The Incredible Adventures of Van Helsing: Complete Pack (2013/2015) / PC / 15 hodin / #dohranoTakové ty klasické isometrické realtime ARPG vůbec nehraju. Naposledy jsem zkoušel první Diablo, když tehdy vyšlo, a to už je tak hrozně dávno, že to radši nebudu ani počítat. Moje ex nechala tisíce hodin v Diablu 2-4 a se mnou to ani nehnulo (samozřejmě až na ty nekonečné chvíle, kdy mi blokovala televizi, protože od trojky přešla z kompu na PS). Nikdy mě nebavila ta repetitivnost, fantasy setting, všechny ty komunity kolem - a to nemluvím jen o Diablu. Prostě to není můj šálek kávy. Tak jak je teda možný, že jsem první díl téhle maďarské 10+ let staré ARPG trilogie slupnul během dvou dnů jako malinu a hned se pustil do pokračování?
Možná proto, že to není čistokrevná fantasy, ale spíš goticko-steampunková parodie. Možná proto, že hlavní postavě drsného monster huntera Van Helsinga zdatně sekunduje "automatizovaná" společnice Katarina, která sama zastane spoustu špinavé práce (a navíc je duch, takže z principu nemůže umřít). Možná proto, že grafická stránka je sice letitá, ale přesto vypadá na můj vkus dost slušně (a střední kvalitu hru utáhne i můj noťas s integrovanou Intelí pseudografikou). Možná proto, že to celá drží pohromadě jakýs-takýs příběh, takže to není jen bezduché mydlení hord příšer v náhodně generovaných levelech. Ale hlavně má tahle hra duši!
Van Helsing s Katarinou se nemají zrovna moc v lásce, takže každou volnou chvíli tráví vzájemným provokováním, hláškováním a sarkastickými komentáři (hlavně Katarina s rozkošným slovanským přízvukem je v tom hotový mistr). Vedlejší questy jsou mnohem zábavnější než ty hlavní (což je přesně to, co mám rád) a jsou jich hromady, scénáristi se rozhodně vyřádili. Černý humor je všudypřítomný, hra je nacpaná popkulturními odkazy a narážkami všeho druhu, dělá si prdel ze všeho včetně sebe a má takovou mile hravou "nízkorozpočtovou" atmosféru plnou nadšení. Pojďme tam dát ještě tohle! A co by se stalo, kdyby... To je prostě osvěžující přístup.
Absolutně nevím, jakým myšlenkovým vláčkem jsem se k téhle sérii her dostal. Stejně tak netuším, proč přesně jsem si hned za pár kaček koupil Final Cut edici (ta obsahuje všechny tři díly včetně DLC, to všechno bezešvě propojené do jedné maxihry o jedenácti kapitolách) a okamžitě se do ní pustil. Asi už navždy mi zůstane utajeno, proč to hraju zrovna na noťasu myší a kávesnicí, když já přece na PC už desítky let hraju jen DOSovky a na všechno ostatní mám konzole. Je to prostě jedna z těch životních záhad - jako když se cestou z práce stavíte na pár piv a domů pak přijdete s černým kotětem v krabici od kdovíčeho, protože jste ho našli za tou hospodou u popelnic a samozřejmě jste ho tam nemohli nechat. A najednou to tu je a vy nevíte, jak jste bez toho celou tu dobu mohi být.
Faktem prostě je, že mě to zatraceně baví a vůbec se netěším, až celý ten příběh skončí... Budu si pak muset najít nějaké další ARPG! Nějaké tipy? :-)
Technická: screenshoty jsou z konce třetí kapitoly a začátku čtvrté. Přesně tam končí první díl a zcela nepozorovaně začíná druhý.
