FRIZER: Tyjo, ten já si vždycky užiju, ta změna tempa a náhlý omezení prostředků, kdy ze začátku nemáš ani blbej paklíč, mi přijde super. Noční klášter má navíc super atmosféru.

ERRTU: Heh, já zrovna sháním zásoby na obléhání Talmberka :)

ERRTU: jako v tom mám zatím 16h, a je to teda tough love, ale baví mě to. Henryho a jeho vrteni prstem jsem si okamžitě oblíbil.
A tady dávám zatím nejrozromilejsi bug, kdy si pan Racek ještě netrpělivě podupaval nozkou.

Kingdom Come: Deliverance / 170h / PC / #dohrano

v kdc mám reálně skoro 300 hodin, rozehrál jsem to když to vyšlo, následně odložil a po vydání všech dlc to rozehrál znova. pojďme do toho rovnou: jedna z nejlepších her a vůbec nejlepší akční rpg co tato zem kdy vytvořila. zářící supernova, hvězda kterou si okamžitě sázím do souhvězdí her, které si ob dva tři roky zahraju znova. milník plně rovný vietcongu, mafii, flashpointu, original waru, skledalu... klečím pokorný a prosím v slzách hru aby ještě neskončila. je to hra u které jsem si po čtyřech hodinách uvědomovával, že mi na stole prosychá robalené brko, bolí mě záda a asi se pomočim!

wow! mapa vyzobaná, všechny questy splněné krom... jako těm nejvetším sviním rytíř dobra jindra prostě pomáhat nebude! :) z přibyslavic je dubaj posazaví kde na stromech rostou jitrnice a v řece teče kňour dvanáctka, zlatem dláždíme ulice páč do truhel už se to nevejde, ti dva smradi tam bobrujou stromy jak zjednaní, sousedské spory rozřešené, blahobyt. banda bastardu nakonec dostála svému slovu, nějaka ta sousedka, šlechtična i pradlena ložem taky proběhla, jsem nesečtělejší kovář v okolí, kam vlezu tam oblíben a truhlice puká sbírkou vzacných brnění a zbraní. a na východ slunce po boku bachuty budu vzpomítat do konce života :D prostě tohle byl kurva zážitek a i když mě mrzí, že hotovo, tak na druhou stranu, dvojka za rohem žejo.

na rovinu, ja miluju hry jako fallout:nw nebo staré elder scrolly kde platí "děláš to? zlepšuješ se v tom!", žádné "hrc, level+, rozházej si skilly!". v tomhle směru jsem si doslova v kdc liboval. navíc jsem zlodějský plíživý typ který se nerozpakuje vypáčit nejkou tu truhlu či udrobit jedu do guláše nepřítele. nepamatuju že bych se v nějaké hře tak často převlékal, do města zásadně ve varkoči skalice! jsem přeci patriot. na loupežnou nebo vražednou výpravu nalehko, nic co by rachtalo, všechno černé. hrozně se mi líbilo jak lidé reagují na to jestli jste vyšňořený nebo v hadrech, umytý, od krve, potrhaný, jak mě stráže jebali že tady se v noci bez louče nochodí... nepamatuju si že bych v pc hře kdy sám jel takový roleplay jako tady, držel se charakteru postavy. btw v žádné jiné hře mě tak nebavila alchymie, lov, broušení meče, čtení, prostě ty vedlejší aktivity jsou neskutečně promakané a naprosto geniálně drží atmosféru. alchymii zdůrazním ještě jednou, protože u křivulí jsem se fakt nastál požehnaně a ani chvilku se nenudil.

gró hry, tedy soubojový systém. co člověk to názor. můj je, že odemykání komb je fajn, ačkoliv v realné hře se ty čtyřkrokové nedají udělat. buď stojíte proti někomu oplechovanému a pokročilejšímu který těch pár ran snese, ale zas vám po druhém třetím úderu komba paríruje, takže smůla, nebo je to vandrák v hadrech který jde stejně po druhém úderu k zemi. nejvíc jsem jich užil v turnajích, jinak moc ne. dál, souboje celkem fungují při boji já vs jeden až tři nepřátelé. pokud jich je víc, stane se ze souboje lidový tanec kdy všichni víříme kolem sebe a snažíme se nepustit nikoho do zad. skupinové souboje zas vetšinou skončí tak, že dvě řady vojáku stojí proti sobě, jedou osobní souboje jako samurajové a vám nic moc nebrání je oběhnout a zezadu ukousat. v tomhle vyzdvihuju závěrečnou bitvvu band of bastard, tam to byl úchvatný free to all s náhodně se generujícíma a rozpadajícíma skupinama bojujících a finální útok na talemberk. u obléhání btw se mi moc líbilo jak jednou za patnáct minut se okolím rozlehla rána a všichni naši v doslechu zajásali že další šutr z trebuchetu našel svůj cíl :) atmosféra hry je prostě absolutně ultimátní. plus hra je jedna obrovská pohlednice a nazvučení všeho toho šustění kroužkovky a cinkání ostruh je prostě dechberoucí.

