Mad Max / PC / 41 hodin /#dohrano
Asi zase taková ta klasika ala "nic moc jsem od toho nečekal, ale..". No měl jsem Mad Maxe v knihovně už nějakou dobu a vždycky, když jsem zvažoval, co dát dalšího, tak vyhrálo něco novějšího. Nakonec jsem si řikal, že to zkusim než to až moc zestárne. No nakonec docela překvapení a to příjemný. Hra mě už od začátku chytla, grafika horší, ale i tak skvěle vykreslenej svět plnej beznaděje, násilí, aut ala co skládka dala, ohně, výbuchů.. Trochu jsem se obával, že když je to ten openworld, tak příběh a nějaká atmosféra budou slabší, ale nakonec to bylo docela hutný, povedený a i po těch pár desítkách hodin mě pořád bavilo dobejvat základny, ničit totemy a plnit všemožný vedlejší úkoly. S čím jsem nejvíc bojoval, tak to byly asi vlastní závody anebo spíš bourání a likvidování aut autem. To mi teda vůbec nešlo a ze začátku byl game over až moc častej. Někdy už jsem to zoufale řešil tím, že jsem vylezl z auta a ostatní ostřelovat brokárnou. Proto jsem ocenil, když přišel hák a další zbraně, pomocí kterých se soupeři lividují snadněji. Ještě jsem byl trochu překvapenej, že mimo auto je hlavní boj holými pěstmi, později přijdou i nějaký zbraně na blízko, brokovnice je tu jen jako největší nouzovka. Co mě ale celou hru sralo velmi, tak to ovládání. Mnohokrát se mi stalo při boji a nejen tam, že jsem se přemáčknul a vystřelil brokovnicí někam do prázdna a tim přišel o cenný náboj. Další kapitola sama pro sebe je použití háku či brokovnice při jízdě autem. Zaměřit kolo nebo výbušnej sud je někdy skoro nemožný a stačí malej moment a místo citlivýho místa to zasáhne něco jinýho. Celkově je to teda příjemný překvapení až na to ovládání :)

Tails of Iron / xbox / 9h / #dohrano
Teď jsem se trefil do zábavné hry!
Ani nevím, co je to za žánr. Má to prvky soulsovky i metroidvanie, obojí ale jen lehce. You died obrazovka se párkrát objevila, ale oproti třeba Code Vein je to lehký. Autoři měli smysl pro humor a tak protivníci jsou inspirovaní celebritami a historickými osobnostmi, jak vidno na jednom screenshotu. Taky asi vidíte, že to má roztomilou 2D prezentaci jako ze starých animáků. Co nevidíte, je hlas vypravěče, což je dabér herního Geralta.
Zabil jsem hlavní žábu, obnovil království a teď hraju DLC, což jsou další asi tři hodiny.
Trochu mě mrzí, že fast travel funguje jen u těch pár cedulí s mapami, takže chozením po známých cestách jsem strávil víc herního času, než by mi bylo milo. Ale atmosféra mě u toho udržela a časem asi koupím dvojku.

LEGI: ad porovnanie - Shadow Gambit je väčšia hra, ale bohužiaľ to je viac sandbox ako príbeh, na každý z (asi ôsmich?) ostrovov sa vrátiš niekoľkokrát a preto to aj ku koncu začína byť trochu únavné. Tactics je omnoho lepšie vyladené a aj keď Gambit asi poškriabe ten taktický itch (a už asi tretíkrát musím dať disclaimer, že to je fakt dobrá hra), je to proste krok o kúsok dole oproti Desperados 3, Tactics ani nehovorím.

