Kingdom Come: Deliverance / 170h / PC / #dohranov kdc mám reálně skoro 300 hodin, rozehrál jsem to když to vyšlo, následně odložil a po vydání všech dlc to rozehrál znova. pojďme do toho rovnou: jedna z nejlepších her a vůbec nejlepší akční rpg co tato zem kdy vytvořila. zářící supernova, hvězda kterou si okamžitě sázím do souhvězdí her, které si ob dva tři roky zahraju znova. milník plně rovný vietcongu, mafii, flashpointu, original waru, skledalu... klečím pokorný a prosím v slzách hru aby ještě neskončila. je to hra u které jsem si po čtyřech hodinách uvědomovával, že mi na stole prosychá robalené brko, bolí mě záda a asi se pomočim!
wow! mapa vyzobaná, všechny questy splněné krom... jako těm nejvetším sviním rytíř dobra jindra prostě pomáhat nebude! :) z přibyslavic je dubaj posazaví kde na stromech rostou jitrnice a v řece teče kňour dvanáctka, zlatem dláždíme ulice páč do truhel už se to nevejde, ti dva smradi tam bobrujou stromy jak zjednaní, sousedské spory rozřešené, blahobyt. banda bastardu nakonec dostála svému slovu, nějaka ta sousedka, šlechtična i pradlena ložem taky proběhla, jsem nesečtělejší kovář v okolí, kam vlezu tam oblíben a truhlice puká sbírkou vzacných brnění a zbraní. a na východ slunce po boku bachuty budu vzpomítat do konce života :D prostě tohle byl kurva zážitek a i když mě mrzí, že hotovo, tak na druhou stranu, dvojka za rohem žejo.
na rovinu, ja miluju hry jako fallout:nw nebo staré elder scrolly kde platí "děláš to? zlepšuješ se v tom!", žádné "hrc, level+, rozházej si skilly!". v tomhle směru jsem si doslova v kdc liboval. navíc jsem zlodějský plíživý typ který se nerozpakuje vypáčit nejkou tu truhlu či udrobit jedu do guláše nepřítele. nepamatuju že bych se v nějaké hře tak často převlékal, do města zásadně ve varkoči skalice! jsem přeci patriot. na loupežnou nebo vražednou výpravu nalehko, nic co by rachtalo, všechno černé. hrozně se mi líbilo jak lidé reagují na to jestli jste vyšňořený nebo v hadrech, umytý, od krve, potrhaný, jak mě stráže jebali že tady se v noci bez louče nochodí... nepamatuju si že bych v pc hře kdy sám jel takový roleplay jako tady, držel se charakteru postavy. btw v žádné jiné hře mě tak nebavila alchymie, lov, broušení meče, čtení, prostě ty vedlejší aktivity jsou neskutečně promakané a naprosto geniálně drží atmosféru. alchymii zdůrazním ještě jednou, protože u křivulí jsem se fakt nastál požehnaně a ani chvilku se nenudil.
gró hry, tedy soubojový systém. co člověk to názor. můj je, že odemykání komb je fajn, ačkoliv v realné hře se ty čtyřkrokové nedají udělat. buď stojíte proti někomu oplechovanému a pokročilejšímu který těch pár ran snese, ale zas vám po druhém třetím úderu komba paríruje, takže smůla, nebo je to vandrák v hadrech který jde stejně po druhém úderu k zemi. nejvíc jsem jich užil v turnajích, jinak moc ne. dál, souboje celkem fungují při boji já vs jeden až tři nepřátelé. pokud jich je víc, stane se ze souboje lidový tanec kdy všichni víříme kolem sebe a snažíme se nepustit nikoho do zad. skupinové souboje zas vetšinou skončí tak, že dvě řady vojáku stojí proti sobě, jedou osobní souboje jako samurajové a vám nic moc nebrání je oběhnout a zezadu ukousat. v tomhle vyzdvihuju závěrečnou bitvvu band of bastard, tam to byl úchvatný free to all s náhodně se generujícíma a rozpadajícíma skupinama bojujících a finální útok na talemberk. u obléhání btw se mi moc líbilo jak jednou za patnáct minut se okolím rozlehla rána a všichni naši v doslechu zajásali že další šutr z trebuchetu našel svůj cíl :) atmosféra hry je prostě absolutně ultimátní. plus hra je jedna obrovská pohlednice a nazvučení všeho toho šustění kroužkovky a cinkání ostruh je prostě dechberoucí.
a budu si remcat! na to že hra je už zjevně finál tak ta kondice je všechno jen ne bezchybná. problikávající kouře, náhodně se odspawnující npc, nějaká duševní choroba zabraňujícím lidem chodit po kamených schodech (tyvole rychtáře jsem párkrát vzteky zabil a loadoval když nebyl sto vylézt ze šatlavy), když nějaké npc chce otevřít dveře, najednou je nemůžete otevřít vy, i když je npc kilák daleko, prostě rezervace, nasrat.
a zásadní výhrada: ten český dabing je ve spoustě věcí super. pro mě jako čecha to najednou byly čechy. kvitoval jsem, že jazyk je jadrný a mluva jak se patří sprostá. ale rozpor mezi titulky a slovem byl občas dost matoucí. já chápu že to jazykově a stylově z originálních titulkú asi občas nesedlo do huby, ale to byl kurva takovej problém ty cz subs upravit? a v epilogu se tu už úplně urvalo a měl jsem tam text k naprosto jine cut-scéně. největší peklo bylo vyšetřování jako novic v klášteře, dozorci mě odmítali vidět na motlitbách a v práci, questové postavy se mi točili ve dvečích, klášter bylo doupě satanovo.