a budu si remcat! na to že hra je už zjevně finál tak ta kondice je všechno jen ne bezchybná. problikávající kouře, náhodně se odspawnující npc, nějaká duševní choroba zabraňujícím lidem chodit po kamených schodech (tyvole rychtáře jsem párkrát vzteky zabil a loadoval když nebyl sto vylézt ze šatlavy), když nějaké npc chce otevřít dveře, najednou je nemůžete otevřít vy, i když je npc kilák daleko, prostě rezervace, nasrat.
a zásadní výhrada: ten český dabing je ve spoustě věcí super. pro mě jako čecha to najednou byly čechy. kvitoval jsem, že jazyk je jadrný a mluva jak se patří sprostá. ale rozpor mezi titulky a slovem byl občas dost matoucí. já chápu že to jazykově a stylově z originálních titulkú asi občas nesedlo do huby, ale to byl kurva takovej problém ty cz subs upravit? a v epilogu se tu už úplně urvalo a měl jsem tam text k naprosto jine cut-scéně. největší peklo bylo vyšetřování jako novic v klášteře, dozorci mě odmítali vidět na motlitbách a v práci, questové postavy se mi točili ve dvečích, klášter bylo doupě satanovo.

Black Mesa / 27h / Steam Deck / #dohrano
Důstojný remake klasiky žánru v moderní grafice a formátu vytvořený s úctou k originálu. Mnoho věcí vylepšuje a obohacuje, takže to není jen tupá kopie s lepší grafikou.
Najde se i pár míst kde jsem měl zásek a musel jsem googlit jak dál, ale bylo to minimum.
Od Xenu dál je to opravdu lahůdka. Rozdíl oproti HL1 je opravdu neskutečný a nečekal jsem, že to bude tak dobré. Výborný je i soundtrack, který v klíčových momentech začne hrát.
Když uvedli podporu gamepadu, tak jsem to hned zkoušel, ale bez gyra to není ono. Když jsem si pak pořídil Steam Deck, tak jsem většinu hry odehrál na něm. Části kde je více vojáků nebo headcrabů na decku nejsou ideální (joystick není myš a CSko bych na tom nehrál).
Na default trochu na decku blbnuly světla, ale přepnutím na experimental se to spravilo.

Path of Exile 2 / 33 hodin / PC / #dohrano

Vim ze je to troufale u takoveho typu hry napsat ze jsem ji dohral. Vzhledem k early accessu a polovicce povolani i dovedností či zbraní je to na pováženou.
Nicméně jsem dohrál příběh a hra mne hodila do ng+, tak to s dovolenim shrnu.
Krása, přátelé krása. Nevěřil jsem, že najdu ještě někdy ještě akční rpg hack´n´slash stylu a budu se tesit na kazde jeji zapnuti.
Po fiasku s Diablem IV, kdy jsem se na něj těšil jak malej a po dohrání příběhu, z něhož si vybavim tak možná pěkný Tree of souls a obrovského hada, jsem tady v každé mapě plesal.
Tyhle hry jsou v základu dělané tak, aby vás protáli různými biomy od lesů,. bažin, přes pouště, do nějakého bubáckého podsvětí nebo tak něco.
Tady je to taky, ale přemýšleli nad každou mapou, aby byla trochu jiná a s něčím co tu ještě nebylo.
Ve hře je ultimátní nový prvek a to monost používání WSAD k pohybu a mezerniku na taktický dodge roll. Z klasického žánru se nám tak stává dost možná roguelite záležitost.
Poškození jsou znát. Se svým válečníkem jsem rozdával co jsem mohl. Boj odsýpal krásně. Na druhou stranu jsem nebyl nesmrtelný. Kde co jsem ustál ale chvíle nepozornosti mne poslala na respawn i tak.
Velký tahák kromě krásných map je lovení vedlejších bossů. Ty hlavní potkat musíte, ale vedlejší vám za ulovení dají často nějaký permanentní buff postavy.
V současném stavu mi hra vyhovovala. Nejsem profi hrač PoE abych mohl říct, zda je potřeba nějaká abilita nerfnout nebo boostnout. Dropy padaly pěkně, za ten průchod jsem našel asi 7 legendárních věcí.
Systém skillů je zajímavý, odemknete si hlavní na daném levelu musíte na něj mít staty které si vylepšujete v obrovském stromu dovedností. Dá se v něm dojet k opravdovým šílenostem, které postavu komplet změní. Co je super a vracíme se tím ke kořenům, že klasicky můžete používat cokoliv, na co máte staty.
Ted už jen bodově nějaké +/-.

