Call of Duty: WWII / PC / 9 hodin / #dohrano
tohle je asi nejvíc cod od jedničky a dvojky. první dva díly serie mám zanesené v paměti zlatým písmem, jedničku pro dechberoucí začatek datadisku united offensive v bombardéru a dvojku pro africkou kampaň. herně i příběhově je to defakto průřez mezi band of brothers a save private ryan a já se za to nezlobím i když dějepisec ve mě často skřípal zubama :)

co se levelů týče, vylodímě v den d, propácáme se francii do paříže a přes ardeny za rýn. krom standartních misí si loupnem odskoky k plížení s tlumičem, protiletadlovým kanónům, ověřené odbočky k tankystům i stihačům chránícím bombardery, vtělíme se i do francouzské odbojářky. kupodivu žádná taková odbočka z hlavního příběhu (které normálně nemám rád) mě tentokrát nerušila a třeba procházení německého velitelství ve zmíněné francouzské části jsem si i užíval. no level paříž je sice nádherný ale vrcholem hry je série v ardenách. to je čistý BoB díl Bastogne z vlastního pohledu a já si ho fakt moc užil. tu obranu zasněženého lesa jsem takhle intenzivně prožíval snad naposled medal of honor: allied assault. obecně level desigh na to že se jedná o lineární střílečku je fakt vynikající. jen málokdy narazíte na chokepoint přes který se prostě musíte prožvýkat a nejde obejít, vplížit se do zad nebo jinak přelstít. na druhou stranu, v těchto bodech mě hra srala neustalým generovaním nepřátel než přeplazím nějaký script point. v ten moment začnou nepřátele ustupovat a ai tady úplně nefunguje protože začne zdrhat i Hans který stojí metr od vás a míří mám přímo mezi očí. ooo nééé to já bych se už netrefil, to bude lepčejší dyž se otočim zády a začnu utíkat, proč mám najednou ledviny plné olova??

tohle je ale jediný hemz na ai, protože podle mě je na hardened jednou z nejlepších v fps vůbec. kryjí se, obvchacují, nabíhají, rozdělují se nebo se naopak koncetrují na jedno místě pro přehradnou palbu, fakt jsem kolikrát netušil co je naskriptované a co byla čistě reakce npc. po dlouhé době jsem měl pocit, že vyšší obtížnost neznamená jen, že dostávám větší damage. resp ne jenom, že dostávám vetší damage, to platí :) zárověn musím pochvalit checkpoints protože jsem umíral často a krom jednoho případu jsem neměl pocit, že by mě hra nutila zbytečně procházet zbytecně velký kus od savu jen aby nabrala herní dobu.

tohle je prostě fér druhoválečná dobrá a kvalitní sřílečka spielbergova švihu tak jak si sérii pamatuju z mládí. cutstcény, zejména ta s vlakem, jsou pravda občas... úsměvné, ale co se pocitu z kosení skopčáků v okupované evropě, tam nemám moc co vytknout. nepřátelé se brání fest, spojenci tlačí ještě festovněji, pocit ze střelby a trefování je víc než uspokojivý. zásahy bolí, žadný auto-heal, hezky si aplijte lékarníčku, smradi rozmazlený! :) medik vašeho sqadu vám po timeoutu na požádání hodí novou. další kolega vám doplní munici, třetí granáty, tenhle zvýrazní nepřatele, tenhle vám dá smoke granát co přivolá salvu z mortarů... kde já to jen už... Bronsone? Deforte? Nguyene? (tyvole já jsem starej...).

a budu si remcat! druhý neduh který ai má je, že se nechá v klidu ustřílet do vyčuhujícího kontíku, má-li dojem, že je jinak v krytu, to opakované štípání určítě přejde! druhý hemz bude na absenci jakéhokoliv indikátoru poškození auta za kterým se kryjete. prostě najednou bum, mrtvej, reload. a třetí hemz, jako ten level koncetrák na konci je fakt lajdácký. já chápu, že asi neměli koule na to ukázat tu hrůzu na full-throttle, ale to projití pár dvorků a následný krátký sprint lesem, to mě docela zklamalo. a herní doba by taky snesla klidně o půlku víc.

sumasumárum; nelituju. poměrně dobře odvedený návrat ke kořenům serie. snad jen woweffect okamžiků mohlo být méně a délky levelů více. každopádně tady uznám CoDu udržení zlatého standartu. no mission too difficult! no sacrifice too great! duty first!

