GEE: Sakra v plusku jsem to prošvihl, ale vzal jsem to zrovna ve slevě. Měl jsem zrovna náladu na něco ve stylu 13 Sentinel a koukám, je to i od stejný party a Atlusu. Zpětně díky za tip.

ELHO_CID:

Jinak se divim za takovej speedrun, já už v tom mám 54 hodin, dělám teda hodně sidequesty a příběhovky včetně DLC si šetřim, ale zas hodně času trávim v autě místo rychlýho cestování a jenom se kochám. Často zastavím postřílet nějaké ty wannabe gangstery, nenechám si ujít kradení aut a vůbec si to tak nějak roleplayově užívám. Ad ten spánek, tam objektivní důvod je - máš pak hodinu XP bonus a když si dáš sprchu tak tuším ještě bonus na rychlost regen zdraví. Některý věci mě tam trochu otravujou, neustálý prodávání tun lootu, ale dá se to přežít. Plus teda UI/UX má jistý flaws. Když si stavíš custom outfit, nejsou vidět bonusy u vybavča, tudíž musíš do batohu, podívat se, co má jakej bonus a pak si to naklikat do hotovýho outfitu. Jinak je to ale pecka a těšim se, až sem budu moct napsat, že jsem to taky dokončil.

SALVATOR: Mě celkem vyhovuje, že CP2077 nemá ty survival a life sim prvky z KCD. Z mého pohledu je to herní mechanika, která mě rozptyluje od toho důležitého, příběhu. Tyhle hlubší herní mechaniky jako střílení králíků a sbírání bylinek samozřejmě pomůžou se víc sžít s postavou, ale je to taky tak trochu grind. V CP2077 jsem prostě jen konzumoval steak příběhu bez brambor a omáčky.

ELHO_CID: DLC je snad ještě o úroveň lepší, než base game.
50 hodin? Tos jel jen story, ne? :)

Mě teda ježdění baví, ono hodně závisí na autě. Ale na PC jsou na to nějaký módy, tak asi nejsi sám.

ELHO_CID: Je tam i jeden tajnej konec (no spoilers), kterej záleží čistě na jednom jediným rozhovoru s Johnnym.

Cyberpunk 2077/ 50h / xbox / #dohrano
CP77 jsem si nechal nadělit od manželky pod stromeček 2020 (fakt je těžký vymyslet tipy na dárky). Nadšeně jsem odehrál úvod, ale pak jsem si řekl, že na One X ta hra nemá moc co dělat a počkám s ní na nextgen. Tak se dostala do backlogu, kde zůstala do letoška.
Teď je to o dost jiná hra než při vydání a naprosto jsem si ji zamiloval - takže teď na DLC a zachránit prezidentku Meyersovou. A hlavně chci ještě objevovat jiné konce příběhu. Můj V byl "corpo" a bývalý zaměstnanec Arasaky a já si zahrál koncovku "devil", což je konec, u kterého fakt nechcete skončit. Pochybuji, že je ve hře ještě depresivnější možnost. Ale napsané to bylo skvěle, ty dialogy s Johnnym, Takemurou a Misty, když jsem se vracel do náruče Arasaky, se mi vryly do paměti.
Jediné co bych hře vytknul je asi fyzika a ovládání aut. Hrál jsem to paralelně s Forzou Horizon a jízdní model CP, který je na úrovní GTA pro PS2, fakt není nic na závodění (jo, veldejší questy s Claire mě jinak bavily, trochu škoda, že není romance option).
Zkrátka CDPR se povedlo zase vytvořit něco, co není jen hra, ale víc hluboký umělecký zážitek, který má potenciál někomu ovlivnit život. Už se těším na jejich další dílo.

Showgunners / 27 h / PC / #dohrano

Klasická turn-based isometric tactics hra.

Jenže ne úplně klasická. Autoři se rozhodli vzít žánr, kterej je z principu pomalej a rozvážnej, a dát mu arkádovej feeling. Čemuž ideálně vychází vstříc prostředí, cyberpunková brutální reality show Homicidal All Stars (vlastně Running Man), s revenge story jako hlavním příběhem.

Tactics složka je zábavná, dotažená a funkční, ale zároveň je to všechno trochu zjednodušené, aby to bylo hratelnější, atmosféra je efektně přestřelená a akce se krásně valí dopředu. Každej detail settingu je vymazlenej (a ta pestrost prostředí, i když je to jenom vybydlené město blízké budoucnosti), prozkoumávání map je zábavný (těch pastí a puzzlů, co tam vymysleli!) a má smysl (na rozdíl třeba od King Arthur: Knight’s Tale). Skvěle to vypadá, skvěle to zvučí.

