The Last of Us Part II Remastered / PC / 44 hodin / #dohrano

Splněnej herní sen, část druhá. Kvůli pětiletýmu zpoždění jsem většinu viděl a ochudil se tak o pár traumatizujících zážitků z první ruky. Na výsledným dojmu to neubralo nic. Jednička možná měla ucelenější děj, ale tohle pokračování jde víc do hloubky. Nešetří momentama, co se zadřou pod kůži, brnká na nervy a servíruje mizérii s koncem v nedohlednu. Je to úplně jiná liga ve vyprávění příběhu, díky kterýmu si seriál může půjčovat repliky jedna ku jedný. Učebnicová tříáčková produkce bourá zeď mezi hrou a filmem. Kolikrát tak, že jsem se přistihl, jak se snažím ovládat postavu, co už sama pochoduje v cutscéně. Přestřelky jsou zase perfektně nazvučený a zábavný ve všech obtížnostech. Včetně tý nelítostný, Grounded, kde se počítá každej náboj, kterej jste se štěstím vyškrabali ze dna šuplíku. Dohráno čtyřikrát za sebou a „I would do it all over again.“

Hollow Knight: Silksong / 100 hodin / Steam Deck / #dohrano
Tohle byl záhul. Měl jsem trochu obavu, že to nestihnu do konce roku dojet ale podařilo se a na uzavření roku je tahle hra úplně perfektní 💪.
Jak už bylo řečeno, tak obtížnost u tohoto klenotu šla oproti jedničce dost nahoru, ale každej zásek nakonec promlátit šel. Některé bosy jsem musel jet několik dní furt dokola protože prostě ne a ne padnout. Problém je v tom, ze i když člověk chcípne, tak z toho ma pocit, ze to proste jenom sám podělal a ze ta hra nic špatně neudělala. Že prostě ještě jeden pokus a tuhle blbou chybu už neudělám. Pak přijde další pokus a jiná chyba, pak další a zase jiná, a takhle furt dokola a takřka nikdy se nedostavila frustrace protože člověk přecijen má pocit nějakého progresu i u tři dny opakovaného bossfightu 😂.
Každopádně stejně jako první Hollow Knight se i Silksong stává moji nejoblíbenější metroidvanií. Defakto je považuju za stejné hry jenom s drobnými rozdíly v nastavení postavičky. Atmosférou, podáním příběhu a totální zásekovostí jsou na rovni. Imho zatím metroidvanie nikdo neumí udělat líp než hoši z Team cherry.

1000xResist/12h/ Gamepass/#dohrano
Poslední moje hra tohoto roku je tahle sci-fi podivnost. Nejlepší zařazení jaké vymyslím je visual novel. Nad dějem má hráč jen minimální kontrolu, je vždycky třeba zainteragovat se správným objektem nebo osobou, aby se děj pohnul dál, výjimkou je, když je nutné ještě zvolit správnou odpověď. Herní stránka je minimalistická,grafika taky, tak proč má tahle hra takový úspěch?
Je to hodně dobře napsané. Četl jsem hodně scifáren (desítky tisíc ne, ale hodně) a tohle je originální kousek.
Takže, přiletí mimozemšťané, ale jen tak pozorují, pokusy o komunikaci selžou. A pak válka světů naruby, místo aby dostali rýmu, pandemie začne kosit lidstvo. Jen Iris, dcera páru, který utekl z Hongkongu do Kanady před komunistickým útlakem, je zdá se imunní. Je klíčem k přežití lidstva? Po pár desítkách let je naživu jen ona. Naklonovaná do mnoha exemplářů, které v krytu už neví, jak vypadal život předtím.
Vzniká nová společnost, s vlastní dynamikou, založená na rozmarech emočně vykolejené holky.
Konec hodně prekvapí.
Vyprávění je občas poněkud pomalé, ale dvanáct hodin není až tak přehnaná doba. Seškrtal bych to maximálně o čtvrtinu. Vizuální stránka je jednoduchá, ale působivá. Celkem fajn je i audio, hlavně herecké výkony sedí. Hru prý spíchli nějací divadelníci během pandemie COVID, což dává dokonale smysl.
Hodně mi to připomínalo třeba Oxefree, tou kombnací tajemna, cestování časem a vyprávěním založeném hlavně na dialozích. A taky tím, že veškeré drama a akce, co se tam děje, hráč ovlivňuje jen minimálně, a přesto je do světa hry vtažen.

The Spirit and the Mouse/6 hodin/#dohrano

Dohráno na switch 2. Roztomilá myšička co pomáhá lidem v jednom malém městečku. Celkem ňuňu věc, nic náročného

Tomb Raider Legend / Retroid Pocket 5 PS2 Emulator / 8 hodin / #dohrano

PS2 Tomb Raidery mě minuly, tak jsem dohnal rest.