Final Fantasy VII: Rebirth / 104 hodin / PS5 / #dohrano

Začal jsem 28. října 2024 s Remake, aby následovalo DLC Intergrade a teď na den přesně po 4 měsících koukám na závěrečné titulky Rebirth. Všehno zásadní už tu ohledně téhle ohromující vidoherní opery od kolegů Tapa, Gee a Frizera padlo, tak už bych se jenom opakoval. Těch pár let, abych si od FF odpočinul, bude tak akorát a těším se kolem roku 2030 na závěrečný Reunion.

South Park™: The Stick of Truth™/Steamdeck/11 hodin/ #dohrano
Jako někdo, kdo South Park ani v době největší slávy nesledoval jsem si tohle užil víc, než bych měl. Třeskutě vtipný, ale i překvapivě zábavný.

Co na mě dolehlo nejvíc? Že si 11 let stará hra dělá tak dobře legraci ze Skyrimu. Neskutečný, jak ten čas letí...

Gris / 5h / Gamepass / #dohrano
Skákačka s nádherným grafickým ztvárněním, takové herní umění. Začal jsem to hrát protože snadné ajchy, ale dopadlo to tak, že ajchy jsou zabugované a občas se prostě zapomenou zaregistrovat. Ale tak moc to nevadí, protože i tak to byl hezký herní zážitek.
Protagonistka se zpočátku sotva vleče, ale pak získá dvojskok, superskok, schopnost se potápět a tak se odmykají další herní mechaniky. Některé nejsou úplně zřejmé, ale postup je lineární a ovládání jednoduché, stačí prostě zkoušet.
Ziskat cestou všechny sběratelské předměty (mementa) je vyšší level, nedal jsem jich ani půlku.

Panelák / PC / 6 minut / #beztagu :D
tohle sem prostě musim dát. dohrál jsem českou indie hru za šest minut protože hned na začátku jak na mě zavolal chlap ze střechy a konec :D a ještě jsem dostat achievment! geniální!

DEEFHA: red dead redemtion driv nez to bylo cool!

Death Come True (2020/2024) / PS5 Pro + Portal / 3,5 hodiny / #dohrano

"A new wave interactive movie game" od autora v Japonsku extrémně populární franšízy Danganronpa. FMV hry nevymřely, jsou stále mezi námi :-) Tohle je jedna z nich a kdybych měl "gameplay" k něčemu přirovnat, tak určitě ke Kinoautomatu Radůze Činčery blahé paměti, případně ke gamebookům. Na několika místech prostě máte na výběr z několika možností a děj se podle toho dostane k jednomu z mnoha konců. Za každý konec dostanete trofej, ale jen jeden z nich je ten pravý. A poznáte ho podle toho... No, prostě ho poznáte, až ho uvidíte.

U podobných her je nejlepší vůbec nevědět, o co jde. Takže jako v případě Immortality, Inscryption nebo Doki Doki Literature Club! nahodím jen to úplně první a poslední, co ve hře uvidíte. (Btw sami autoři při prvním spuštění vyzývají, abyste hraní nestreamovali a zbytečně tak ostatním nekazili zážitek.) Tu třetí, červenou obrazovku budete vidět tak často, jak jen budete chtít :-) Nebojte se toho, je to na pár hodin, bývá to v akci za dvě kila a jako experiment je to fajn. Já mám prostě tyhle hry-nehry docela rád.

DEEFHA:
CLAVEN: projel jsem tu hru dvakrát. Pecka. PC.

DEEFHA: ja som Gun pred 20 rokmi dohral na PC a mám naň veľmi pekné spomienky, vďaka za toto oživenie

Gun (2005) / X360 / 11,5 hodiny / #dohrano

Nebýt za týden končící IB challenge Draw Your Guns, tak bych si tuhle hru nejspíš nikdy nezahrál. Westerny nejsou můj oblíbený žánr, "divoký západ" není má oblíbená lokace místní ani časová a na osídlování Ameriky mám svůj názor. První Red Dead Redemption jsem sice dohrál, ale teprve předloni, z pohnutek spíš technických a do dvojky se pouštět nehodlám. No a proč vlastně v souvislosti s Gun zmiňuju RDR - etalon mezi westernovými open-worldy? Protože Gun vypadá, jako kdyby spolu GTA III a Red Dead Revolver (nepřiznaný duchovní předchůdce RDR) měli ošklivé dítě pět let předtím, než se na svět vyklubalo opravdické RDR. A že právě dnes už polozapomenutá hra Gun byla jedním ze zdrojů inspirace pro RDR, to je takhle s odstupem myslím hodně zjevné.