Jediná nevýhoda je, že ta hra je fakt malá, tedy krátká i „úzká“ – skilly posbíráte všechny (pokud se nevyhýbáte volitelným bojovým arénám, za které jsou expy), každá nová zbraň nebo implantát je určená pro konkrétního člena vašeho squadu a vždycky je lepší než ta, co už má, consumables je jenom pár základních druhů a nejsou tu žádné příběhové volby. A nad Hard by mohla být aspoň ještě jedna obtížnost.

V tomhle mi to připomnělo Flint: Treasure of Oblivion – působí to jako demo nebo nápad na hru, ale na rozdíl od Flintu je to všechno dotažené, funkční, promyšlené a zábavné. Vlastně si dokážu představit, že by jim někdo na základě takovéhle ukázky schopností mohl dát prachy na to, ať v tom settingu udělají třeba tactické nebo extrakční FPS nebo RPG.

The Alters PS5 30 hodin #dohrano

Jako fanoušek sci-fi a člověk, co se zajímá o vesmír, fyziku a s ní spojenou problematiku vědomí, mě nadchlo, že se někdo pustil do tak neotřelého nápadu jako polští 11 bit studios. Příběh měl fajn hloubku a ačkoliv mě málokdy skutečně zajímá, tady jsem bedlivě dával pozor. Manažování základny, průzkum hrají totiž jednoznačně druhé housle. Tahle hra je primárně o tom, co se děje kolem vás, co kdo říká a zejména pak o vašich rozhodnutích, které mají zásadní dopad na to, co vás čeká dál. Pečlivě jsem promejšlel, analyzoval, dumal a nechával si přes noc uležet v hlavě. A to mě na tom všem bavilo nejvíc. Protože The Alters vás nutí zamyslet se nad otázkama vlastní existence a etiky. Někdy bylo potřeba přimhouřit oko, ale za mě spokojenost, teď jdu na Stalkera2 a po něm si dám DLC.

Beast of Reincarnation/24 hodin/#dohrano

Hráno na Xboxu, GP. Co říci... Těšila jsem se a prdlajs. Grafika ok, ale mohla být lepší. Hudba pěkná, ale mám dojem, že 20 hodin hraní jeli jenom dvě písničky dokola, takže mi z nich začalo šíbat. A pak nejen z hudby, ale i z naprosto nudné repetitivnosti bojů, nepřátel, úkonů a prostředí. A ty dialogy, meh meh nuda na entou. Prostě obyč průměr.... Škoda.

Mass Effect Legendary edition / 87 hodin / PS5 / #dohrano

Konečně jsem si dal celou trilogii najednou s jedním charakterem.

První díl jsem dohrál několikrát v průběhu let ještě na X360 a dvojku minimálně třikrát....tentokrát se mi konečně a poprvé povedlo aby všichni přežili. Trojka mi chyběla, takže jsem do ní šel zcela naslepo. To už tak hladké nebylo a pár věcí se úplně nepovedlo...třeba jsem netušil jaký bude mít dopad že dám přednost Gethům..."kdo ví, ten ví"...každopádně trojka byla zcela epická, Tuchanka, Omega, Párty doma a mnoho dalších rozsáhlých misí. Souboják mi také sednul ze všech dílů nejvíce a velká paráda. Zakončení také fajn...

Grafika stále úplně ok, hudba a zvuky supr ale v čem trilogie exceluje jsou vztahy a parťáci. Je pár her které tohle dělají dobře (Witcher, BG serie atp.), ale ME asi nejlépe. Garrus, Wrex, Thane, Mordin, Liara, Tali...to jsou asi nejlépe napsaní společnící vůbec...o to víc zamrzí osud některých a blbá rozhodnutí. Supr.

Jediné co je na palici je Mako a planetky v prvním dílu...nejradší bych to rozjel celé znovu, ale třeba za pár let.

Pokud nemá někdo odpor k sci-fi nebo konkrétněji space operám, tak by ME neměl minout. Za mě určitě TOP 15 za třicetiletou "herní karieru".