+ krásná hra, úroveň detailů byla na občasné zastavení a kochání
+ běží i v současném stavu dobře (občas mi zlobil ping, ale to neberu za hw problém)
+ roguelite pojetí
+ malé osady, kde z teleportu jste raz dva u vendora a truhly
+ nápadité prostředí i nepřátelé

- některé mapy podle mě zbytečně velké
- ubral bych na brutalitě. Zejména v posledních částech jsem byl docela zhnusen aranžmá místností. Hra koneckonců nemá 18+ jen tak pro nic za nic. Výběr postavy je formou trestanců na šibenici, kde právě váš vybraný jako jediný přežije a ostatní před vámi oběsí...

Celkově držím hře palce a rád se k ní vrátím. Ted si dám pauzu.
Koupeno na Steamu za nějakých 28eur. Někdy později to bude free2play. Mě to bylo tak nějak jedno, protože hrát chci ted a za tu cenu dostanete i 300 ingame mincí, co mají +- takovou cenu, jaká stála hru. Můžete tak v podstate nakoupit něco důležitého co vám hru usnandní - třeba tabulky do inventáře, tabulku pro měny, aukci atp..
Za me velice příjemné překvapení a doporučuji zahrát

Polda / 3 hodiny / #dohrano

ježíš, to bylo úchvatný retro. poldu jsem hrál v časech disket a navíc jsem tenkrát asi dvakrát ztroskotal na bugu kdy se mi zasekl postup i když jsem šel s návodem ze score nebo odkud...
takže je fakt, že jsem si na spoustu věcí vzpoměl. ale přiznám, že jsem do návodu jednou musel kouknout, neb hra pochází z časů, kdy hráči nebyli fňukny a vývojáři se nerozpakovali je šikanovat zákeřnostma jako "této postavy se musíš zeptat osmkrát, při třetím dotazu mít klobouk a poslední položit a květnovém úplňku v realném čase." a zavalení vašeho inventáře předměty, které nikdy na nic nepoužijete.
jenže! narozdíl od ostatních adventur tu... hlušinu absolutně geniálně a stále zábavně vyplňuje naprosto nejlepší herní dabing ever. bál jsem se že mi budou hlášky připadat trapné, nebudu pokrytec, v jistém věku bejval i ten pivrnec bžunda žejo. ale vše je v pořádku, bavil jsem se výborně. prodavač ve zverimexu mě naprosto sundaval.
a co fakt výrazně pomohlo, je možnost mezerníkem zvýraznit nejen aktivní mista na dané scéně, ale i v inventáři věci které jdou v te scéně použit. mega-helpfull. nevím jestli bych na to měl jinak dneska tu trpělivost...
no za ty tři ečka teď přes vánoce je to snad vlastenecká povinnost. KOTLEKTY NA HRÁŠKU??

Super Mario Bros/2 hodin/#dohrano
Switch / NES

Klasika, kterou není třeba komentovat. Mimochodem je to taky docela hard a bez rewindů by ten čas byl asi výrazně vyšší.

Donkey Kong/1 hodina/#dohrano
Switch / NES

Postava, kterou vidíte není Super Mario, ale Jump man!

JUNGLER: tohle se taky bude hodit (nejsem takovej srdcař, abych si to maloval na papír :-) )
Reddit - Dive into anything
https://www.reddit.com/r/Metroid/comments/18k4hax/metroid_nes_100_map/

případně i
Metroid NES Manual : Nintendo Co., Ltd : Free Download, Borrow, and Streaming : Internet Archive
https://archive.org/details/metroid-nes-manual/mode/2up

pak se to celkem dá

Metroid/4 hodiny/#dohrano
Switch / NES

Původně jsem se chtěl jenom podívat (měl sem rozehraný Prime Remastered), ale nakonec jsem to zkusil dotáhnout do konce. Ofc bez funkce rewind bych tohle nikdy nedohrál, ikdyž jakkoliv jsem první dojmy ze hry měl, že je nehratelná, postupně jsem si na to zvykl a sbíráním Power Itemů a Energy tanků hra začne být hratelnější. A toto je mimochodem poměrně revoluční přínos, kdy se postupně zlepšujete, staré lokace najednou začnete s přehledem čistit a hra má čím dál lepší flow a cítíte se opravdu silnější a to dělá velký prvek zábavy. Bylo zajímavé si zažít základy, kde se začaly měnit hry. Na tu dobu muselo jít o revoluční skok ve vnímání toho, jak dělat hry (well v klubu Nintenda padl dotaz, proč je serie Metroid tak oblíbená, tak asi i proto, co znamenala pro herní design a dál už se to veze).