Původně jsem chtěl gameplay shrnout tak, že je to prostě RDR s desetkrát menším rozpočtem... Ale vzhledem k časové souslednosti je to spíš naopak - RDR je Gun s rozpočtem (miniálně) desetkrát větším :-) Vaše postava je někdo s ne úplně jasnou ani čistou minulostí. Můžete jezdit na koni nebo jít pěšky, můžete lovit zvířata (některá na vás útočí). Můžete přijet do města a v saloonu si zahrát karty, můžete pomáhat šerifovi chytat ty, na které je vydán zatykač. Můžete hledat a těžit zlato (ale nejdřív si u obchodníka musíte koupit krumpáč). Můžete pro místní farmáře plnit různé úkoly. Můžete ochraňovat dostavník při nebezpečné cestě přes indiánské území. Můžete toho spoustu a všechno to ^^ jsou jen vedlejší úkoly, za které získávate peníze a zlepšujete si dovednosti.

Taky máte na výběr ze spousty zbraní, které si můžete koupit, ale některé získáte jen postupem v hlavní dějové linii. To se týká hlavně oné zbraně, po které je celá hra pojmenovaná a která v jejím příběhu hraje důležitou, ovšem ne hlavní roli. Příběh je (na herní poměry) poměrně zajímavý, je v něm pár překvapení, nečekaných zvratů i hromady mrtvých, z nichž většině pomůžete padnout do prachu prérie samozřejmě právě vy. Prostě takový standardní western :-) Ovšem pozor - byť postavy samotné vypadají všelijak (a to na všech platformách, viz níže), jejich dabing je naprosto špičkový. Lance Henriksen, Kris Kristofferson, Brad Dourif nebo dokonce Ron Perlman?! Takovéhle obsazení jsem fakt nečekal. A musím říct, že to byl jeden z důvodů, proč jsem hru nakonec dohrál.

Čistě technicky je totiž s Gun maličko problém. Hra kromě Windows verze vyšla nejen na většinu konzolí šesté generace (PS2, Xbox, GameCube), ale i jako launchový titul první konzole sedmé generace (Xbox 360) a navíc i pro geniální handheld PSP! A teď kterou verzi si vybrat? Už jsem sahal po Steam verzi, ale pak jsem se podíval na srovnávací video a zhrozil se, jak PC verze vypadá příšerně, zejména oproti X360. Ta jediná má taky trofeje a já jsem známý lovec odměn :-), takže bylo jasno. Z nějakého důvodu se ale hra poměrně špatně shání - u nás jsem na ni nenarazil vůbec. Store pro X360 je už zavřený a ostatně myslím, že Gun v něm ani nikdy nebyla... Nakonec jsem uspěl na německém eBay (britský jsem vynechal, protože když jsem tam naposledy kupoval Terminator: Salvation, tak zásilka zbytečně strávila týden navíc na celní poště).

Tahle volba ovšem byla, jak vidno z prvního screenshotu níže, zásadní chyba. Sice jsem si předem prozíravě ověřil, že německá verze hry obsahuje původní anglický dabing a má možnost zapnutí titulků. Netušil jsem ovšem, že ty titulky jsou na výběr jen a pouze německé a v témže jazyce je i celé menu hry. Z němčiny jsem sice kdysi maturoval, ale byla to němčina technická. A i když jsem si časem slovní zásobu trochu rozšířil (hlavně díky poslechu romantických písní skupiny Rammstein...), na westernové reálie konce 19. století to rozhodně nestačí. Kromě toho jsem si empiricky ověřil, že při sledování anglicky mluvících postav s německými titulky mě strašně rozbolí hlava :-) Takže jsem to dal bez titulků, což obvykle nezvládám, ale teď jsem prostě musel. A právě proto se mi hlasy herců tak líbily.