Příjemné překvapení. Poslední éra klasické Lary, když ještě měla velký kozy a neřešila emocionální dilema. Graficky za mě možná to nejlepší, co jsem na PS2 viděl (pravda, v 2x rozlišení a s antialiasingem, na skvělém OLED displeji).

Je z toho cítit, že právě tady se hodně inspiroval Uncharted - plynulé pohyby, občas nějaká římsa moc nedrží, když se za ní Lara chytne, atp.

Lara má do každého levelu jiný outfit a jezdí (a skáče z mrakodrapu) na Ducati - tenhle product placement beru.

Gameplay je hlavně lezení, skákání, trocha puzzlů, ale nic zákysového, trocha střílení, ale fakt málo, několik hezkých bossfightů.

Příběhově jednoduché, obtížnost nízká, délka spíš kratší, i když mě to vyhovuje, dohraju, užiju a jdu od toho.

Emulace na několika místech glitchnula, takže jsem musel vždy na kousek přepnout na software rendering a hrát bez antialiasingu a v nativním rozlišení. Nic hrozného.

Baví mě mít tyhle hry na handheldu do kapsy.

Jo a namítal jsem letos ještě cca 200 hodin v Total War Warhammer 3, ale to tady asi neudám, o tom se asi nikdy nedá říct, že by to bylo dohráný :)

Paradise Killer/17 hodin/#dohrano
Vaporvawe detektivka, co je z 10% procedurální vyšetřování mnohonásobné vraždy a z 90% vibes. Jak vyšetřovat zločin, když se odehrál v kapesní realitě, jejímž pravidlům zrovna nerozumíte? Vyřadíte podezřelého na základě toho, že má alibi, ve kterém je sice díra, ale ne dost velká na to aby se dostal na místo činu a zpět, ale sami máte fast travel. Máte double jump a air dash a hru začnete pádem z nejvyššího místa ve hře a zjistíte, že nemáte fall damage, ale pak zjistíte, že jedna postava spáchala sebevraždu skokem z vysoké budovy. Co z toho je fakt té reality a co z toho videoherní konvence?
Co pak zbývá jiného než prostě chodit od waypointu k waypointu, dokud neposbíráte všechno, nevyčistíte všechny objectives a pak přednést důkazy víceméně podle toho, jak sympatický vám byl ten který podezřelý.
Vizuálně super. Pokud jste fandové téhle estetiky, tak si můžete natípat spoustu skvělých wallpaperů. Jako detektivka to ujde ale ten pocit, jak chytří jste že jste to vyřešili, z toho cítit nebudete.

Fall of Porcupine/Nintendo Switch 2/8 hodin/#dohrano

Další Indie za mnou. Komu nevadí hodně textu a těžší téma lékařství a života a smrti, rozhodně nic pro děti, tak můžu doporučit. I když teda poslední 1,5 hodiny byly emočně náročnější.... Grafika krásná, mám ráda kreslené hry

Hyrule Warriors: Age of Imprisonment/Nintendo Switch 2/59 hodin/#dohrano

Nebylo to špatné, na switchi 2 běží dobře. Ale mají co vylepšovat... Na 100% hotovo a stačilo

STAR WARS Jedi: Fallen Order / PC RTX3090 / 23 h / #dohrano

Další z ukázek toho, že není nouze o celkem povedenej příběh ze světa Star Wars, ale z nějakého důvodu se na filmová plátna nedostane. Cal Kestis je malej padawan, když Anakin jedním rozhodnutím odsoudí Jedi k vyhlazení. Order 66 přežije a dalších pět let se skrývá jako scrapper, než ho samozřejmě objeví inkvizitoři. Story je fajn s Calem se podiváme na pět šest planet a má to ten správnej SW feel. Gameplay mi ze začátku dělalala trochu problémy, neb jsem chvilku před tím dohrál Shadow of Mordor. Ačkoli to vypadá podobně, tak hlavně souboje jsou dost jinde. Alfou a omegou je tu parry a timing. Shadow of Mordor poskytuje hráči výrazně víc času a dost vede za ruku, Jedi rozhodně ne. Hra umí správně frustrovat, ale taky odměnit. Celkově jsem si to dost užil a hned šel na Jedi: Survivor, kterej hraju teď. Opět jsem zapomněl dělat nějaký pěkný screenshoty.