No a protože mou první hrou byl Dread, tak jsem alespoń zjistil, jak moc se vlastně drží své předlohy a kolik toho bylo už v této verzi. Vyzdvihl bych pocit izolovanosti a osamocenosti na cizí planetě a to bylo vlastně celé podpořeno tím, že jde o 8-bit hru. Vlastně mě to bavilo mnohem víc, než hrát nějakou high-end hru, tohle byl prostě jiný zážitek :-)

Metroid: Samus Returns / 3DS / 13 hodin / #dohrano

Jeden z drobnejsich restu minule dekady - koupeno, rozehrano a pak odlozeno z jiz neznamych duvodu, v cca 75% prubehu hry. Takze jsem obnovil save, tri hodiny se do toho "znovunaladil" a pak uz bylo dokonceni titulu jen otazkou casu.

Jde o hru od stejnych autoru, co delali Dread (dohrano) - MercurySteam je spanelske studio, ktere s podporou Nintenda dostali moznost si sahnout na legendarni znacku a rozhodne to nepokazili. Hra je tak akorat dlouha, akorat komplikovana, akorat tezka (podle mne o dost lehci, nez Dread), ale taky mohli stavet na zakladech puvodni hry z Game Boye (1991), o jehoz remake se jedna.

Faktem je, ze zakladni hra se prilis nelisi od Super Metroida, ba dokonce jsem nenasel zadne extra novinky v ramci serie. Integrace Aeonu jako hlavni a asi jedine zasadni novinky znamena jen to, ze muzeme scanovat mapu, docasne si posilit zbran, zpomalit cas nepratelum a nasadit si extra ochranny stit - v zasade ulehcovaky, ktere si jen hraji na novou mechaniku. Bezni nepratele vydrzi nezvykle hodne zasahu, aby vynikla mechanika counteru v soubojich. Ale jinak je hra od Super Metroida takrka k nerozeznani.

Zakladni formule je ale udelana skvele, bossove jsou paradne tuzi a citelni zaroven, tajne schovky nejsou jenom o pouhem odpaleni steny - clovek musi premyslet, dumat, zkoumat a hlavne zkouset, nez prijde na spravny postup a vybrousi svuj vlastni skill. A to ve hrach nalezam zdaleka nejradeji.

O to vice vynikne faktor remaku - ono to je ve skutecnosti naprosto dechberouci, kdyz si clovek uvedomi, ze jde o remake z osmibitoveho systemu (viz. Fire Emblem Shadows of Valentia (taky dohrano) jako remake z NESu pro zmenu)! Najednou mi zustava rozum stat, jak nekdo dokazal narvat do te malicke cartrdige takto velky opus!

O to vice samozrejme nyni touzim ozkouset si original - letmy pohled na Youtube sice neco napovida - ale tohle proste CHCI zazit na cernobilem displayi, neda se svitit!

Verzi pro 3DS samozrejme vrele doporucuji, jako v podstate kazdy dil sagy.

Plucky Squire/PS5/11 hodin/ #dohrano
Ideální vánoční hra - absolutně ňuňu, chytrá (hádanky tak akorát, jen bacha na nápovědy - je jich tu někdy až moc) a herně neskutečně dynamická, takže vás každých pár minut překvapí něčím novým a nečekaným (je tu spousta odkazů nejen na další hry, ale i na další popkulturu).

Pamatuju se, jak mě kdysi zaujal první trailer a dostal jsem přesně to, co jsem chtěl. Jak děti ještě kousek povyrostou, rozhodně se vrátíme spolu.

S.T.A.L.K.E.R. 2: Heart of Chornobyl / PC / 101 hodin / #dohrano

Už dlouho jsem žádný hře neodpustil tolik chyb. Kdyby její vydání nebyl takovej svátek, tak bych klidně rok dva počkal, až bude odladěná. Jenže já ji nemůžu přestat hrát, Zóna mě ne a ne pustit. Od prvních minut jsem věděl, že jsem zpátky doma. Jádro zůstalo netknutý a podává stejně silnou drogu jako původní trilogie, alespoň někomu jako já, kdo si užívá běhání po postapo krajině, lovení artefaktů a nekončící kolečko prodávání ukořistěnejch zbraní. Zóna je jednoduše splněný přání – i po stovce hodin nacházím stále nová a nová místa, která mám chuť prozkoumávat, protože se mi pokaždý odmění lootem, střípkem historie nebo Easter eggem.