Divinity: Original Sin 2, #dohrano, 55 hodin, PC

Jsem jedním z těch, kteří DOS2 při prvním hraní nepropadli a odradil je poměrně obsáhlý vstup v rámci první lokace Fort Joy. Moc charakterů, moc volnost, moc vše nové ... a tak jsem to po hodině zabalil.

Po pár letech jsem 2x dohrál nové Baldurs Gate 3 a pochopil, že stejné studio přece nemohlo původní hru nějak pokazit a jal jsem se dát DOS2 novou šanci. A nelitoval jsem.

Naprosto skvělé, epické, famózní dobrodužství ne nepodobné BG3 (resp. BG3 se dost inspirovalo zde, dle časové posloupnosti vývoje). Jakožto majitel Definitive Edition jsem nevyužil možnosti jakéhosi pytle dobrodruhů, které přidává do hry možnosti si dost věcí ulehčit, na stranu druhou zamyká veškeré archievementy, takže jsem hrál bez toho. Ocenil jsem divoký sex s elfkou, i když na možnost mrdání s medvědem v BG3 to samozřejmě nemá.

Bylo z toho krásných 55hodin, jsem plný zážitků a svět Rivellonu má nového Divine :)

CLAVEN: je i na Android, už instaluju

JUNGLER: toto je veľmi zlý take. Hovoríš o ľuďoch, ktorí prišli o robotu a musia si hľadať novú, pričom v Montpellieri zas tých herných štúdií toľko nie je, pre kopu z nich to bude znamenať relokáciu atď.

Toto nemá _NIKDY_ silver lining. Nikdy.

CLAVEN: však to píšu s tím, že je bizár, že studio s takovou historií a repertoárem, se rozpadne kvůli tomu, že splnili zadání - vytvořit skvělou plošinovku, jejíž jediná vada je, že značka Prince of Persia přestala být po 35 letech rentabilní

Suzerain / Switch / 12h / #dohrano

Ako bokovku som si pri iných "veľkých" hrách dohral túto stresujúcu politickú simuláciu/visual novel, kde sa stanete prezidentom neTurecka v 1950s a pokúsite sa rurálnu krajinu vyviesť z tieňa neKemala neAtaturka a urobiť z nej modernú demokraciu... alebo Severnú Kóreu... alebo vlastne čokoľvek medzitým. Ja som sa pokúsil robiť reformy, zaviesť trhovú ekonomiku, zlepšiť ľudské práva, postavenie menšín, rovnoprávnosť žien, vzdelávanie a vôbec také všetky tie veci, ktoré sa od takého woke libtarda ako ja dajú očakávať. Niečo sa mi aj podarilo, ale znepriatelil som si starú gardu, prežil som nejaké pokusy o atentát a nakoniec na konci volebného obdobia prebehol vojenský puč a posadili ma na 7 rokov do basy.
Ale aspoň som zvýšil vzdelanosť a vstúpil som do neNATO!

Hra má pochopiteľne obrovskú znovuhrateľnosť a veľmi pekne vám ukáže, že môžete mať tie najlepšie úmysly, ale ekonomika a geopolitické reálie a záujmové skupiny a politickí partneri a váš vlastný kabinet vám niekedy budú hádzať také polená pod nohy, že niektoré veci proste nepôjdu. Ak vás žáner politických simulácií len trochu láka, určite odporúčam (hra je aj na PC a neviem či aj nie na mobily). Príjemné je, že na rozdiel od iných exemplárov žánru nemusíte pozerať do nekonečných tabuliek a mať IRL ekonomické vzdelanie.

TAP: "fakin" Rayman Origins a Legends sú doteraz jedny z top plošinoviek :)
Inak súhlasím, Lost Crown som tiež minulý rok vychválil až do nebies, je to parádna hra.