Shadow Tactics: Blades of the Shogun / PS5 / 17 hodin / #dohrano

Toto bola veľká paráda. Znovu, je to v zásade rovnaká hra ako Shadow Gambit a Desperados 3, ale tuším ešte lepšia? Feudálne Japonsko je veľmi pekne nakreslené, príbeh je zase úplná žánrovka, na rozdiel od ostatných dvoch hier od Mimimi sú tu aj (tri) misie, ktoré sú trochu Hitman. Postavy mi prírastli k srdcu asi viac ako v ostatných dvoch hrách, veselo sociopatická uličnica Yuki alebo láskavý rozprávkový deduško Takuma s ochočeným tanukim a puškou v drevenej nohe ma veľmi tešili celú hru. Aj keď je to asi najlepšia hra od Mimimi, je zároveň aj bezkonkurenčne najdrsnejšia, v druhej polovici fakt prituhla a nad niektorými rozostaveniami stráží som si lámal hlavu desiatky minút. Ale vždy bola férová a nakoniec to nejako šlo.
Výborný zážitok! Mohlo to byť dlhšie. Pre milovníkov žánru 9.9/10 (0.1 dole za relatívnu krátkosť), nikto iný to aj tak nebude hrať.

Resident Evil: Requiem / PS5 / 14 hodin / #dohrano

Strašný. Od doby, kdy jsem propadnul sérii Resident Evil porpvé, uplynulo 30 let. Tenkrát jsem měl k dispozici jen nějakou vypálenou verzi s německými titulky, nerozuměl ničemu, ale enormně mě to bavilo.
No a musím říct, že mě tahle bezduchá akce baví stále víc. Requiem je mistrovské dílo a vlastně nemám nic, co bych vytknul.
Snad jen chybějící Mercenaries mód, ale ten, věřím, příjde časem.

Nic, zapínám Insane obtížnost.

Sniper Elite: Resistance / PC / 10 hodin / #dohrano

Vloni jsem si připomněl africkou i italskou kampaň a vrátil se po pětce znovu do Francie. Některý mise navozovaly pocit déjà vu, protože po tolika dílech se lokace musí zákonitě opakovat, takže další nákladový nádraží, loděnice, hrady a podzemní základny. Ale to, na čem Sniper Elite stojí, mě ještě zdaleka neomrzelo. Hra nevnucuje stealth a plácne přes ruku, jenom když se do akce vrhnete moc po hlavě. Jinak by všude nerozmisťovala sudy a cisterny s benzinem, navíc s tak hezkým efektem výbuchu. Jen ty zpomalený rentgenový záběry střel už kompletně vypínám.

Gear Club Unlimited 2 / 30h / xbox / #dohrano
Ja nevim cim to je, ze dohravam spatny hry a ty dobry nechavam na pozdeji.
Zavodni hru na Switch portovali an xbox a prodavali za par drobnych, tak jsem to vyzkousel. Endurance mode na Le Mans ma zajmave vyresenou mechaniku ojizdeni pneumatik a tim padem se tam da resit nejaka taktika a je to zajimave. Ale to jsou dva zavody, zbytek je hrozna nuda.

A hlavně pork bun mi vždycky začne chybět:
A man who never eats pork buns is never a whole man!
https://youtu.be/BYzwqL5sm5g?si=Nq6rYF7IaxTTfZpu

Tuhle hru mám prostě na celý život.

BOBESH: nevím proč, ale představil jsem si, jak Wei Shen (symbolizující hru) někde hluboko v džungli, prošedivělej věkem a otlučenej z nesčetných platin, který musel odmakat, dává na ohniště konvici a říká si "tak tady snad budu mít na starý kolena klid"
ale to netuší, že ho z křoví
za tichých zvuků motivu z Čelistí
pozoruje
BOBESH.

BOBESH: K tomuhle se taky rad vracim. Jak vidno ze screenshotu, hlavni dejovou linii jsem dojel 2017, ale jeste loni jsem se vydal vyzobavat ajchy a porad mi jich tam par zbyva.

ja sem asi vcera dojel Sleeping Dogs! :DD to dycky po nakym case stahnu, udelam misi. reknu si, ze to byla dobra hra a zas to odlozim. tak vcera na me cekala posledni questovka! :))
misto hodin bych tam mel napsat roky! tak sem cvaknul trofeje, kdy sem to tak asi zacal zhruba hrat :D

Sleeping Dogs/#dohrano

Resident Evil Requiem/25h/#dohrano

Pro tuhle serii mam slabost. Mix 7 a 4 funguje perfektně, Leon je badass, retcony mi nevadí. Fanservis na maximu. Další zastávka Code Veronica

DEEFHA: Grim Dawn

Grim Dawn on Steam
https://store.steampowered.com/app/219990/Grim_Dawn/

PRAASHEK: To zní dobře!

