i dneska.
No, takže tímhle jsem si jen potvrdil, že
Horké léto pro mě zůstává nejlepší českou adventurou oněch mýtických devadesátých let. Nicméně je tu ještě pár věcí, které jsem vůbec nikdy nehrál, třeba
Gooka. Ta mě podle popisu teda moc neláká, ale třeba až zase budu potřebovat trochu uklidnit... Tak budu vědět, co mám vyzkoušet :-)