Stellar Blade / 89 hodin / PS5 / #dohrano

Stellar Blade na sebe při oznámení upozornila kontroverzí u které se na úvod nebudu tvářit, že neexistuje. Většina z vás si u jména tohoto titulu automaticky představí hlavní protagonistku navlečenou v outfitech obscénně biologického charakteru a na to navázané přestřelky z několika stran názorových barikád. Naprosto jsem chápal argumenty obou stran, ve kterých se potkaly jak západní komentáře ohledně ohledně neúnosné objektivizace hlavní postavy, tak komentáře zastávající se historicky, nábožensky a kulturně volnějšího přístupu Korejců a Japonců k sexualitě jako takové a stejně tak těch, kteří tvrdili, že je to jen marketingový gimmick, který má nalákat na jinak mizernou hru. Následná debata mě ale postupně otrávila tak, že jsem rozehrání plné verze odložil v podstatě o rok ačkoliv jsem měl za sebou loňské demo, které nabídlo překvapivě slušnou fúzi žánrů.

Když se po roce debata uklidnila a na Metacriticu se hodnocení od hráčů vyšplhalo na 9.2/10 řekl jsem si, že bych se mohl na hru mrknout, vytvořit si vlastní názor a zjistit, proč Sony zařadila SB do svého portfolia časově omezených exkluzivit. Jasně, outfity tam jsou, je jich po světě poschovávaných několik desítek a pravdu měly částečně všechny strany kromě té, že se bude jednat o mizernou hru. Vývojáři využili subkulturního fetišismu, marketingového gimmicku a na západě to může řadu lidí pohoršit. Pokud jste ale dospělí a máte to v hlavě v pořádku, tak budete tuhle vizualizaci brát po 20 minutách coby stylizaci a vždycky budete mát na výběr, do čeho vaší postavu navlečete a navíc to bude v řadě případů méně problematičtější, než třeba outfity v Cyberpunku 2077. Kromě toho je EVE napsaná tak sebevědomě a sympaticky, že k ní budete mít naprostej respekt a u mě se zapsala na seznam nezapomenutelných herních postav speciálně v kombinaci s originálním korejským dabingem.

Teď pár slov přimo ke hře jako takové. Stellar Blade je otevřená pocta Nieru: Automata. Shift Up studio se tím netajilo (včetně přímé kolaborace s Yoko Taro v podobě vydaného DLC) Z Nieru si bere část audia, kdy se ost komponoval ve stejném studiu Monaca, tematické sci-fi zasazení, naprosto perfektní hack'n'slash bojový systém a specificky melancholickou atmosféru. K tomu ale přidává mix žánrů, kdy si půjčuje k naučení jednoduchá comba z Devil May Cry, Bayonetty, systém respawnu Dark Souls, parry od Sekiro a k tomu přidává platformovku, jrpg vedlější questové linky, které mě nestihly nudit, hádanky bez frustrace a sice lehce klišoidní, ale fajn hlavní dějovou linku s několika příjemnými twisty. To celé se odehrává v několika semi-open worldech a pár lineárnějších zónách, do kterých vás autoři pošlou v momentě, kdy už by vás mohlo pobíhání po otevřeném světe začít nudit. Obtížnosti není třeba se bát. Na první dobrou to zní jako paskvil, ale ono to výborně funguje včetně permanentní flow. Když jsem byl na 90 hodinách ve Final Fantasy VII: Rebirth, připadal jsem si vyčerpanej, ubitej obsahem a nenáviděl jsem v závěru stále se opakující souboje a sbírání materiálů. Po 90 hodinách ve Stellar Blade, kde jsem vyluxoval všechno co šlo naopak dneska večer s radostí kliknu na NG+, abych s EVE proletěl znovu hlavní dějovou linkou pro poslední trofej, aby mi cinkla platina.

9/10

p.s. Stellar Blade vyjde v červnu na PC

Prince of Persia: The Lost Crown / 40h / Switch #dohrano

Svižná moderní metroiďárna, spousty hardcore platformingu a pár bossů, co jsem si rozložil na víc večerů, protože mi dojížděly nervy a najížděl ve větším než malém množství adrenalin. Meh příběh, ale nic, co by překáželo hratelnosti. Moc hezky se to hejbe a ovládá, vyřídil jsem i pár volitelných hopsacích challengí jen tak z hecu pro pocit, že nejsem šunka, ale na nějaký no hit bossrushe už nemám.