DEEFHA: Mam pocit, ze logicky pokracovani po madarskem Van Helsingovi je rumunsky Victor Vran: https://store.steampowered.com/app/345180/Victor_Vran_ARPG/

DEEFHA: Titan Quest - setting ve světě řecké mytologie

DEEFHA: zaujímavé, možno sa nechám inšpirovať.

The Incredible Adventures of Van Helsing: Complete Pack (2013/2015) / PC / 15 hodin / #dohrano

Takové ty klasické isometrické realtime ARPG vůbec nehraju. Naposledy jsem zkoušel první Diablo, když tehdy vyšlo, a to už je tak hrozně dávno, že to radši nebudu ani počítat. Moje ex nechala tisíce hodin v Diablu 2-4 a se mnou to ani nehnulo (samozřejmě až na ty nekonečné chvíle, kdy mi blokovala televizi, protože od trojky přešla z kompu na PS). Nikdy mě nebavila ta repetitivnost, fantasy setting, všechny ty komunity kolem - a to nemluvím jen o Diablu. Prostě to není můj šálek kávy. Tak jak je teda možný, že jsem první díl téhle maďarské 10+ let staré ARPG trilogie slupnul během dvou dnů jako malinu a hned se pustil do pokračování?

Možná proto, že to není čistokrevná fantasy, ale spíš goticko-steampunková parodie. Možná proto, že hlavní postavě drsného monster huntera Van Helsinga zdatně sekunduje "automatizovaná" společnice Katarina, která sama zastane spoustu špinavé práce (a navíc je duch, takže z principu nemůže umřít). Možná proto, že grafická stránka je sice letitá, ale přesto vypadá na můj vkus dost slušně (a střední kvalitu hru utáhne i můj noťas s integrovanou Intelí pseudografikou). Možná proto, že to celá drží pohromadě jakýs-takýs příběh, takže to není jen bezduché mydlení hord příšer v náhodně generovaných levelech. Ale hlavně má tahle hra duši!

Van Helsing s Katarinou se nemají zrovna moc v lásce, takže každou volnou chvíli tráví vzájemným provokováním, hláškováním a sarkastickými komentáři (hlavně Katarina s rozkošným slovanským přízvukem je v tom hotový mistr). Vedlejší questy jsou mnohem zábavnější než ty hlavní (což je přesně to, co mám rád) a jsou jich hromady, scénáristi se rozhodně vyřádili. Černý humor je všudypřítomný, hra je nacpaná popkulturními odkazy a narážkami všeho druhu, dělá si prdel ze všeho včetně sebe a má takovou mile hravou "nízkorozpočtovou" atmosféru plnou nadšení. Pojďme tam dát ještě tohle! A co by se stalo, kdyby... To je prostě osvěžující přístup.

Absolutně nevím, jakým myšlenkovým vláčkem jsem se k téhle sérii her dostal. Stejně tak netuším, proč přesně jsem si hned za pár kaček koupil Final Cut edici (ta obsahuje všechny tři díly včetně DLC, to všechno bezešvě propojené do jedné maxihry o jedenácti kapitolách) a okamžitě se do ní pustil. Asi už navždy mi zůstane utajeno, proč to hraju zrovna na noťasu myší a kávesnicí, když já přece na PC už desítky let hraju jen DOSovky a na všechno ostatní mám konzole. Je to prostě jedna z těch životních záhad - jako když se cestou z práce stavíte na pár piv a domů pak přijdete s černým kotětem v krabici od kdovíčeho, protože jste ho našli za tou hospodou u popelnic a samozřejmě jste ho tam nemohli nechat. A najednou to tu je a vy nevíte, jak jste bez toho celou tu dobu mohi být.

Faktem prostě je, že mě to zatraceně baví a vůbec se netěším, až celý ten příběh skončí... Budu si pak muset najít nějaké další ARPG! Nějaké tipy? :-)

Technická: screenshoty jsou z konce třetí kapitoly a začátku čtvrté. Přesně tam končí první díl a zcela nepozorovaně začíná druhý.