Německá verze má ale ještě jeden problém, resp. má ho celý německý herní trh. Ano, řeč je samozřejmě o Bundeszentrale für Kinder und Jugendmedienschutz, od roku 2003 též známo jako Bundesprüfstelle für jugendgefährdende Schriften a konečně od roku 2021 Bundesprüfstelle für jugendgefährdende Medien. Němčina je prostě tak krásná řeč... A tenhle federální úřad ještě krásnější instituce! Dohlíží na média z pohledu bezpečnost dětí a mládeže, aby je pak třeba nenapadlo vzít nůž a v obchoďáku ubodat pár lidí. Díky téhle péči třeba nejsou v herní sérii Wolfenstein žádné hákové kříže (tedy aspoň ne ve verzích, distribuovaných oficiálně na území Německa). Hurá! Nebo ve spoustě jiných her není krev červená, ale zelená (nebo žádná). Sláva! No a konkrétně Gun dostala od cenzurních sráčů pěkně na prdel (zdroj):

* Žádné řezání končetin
* Žádné skalpování
* Žádné efekty krve
* Vystřižené scény
* Žádné pálení nepřátel
* Zobrazení Headshot nahrazeno zobrazením "přímého zásahu"
* Odstraněny animace smrti
* Rukojmí již nelze zabíjet, pouze KO.
* Výkřiky smrti se však oproti necenzurované verzi nezměnily.
* Na datovém nosiči německé maloobchodní verze není k dispozici upoutávka, která ukazuje necenzurovanou verzi hry.

Tak že pěkně děkujeme :-( Hned jsem mnohem klidnější. Myslím třeba v tom obchoďáku.

God of War: Ragnarok / PS5 / 44 hodin / #dohrano ale jeste nekoncim, spoustu vedlejsich ukolu mi jeste chybi k dohrani

Last Guardian / 15 hodin / Playstation 4 / #dohrano
Je to otresne a ostudne zaroven. S odstupem temer deseti let si po sobe ctu "prvni dojmy", ktere jsem napsal na svuj blog blahe pameti. A vlastne to vsechno dokonale sedi! Last Guardian se nestal legendou, jako ICO nebo Shadow of the Colossus - proste nedokazal vyjit vcas a na tu spravnou platformu - ale je to nemene dulezita a vyznamna hra v mych ocich.

Rekneme si to narovinu - z kraje hry jsou jeden az dva neprijemne zaseky, kde je mozne se snadno ztratit a nechat se vyfrustrovat do te miry, ze clovek hru odlozi. Ovladani je tezkopadne - coz mi teda nevadi, protoze mi vyhovuje i neco, co neni zrovna dobovym standardem. Ale jak clovek od zacatku hry netusi, jak komunikovat se svym ctyrnohym pritelem, je neexistence jasne zpetne vazby spise prekazkou v zabavnosti. Ja jsem takto hru odlozil za tu desetiletku mnohokrat - strasne rad jsem kamaradum ukazoval uvodnich 30 minut, ale pak jsem mel obtize se ke hre vratit prave proto, ze sem se bal, ze se zase ztratim a nikam se nedostanu.

No nedavne uvedeni noveho traileru na ctvrtou hru Fumito Uedy mne navnadil a ja jsem se hecnul a hru jsem z fleku za poslednich asi pet veceru proste dohral. V pulce hry jsem uz dostal do ruky veskere finesy komunikacniho umeni a hra prestala klast odpor. (BTW jsem tedka z legrace rozjel hru znova a uvodni pasaz jsem dal najednou za 10 minut - tak moc je velky rozdil ta znalost ovladani a ocekavani od hry samotne).

Miluju hry, ktere bez HUDu a s naprostym minimem cutscen dokazou neco zajimaveho a dojemneho odvypravet. Architektura celeho prostoru je proste spickova. Animace hlavnich hrdinu jsou naprosto dechberouci, je za tim tuna prace - i kdyz to smrdi vyvojarskymi nastroji zalozenych na Playstation 2. Vubec mi treba nevadilo, ze se polygony postavicek vselijak nerealisticky prolinaji - dneska bychom rekli bug - ale zcela vazne - pokud si pamatujete na engine Euphoria v GTA4 - tak ono to proste neni nutne realisticke, ale vypada to strasne dobre, strasne "herne". A to ja mam u her rad, ze se nestydi vypadat, jako hry.