Zároveň ale nepřináší do žánru nic nového, krom možnosti na zásekových místech, pořizovat in-game screenshoty, zanesené do mapy. Což je pro mě totální gamechanger, který úplně mění (pro někoho asi banalizuje) průchod větvící se mapou, se kterým bych býval dohrál třeba i Hollow Knighta, ale musel s tím přijít holt až Ubisoft Montpellier. Btw to je to studio, co má za sebou Beyond Good and Evil nebo fakin Raymana, tým, co UBI nechalo rozpustit, protože hra prodala mizerných 1.3M kusů, tudíž naprostý propadák, what a time to be alive.

První hra, co jsem měl možnost zahrát si ve farsi, i když hlavní postava Sargon je nadabovanej oproti zbytku imho dost špatně, což si troufám říct, i když z perštiny neovládám ani slovo.

Na PS+ byla hra myslím v březnu zdarma, vyzkoušejte.

Cat Quest / Steam / 16 hodin / #dohrano

Tuhletu roztomilou blbůstku jsem kdysi hrál na android tabletu a podle mých vzpomínek mě to fakt bavilo. Po dlouhých letech jsem to před nedávnem pořídil dětem na Switch a jak jsem na ně tak koukal, zase mě to docela zaujalo. A vzhledem k tomu, že jsem se zrovna nacházel uprostřed své pravidelné herní krize, řekl jsem "Proč ne?". Jen jsem si nechtěl rozhodit svalovou paměť na gamepadu převráceným ovládáním na Nintendu, tak jsem vyhrabal zaprášenou kopii hry ze své Steam knihovny.

Jedná se nejcasualovatější casual RPG s mechanikami zredukovanými na úplné minimum, ale to hře v žádném případě neubírá na zábavnosti. Příběh základní hry se dá dojet za nižší jednotky hodin, a pokud nejste achievment hunter jako já, tak se můžete s klidem poplácat po rameni, ignorovat odemčené herní módy a jít hrát něco jiného. Já mám bohužel ohledně achievementů nějakou duševní poruchu, takže jsem se vrhnul na různé varianty Mew Game, což je další možnost vedle tradiční New Game+. V Mew Game můžete aktivovat různé modifikátory hry, z nichž jeden je ve formě boostu (pokračovat z levelem a vybavením ze základní hry) a zbytek je negativní (silnější moby, 9 životů, žádný leveling, žádná výbava). Za každý tento aktivovaný "perk" je po dohrání achievement, takže jsem si je postupně posbíral s kombinací s tím jedním boostem. Chybí mi jediný achievement, který vyžaduje děsivé farmení a navíc ve velmi "necasual" podmínkách, takže ten si i přes své postižení ochotně nechám ujít.

Tuhle hru doporučuju zejména na nějaký handheld, tam je vyloženě jako doma, ale klidně i na klasický PC/konzoli, pokud máte chuť na něco opravdu relaxačního (pozor, neplatí pro Mew Game, tam mi naopak tekly nervy jako dlouho ne :D ).

Shenmue 2 / Dreamcast / 30 hodin / #dohrano

Takhle - neni treba si namlouvat, ze by si Yu Suzuki v polovine devadesatych let neukousl prece jen trochu velkeho sousta, kdyz zacal vytvaret Shenmue jeste pro Segu Saturn. Tohleto proste prehnal a saga Shenmue "nemohla dopadnout dobre" v hernim, natoz v komercnim smyslu slova. Velkousta prohlaseni o "jedenacti kapitolach pribehu" rozlozeneho do "ctyr az peti her" v mire detailu, kdy "nakousnute jablko bude druhy den okorale" je prece jenom nadsazka hodna vsemi mastmi mazaneho diplomata na pervitinu. Ale dejme tomu. S odstupem dvaceti+ let rikam - dejme tomu.

Zatim co prvni dil je naprosta bomba herne, ze ktere cerpa nejeden pozdejsi zanr ci rovnou cele serie, jako Yakuza, pribehove se nejedna o kdovijakou extazi. Extreme jednoduchy pribeh o pomste mladeho chlapce, jehoz otec byl zavrazden mistrem bojovych umeni kvuli jakemusi zrcadlu, ktere ani poradne nezrcadli. A hrdina Ryo Hazuki neprochazi zadnym zajimavym vyvojem. Nijak se to nelisi od opravdu spatnych B filmu z Hong Kongske produkce sedmdesatych let.