The Last Campfire (2020) / PS5 Pro / 7 hodin / #dohrano

Do konce roku zbývá pár dnů, stejně jako do konce IB challenge eventu Backlogs & Blankets. Jsou v něm samé warm & cozy kousky na zpříjemnění dlouhých (pod)zimních večerů, nic extra intenzivního ani náročného. Pohodová jednohubka A Short Hike, 3D sandbox Viewfinder, omalovánkové Chicory, pro OCD jedince A Little to the Left, pro lidi s přebytkem volného času PowerWash Simulator (zdravíme TERZe a jeho devadesátihodinovou platinu)... Určitě se najde i něco pro mě, co bych stihnul dohrát a nahrabal si tak nějaké IB bodíky :-)

Hledal jsem tedy. A koukám - The Last Campfire? Adventurka z roku 2020, délka 6-7 hodin, mobiloidní Unity grafika, hlavní postava vypadá trochu jako Bulánek, chodí po nějakém lese, řeší 3D puzzly, osvobozuje tím další Bulánky, asi teda na konci budou mít všichni táborák, nebo co... Studio se jmenuje sympaticky Hello Games, takže to zní všechno dostatečně warm & cozy, ne? Navíc na PSN aktuálně v 90 % slevě za 36 korun?! Jdeme do toho!

Warm & cozy my ass! Jako jo, ta moje představa ^^ by celkem seděla... Akorát že hlavní postava není Bulánek, ale Uhlík, který se ztratil ostatním Uhlíkům a musí najít cestu zpátky domů. Ano, skutečně během té cesty chodí po lese (a dvou dalších biomech) a řeší 3D puzzly. Ano, dělá to proto, aby pomohl jiným ztraceným Uhlíkům. Jak? Zažehává v nich "vnitřní oheň", o který z nejrůznějších důvodů přišli a zůstali tak uvěznění ve "světě mezi světy". Někteří ale pomoct nechtějí, jiným už se pomoct ani nedá. Nacházíte taky deníkové zápisky někoho, kdo se před vámi zřejmě snažil o to samé, o co se teď snažíte vy. Zápisky jsou znepokojivé. Neustále vás "něco" sleduje. Celé je to postupně pořád jaksi temnější a temnější. A ano, na konci skutečně mají všichni táborák.

Ale vlastně to vůbec nebylo takové, jaké jsem si představoval. Celé to byla jedna velká metafora, což mi samozřejmě došlo prakticky hned na začátku... Ale stejně jsem to musel dohrát. A to i přes to, že mi to místy nebylo vůbec příjemné. Byla to tak extrémní a překvapivá synchronicita (ovšem - není vlastně každá synchronicita vždycky překvapivá?), že jsem to prostě musel přijmout jako fakt. Kromě toho dohrávat se musí, puzzly byly tak akorát obtížné, herní mechaniky nápadité a celkově to byla asi nejhladší platina, se kterou jsem kdy měl tu čest (samozřejmě kromě proslulé Terminator Salvation, kterou prostě nemůžete nezískat).

Povedla se mi na první průchod a vám se určitě povede taky, když se budete aspoň trochu snažit. Podle statistik ji ostatně udělal doslova každý druhý. Prostě udělejte všechno, co se má udělat, a dohrajte to. To je hlavní poselství téhle hry. A docela se to hodí i jen tak, do života ¯\_(ツ)_/¯

Obligátní další screenshoty zde. Hra sice byla původně vyvíjená pro iOS/macOS, ale výhodou Unity je, že nakonec vypadá stejně blbě na libovolné platformě :-P

STSUNG_NAVANA: ja jsem zase nehral Clair Obscur, ale verim jim, ze je to dobra hra. A myslim si, ze nejde o to, jestli je ta hra nejlepsi, ale jestli je nejpopularnejsi.

Neco jako kdyz goty a dalsi rok community support dostane Baldurs Gate 3 (misto totk), ktery ma ocividne do ted nevyresene bugy a design ovladani (i po tech vsech letech), ale v tom, co dela, je tak moc dobrej, ze vzbudi takovej zajem, ze vyhraje hru roku. A sebere to hram, ktere jsou na tom technicky mnohem lip - kratsi nacitaci casy, lip citelna grafika, prirozenejsi ovladani, otevrenejsi moznosti, bez potreby internetoveho prohlizece proti zasekum a pocitani idealniho buildu postav, ... a to vsechno pri zachovani plne imerze a pri prineseni do ted nevidanych moznosti ve videohrach.