Te hre se da vytykat vsechno nebo nic. Nic mezi tim. Kamera je uplne desiva, technicke zpracovani prece jenom dost mizerne (framerate kolisa uplne silene), ovladani laguje jak Doom na SNESu. Pri pokusu o jakoukoliv objektivitu bych to mohl haniit do rana. Ale ja mam proste tenhle styl her rad, mam rad ty svety, tu atmosferu a ze to neni hloupa ci kruta hra. Podobne, jako ICO, se k teto hre mozna jednou vratim. K Shadow of the Colossus se vracim pravidelne - no tohle je moc prijemny zarez na pazbe, ktery jsem si uzil a o to vice se tesim na ctvrty titul v serii.

Need for Speed: Underground (PS2) / 10 hodin / Steam Deck / #dohrano
Tohle jsme jako puberťáci hráli furt. Za mě nejlepší Need for Speed. Naprostá většina herního času je totální stres protože když jedete první, tak máte soupeře neustále hned za zadkem... Když se vysekate, tak vám ujedou ale ne moc abyste je mohou za chvilku dostihnout a zase bojovat o lepší pozici. Protivníci jezdí brutálně agresivně a často se člověk pristihne jak sprosté nadává virtuálnímu řidiči.
No a jeden z největších stresoru tehle hry jsou jednoznačně nevinní řidiči běžného provozu, kteří mají obrovskou oblibu nacházet se přesně v perfektní stopě přesně za zatáčkou tak aby se člověk prostě nestihl vyhnou. A to udělané dvě začátky před koncem závodu. No a když má ten závod 6 nebo 7 kol, tak to už často málem steam deck letěl proti zdi 😂. Jo a módy drag a drift úplná pecka.

ja to mam podobně s reproduktory. Jeden z prvnich zvuků na svém PC jsem zažil sebrání truhly v HOMAMu 1

TOOMIX: Já vím :-) Jedna z prvních her, které jsem hrál na PC s barevným monitorem :-) Úplně první byli Lemmings, o těch se mi pak v noci dokonce i zdálo. Takový dojem na mě udělal přechod z ČB na barvu :-D

DEEFHA: v The Incredible Machine byly taky kočky...

Longplay: The Incredible Machine (1993) [MS-DOS]
https://youtu.be/pTbSMKGQ_rU?si=oC9XhSPFUvVJwwmM

Cats Organized Neatly (2020) / Steam Deck / 13,5 hodiny / #dohrano

Jak vidím hru s kočkama, tak si ji musím zahrát. Jsem holt kočko-Dan (pun intended). Úhledně srovnané kočky je klasické 2D puzzle typu fill-the-grid a jak je vidět na screenshotu z posledního levelu, těmi dílky puzzle jsou skutečně různě zohýbané kočky. Ty musíte nacpat do různě velkého a tvarovaného gridu (někdy i s různými překážkami uvnitř), přičemž každá kočka dělá svůj mňouk a animaci, když na ni kliknete. Protože těch levelů je celkem osmdesát (!), tak si ty zvuky stejně hodně brzy vypnete, aby vám z toho nejeblo úplně :-) Ale celkově je to prostě cozy relaxační gameska.

Jak je vidět z logu, kočky jsem rovnal s přestávkami půl roku, protože některé levely jsou opravdu pekelně těžké (ten poslední takový kopodivu není, asi za odměnu). Podle statistik by měly na dohrání stačit 3-4 hodiny, ale to teda nevím nevím. Buďto mi to moc nemyslí, nebo jsem se moc kochal. Kočky já totiž opravdu rád, k smrti rád... Dvě zajímavosti na konec: 1) hra je k dispozici i v papírové podobě, 2) o rok později vyšlo Dogs Organized Neatly pro druhý tábor fanatiků. A to je vše.

Behind the Frame: The Finest Scenery / PC / 1:30 h / #dohrano

Artový, emocionální příběh s lehkým puzzlem. Vžijte se do role malířky, která rozplétá milostný příběh. Parádní hudba a na jednu konvičku čaje si to užijte...