Tim nelze nijak hanit fakt, ze hra umi tento jednoduchy pribeh podavat naprosto excelentnim zpusobem, ktery vtahuje natolik, ze i po dvaceti letech mi zustava rozum stat, do jakeho extremu lze dotlacit termin "interaktivni film" v tom nejlepsim, tedy v hernim smyslu slova. Shenmue je predevsim hra a az pak pribeh - umne zkloubeny tak, ze nepoznate prechod mezi inter-akci a sledovanim akce s hubou dokoran.

Druhy dil je prakticky ve vsem lepsi. Vetsi, barvitejsi, slozitejsi, citelnejsi - ale taky je zasadnim zpusobem umirnenejsi v tlaku na detail v jinak hyper-realistickem 3D prostoru. Diky tomu hrac netravi tolik casu pachtenim se za nesmysly a soustredi se na vice-mene linearni pruchod hrou. Hlavni devizou je rozmanitost - z Hong Kongu se clovek dostane do nejkomunistictejsiho mozneho podobenstvi Ciny - zobrazeni mesta Kowloon v roce 1987 je naprosto mrazive a odpudive, kdyz se clovek prochazi jednotvarnymi panelaky v ruznem stavu rozkladu, az vas prestane bavit zkoumat obsahy poloprazdnych garsonek s plisni. Rovnez je zde vetsi duraz na element "Virtua Fighter RPG", tj. souboje, ktere maji lepsi kameru ve srovnani s prvnim dilem. A diky nekolika ustupkum od realismu (napr. moznost "RETRY" po nepovedenych obtiznych pasazich, tj. nemusite loadovat kdovijak stary save) je hra prakticky bez jakekoliv frustrace, coz je obrovske plus. Tech zhruba tricet hodin je napechovanych originalnimi zazitky.

Ale hlavne ten pribeh! Sice zaciname presne v miste, kde skoncil prvni dil, ale Ryo se ocita v uplne cizi zemi bez jakychkoliv pratel a buduje si vztahy se svetem okolo od naproste nuly. Neduveruje celkem logicky nikomu - no jeho zprvu naivni "skautske" chovani ho dostane do obtizi pomerne rychle. Nakonec se ale stabilizuje v bande ne-zrovna-hodnych poulicnich zlodejicku a skrz jejich kontakty navaze po patrani po vrahovi sveho otce. Zhruba tak ve tretine hry zacne v nasem hrdinovi dloubat cervicek pochybnosti, jestli pomsta je opravdu to jedine, co ho zene vpred. A zda-li je vlastne pomsta spravnym motivatorem. Ryo se seznami s nekolika bojovymi mistry, dostane se k nelegalnim poulicnim soubojum na zivot a na smrt a cela hra konci naprosto fantasticky roztahanym linearnim finale, ktere nas nadhernou prochazkou lesem na ctyri hodiny napne jak ksandy. Jak clovek opusti civilizaci a ocitne se nekde uprostred Ciny v horach, kde lidi neumeji ani cist a psat - jakoby kazda tretina hry byla... jinou hrou. Nadherne udelany postup hrou!

Kontrast proti prvinimu dilu snad nemuze byt vetsi. Ke konci se totiz dozvime, k cemu slouzi ono tajemne zrcadlo a uplny zaver je tak akorat mysticky na to, abych rekl nahlas: "OK, chci vedet, jak to dopadne, musim si zahrat dalsi dil". Sice nevim, jak na Playstation 4 dostanu svuj end-game save z Dreamcasta, ale cert to vem - tohle CHCI hrat dal! Hra dostala smysl, ktery si Yu Suzuki nedovolil rozbalit v prvnim dile - ten chlap proste skutecne myslel megalomansky na pet dilu hry dopredu, coz je obdivuhodne.