Viewfinder (2023) / PS5 Pro / 11 hodin / #dohrano

LAZARIUS / PALADIUS o vlku a vlk za humny! Viewfinder jsem měl v merku od té doby, co se před pár lety objevil první trailer. Klidně se to video podívejte, příběhové spoilery v něm nejsou a aspoň budete mít přesnou představu o tom, jak hra vlastně vypadá a jak se hraje... Takže to nebudu muset podrobně popisovat :-)

Všechny mechaniky jsou založené na hrátkách s 3D prostorem a optickými klamy, což mi připomnělo hned několik her, které jsem zatím nedohrál :-) Jmenovitě Portal (nebavilo), Manifold Garden (to už na mě bylo moc), Echochrome (na PSP moc malé, na PS3 naopak), Crush (hromně zajímavý a těžký PSP hidden gem) a určitě spousta dalších. Jo a taky jednohubku Gorogoa, kterou jsem dohrál a přišla mi moc krátká. Takže jsem doufal, že Viewfinder bude delší.

Naštěstí to tak opravdu bylo. Hlavně proto, že mě hra opravdu bavila a po zakončení příběhu jsem věnoval ještě další dvě hodiny dotažení na platinu. Pokud na ni budete mít taky zálusk, tak se (stejně jako já) snažte pochytat co nejvíc trofejí už během prvního průchodu. Zpětné dohledávání napříč poměrně velkým množstvím levelů v několika samostatných "biomech" je poměrně otravné. Pravidlo je jednoduché: nic, co se dá sebrat nebo s čím se dá interagovat, není ve hře jen tak bez účelu. Pokud naopak půjdete jen po hlavní linii, tak to zvládnete maximálně za polovinu mého času. Ale byla by to myslím docela škoda.

Kromě samotného příběhu (zmiňoval jsem ho už několikrát a i když to není žádný detektivní epos, tak fakt nechci spoilerovat) totiž poskytují jednotlivé levely hlavně zábavný sandbox, ve kterém si můžete klidně jen tak hrát a zkoušet, co všechno vám engine dovolí. Tedy engine - hra je sice v Unity, ale... No, jak jsem řekl. Nebudu spoilerovat :-) A taky můžete sbírat věci. A hladit kočky. A číst si poznámky, různě roztroušené v zapomenutých sešitech a lepíkách po zdech a stolech. To čtení vyloženě doporučuju, hru to dokáže jistým způsobem hodně obohatit. A při tom všem vám občas vypadne trofej za nějakou blbůstku, kterou náhodou objevíte. V tom je podle mě hlavní kouzlo téhle hry.

No, nebudu to už dál protahovat - Viewfinder se mi moc líbil a uvítám tipy na další podobné hry. Obligátní další screenshoty zde.

PALADIUS: ještě existuje Viewfinder, ale superliminal mě chytnul víc

Stolen Realm / PC / 44h / #dohrano

Výborné indie fantasy takové RPG. Dohráno čistě v co-opu. Tahle věc má hop in hop out multak az pro 6 lidí. Upravuje si podle poctu lidi obtiznost. Na vyber 9+1dlc dovednostnich stromů. Na levelu dostanete 5 atribut pointů a jeden skill point. Stromy můžete kombinovat, ale dojít hlouběji ve stromu znamena v tom stromě mít už nějaké body utracené. Jinak klasicky atributy jako might/dexterity/reflex/vitality/inteligence. Ve hre nejsou predmety atribut locked, nebo class locked. Maximalne item level,ale to nemam vyzkouseno protoze jsem zatim nezkousel znovu kampan a nesahal s cerstvym charem na veci z truhly. Neni to tak komplexni jako diablovky nebo jine AAA rpg. Budete se celkem bavit kombinací buildů.
Hra má dva mody. 1. kampan s primocarym progresem postav bez predurceni, kde si v klidu rozmyšlíte do čeho investujete 2. roguelite, kde si vyberete zakladni classu, ktera ma nejake dovednosti, po bitve dostanete level v podobě attribut pointlů, ale skill si vybirate primo z nekolika nabidnutych, nikoliv ze stromu. Je to trochu loterie. Ma za následek pomerne divoké kombinace a snazite se to s nimi ustát.
Jinak v kampani existuje respec bodů, takze v klidu. Můžete experimentovat.
Jednoduchá grafika, boj na hexech, bezi to i na bramboře, i když s hodně efekty uz jsem komp taky potrapil. Mapa lze otacet Q/E.
Quest je delany sadou map za sebou. Udelate jednu, objevi se waypoint na kterem vam hra vygeneruje nasledujicich sadu moznosti. Vetsinou vybirate z techto: battle, hard battle, event, rest, trader, treasure.

Doporucuju. Za par korun hodne muziky.

Please, touch the artwork 2 / PC / 1h / #dohrano

Casual point and click, kde se projdete pri pekne hudbe obrazy.

KAOZZ: ooo má láska, GoW, chválím :) moc se těším na nový díl, snad bude opravdu příští rok. Mimochodem kdyby někoho tahle série zajímala, tak prvních pár knížek existuje i v české verzi a mají super lore. My best of všechno 💜