Cela hra na ctyrech CD je neskutecne obrovska, ma nadhernou grafiku i hudbu. Remeslne, produkcne - naprosto bezchybny produkt. Hre nepada retez ani na minutu a pritom nekopiruje zabehnute vzorce anime serialu - krivka hry je nepredvidatelna a prestoze je hra chvilemi az neskutecne jednotvarna (pulka Kowloonu je de facto jeden panelak s trochu jinymi texturami...), nemam si na co stezovat. Mozna si vybavite ten pocit v Half-Life 2, kde jste meli chut prozkoumat panelaky v pozadi scenerii - tak v Shenmue 2 si jich uzijete do sytosti. Herni plocha je nesmyslne nafouknuta jenom proto, aby vas svou velikosti odradila - a to je pro osuntele rozpadle a zatuchle obydli zamerem. Kazdicky pit na CD se hrou nese tu spravnou informaci vedouci k hracove okouzleni a inspiraci do dalsiho hrani.

Smekam, bravo a doporucuji vsemi deseti. Serie Shenmue na Dreamcastu patri do povinne parby minuleho stoleti!

Horizon Forbidden West/PC/117 hodin/#dohrano

Dohráno na PC včetně DLC. Aloy je fajn. I když těch zbraní oproti Zero přibylo nějak moc. Snažila jsem se vyzobat co se dalo, challenge mě nebavili. Grafika nádhera, obzvlášť z tallnecka 🙂

Kingdom Come Deliverance 2 / XSX / 139h #dohrano

Tak toto bolo, slovami klasika, kurevské žrádlo. Takáto hra sa vidí raz-dvakrát za niekoľko rokov, a nepochybne to bude moja GOTY, ak ma veľmi neprekvapí napríklad GTA.
Blacksmith Henry (the "smith" is silent), masový vrah a zlodej, najlepší šermiar, strelec, učenec a alchymista na Trosecku, Kutnohorsku a širokom okolí, mi bude chýbať, ale určite sa k nemu ešte vrátim, a nielen na plánované DLC. 10/10 no cap fr fr

JAMILLOS: Pravdu díš! Přes tu garáž jsem se nikdy nedostal...

ZOMBO: Já myslím, že tohle zaseklo i vysloužený needforspeeďáky. Horší už bylo jenom garážový cvičení v Driverovi...

FYI měsíc březen je za námi, kontrola údajů https://static.freedomconnection.cz/nyx-dohrano/ provedena.

Mafia: Definitive Edition / PC / 16 hodin / #dohrano

Po dvouletym záseku na závodě na klasickou obtížnost. To je tak, když celej život střílím, ale na řízení jsem levej.

MATEEJ: Cca pred pul rokem byla The Lamplighters League soucasti Humble Bundle. Jsem si ji s chuti zahral a to rovnou 2x za sebou, stalo mne to celkem 240 hodin. Je to ve stylu XCOM ale s tematikou obdobi pred druhou svetovou valkou a feelingem Indiana Jonese.
Velkou roli tam hraje vybava a 'magie'. Behem akce je mozne na mape zbirat magicke karty a ty magicke karty je pak mozne ucit jednotlive agenty. Tim ziskava magicke schopnosti. Jde o schopnosti typu - inspiruj ostatni hrace. pridej si akci, pridej akci jinemu, sraz nekoho na zem, hod fireball, apod.
Jinak srazeni na zem a jiny crowd control je hodne dulezity. Vetsinou jsi silne precisleny. Takze potrebujes bud klicove nepritele srazit aodlozit si je na dalsi kolo. Nebo vygenerovat dostatecne mnozstvi akci at je mozne zabit ihned. A zajimavy je taky stres, kdy plne vystrsovany nepritel se da zabit jednou akci a jeste tu akci vrati.

Best Companion, Best team :: The Lamplighters League General Discussions
https://steamcommunity.com/app/1167750/discussions/0/4634863075334306545/

jinak opravdu optimalizace a technicky stav je tristni, loading nekterych map sel i do minut. Coz byl nejvetsi problem hry. Jinak narust obtiznosti je opravdu brutalni a nedoporucuji poprve hrat na nejvyssi uroven.