RoboCop Rogue City / 20 hodin / PC / #dohrano
Velmi uspokojující simulátor oddělování hlav a dalších končetin od těl feťáků a žoldáků. Bohužel ke konci hra trpí stejným neduhem jako jejich předchozí hra ze světa Terminátora. S plně nabušeným Auto-9 a všema bojovýma skillama už jenom člověk drží nonstop pravej čudl pro zvýraznění krmiva pro náboje a klidně může nonstop držet i levej čudl, protože nemusí ani přebíjet a nábojů je nekonečno. Tím pádem i na největší obtížnost vlastně téměř nejde umřít. Ale i tak to praskání hlav a odletování končetin je prostě udělaný tak dobře, že se neomrzí :D

Metal Gear 2: Solid Snake/10 hodin/#dohrano
Pokračuju v Metal Gearu..
Jak byl první Metal Gear dobrý jen v porovnání s jinými hrami té doby, tak dvojka je už celkem dobrá sama o sobě - hraje se o dost líp, hromada nových featur, scénář je lepší, komplikovanější, většina QoL frustrací opravena (Karty se postupně slučují, cestování mi přišlo rychlejší, lidi na vysílačce jsou komunikativnější. Ale zase, stráže co přijdou z druhé obrazovky a hned vás zmerčí, ARGH!).
Místy jsem se i upřímně a nahlas zasmál:
1) Musíte najít agentku STB Gustavu, která je v Zanzibar Land v převlečení za vojáka. Žádné vojandy tam nejsou, takže jak ji odhalíte? Následujete ji na ženské záchody.
2) Koncentrák kam se chcete dostat má laserový plot, ale ten na noc vypínají. Dojdete si do nedaleké laboratože pro vejce, z vejce se vám vylíhne sova, když sova zahouká u koncentráku, stráže si myslí že je noc a vypnou plot.
3) Ale bacha, jsou tam vejce dvě, z druhého se vylíhne had co vám leze v inventáři a žere Rations.
4) Highly poisonous Zanzibar hamster.
Kdyby to dneska vyšlo jako indie hra, nebyl bych zklamaný.

Forza Horizon 6/ xbox+PC / 55h/ #dohrano
Teda dohráno... Splnil jsem všechny hlavní aktivity, mám zlatý náramek a zlatý razítko, ale pořád je tam co dělat. Vzhledem k tomu, že mě to baví nejvíc od třetího dílu a ve FH3 jsem nechal skoro 300hodin herního času, tak se k hraní budu ještě hodně vracet.
Poprvé jsem Forzu koupil digitální, takže můžu hrát nejen na Xboxu, ale když manželka nebo děti okupují TV tak i na PC. Tam využívám hlavně multiplayer zdarma. IMHO je nutnost platit so za online hraní na Xboxu dost anachronismus.
Trochu mě mrzí návrat k pravostrannému řízení, ale oceňuji, že konečně vychytali střídání ročních období tak, že moc neotravuje a povedlo se jim moc hezky vyladit ty odměny za exploraci.
Doufám, že nebudu dlouho čekat na DLC a že brzy přidají to nové super-duper EV Ferrari Luce.

Big Walk / 20 hodin / ps5 / #dohrano
Vlastně vůbec sem žádné své texty s hashtagem dohráno nedávám, jsem zvyklý cizelovat a psaní je pro mě hlavně mazání a přepisování, ale jako raw text bez editace to sem fouknu, protože to byla fakt jízda a nechci u toho další 3 hodiny sedět a mazat a přepisovat. Kdybyste si chtěli přečíst jak a co o hrách píšu, můžete tady:
Jak podepsat hypotéku na feškerý volný čas aneb od mince k digitálnímu kasinu
Jak nápřah vdechl duši kódu a spoutal hru plynulostí aneb od Disneyho kánonu k procedurálnímu realismu

Jde dohrát za deset hodin, ale bavilo mě chodit mezi různejma ostrovama (hrama) jako host (join game) a vyprávět příběhy jak potulný bard napříč virtuálním i reálným světem bloudil a zabloudil.

Tvůrci Untitled Goose Game (jo to je ta hra jak děláte nachvály lidem jako husa ve vizuálu Abecedy Petra Šmalce), australští House House se za covidu scházeli na Zoomu a ostatních konferenčních aplikacích, aby zjistili, že si musí vytvořit prostředí vlastní a v něm se bavit, domlouvat a blbnout.

Za šest let vznikla hra kterou tvůrci přezdívají Walker Talker. Na začátku vás něžně upozorní, že hra využívá proximity chat a že bez něj (resp. třeba s discordem) to nebude ono. A není. 2–12 lidí na ostrově podobném noname australskému národnímu parku chodí a kecá. Mám-li připodobnit – Myst a The Witness dohromady jak Čapkův dort, ale tady to oproti pejskovi a kočičce funguje skvěle.

Hra je jedinečná a inovátorská v tom, že naopak vnímáme ten realný čas mimo hru plnými doušky, protože jediné co v té hře kromě luštění hádanek děláte je mluvíte a chodíte. Přistihnete se tedy, že když jedete lanovkou, že se vám vybavují švýcarské alpy kde jste v lednu lyžovali, že když jdete lesem a sešeří se, že jste jak na Lipně, prostě v době kdy je steam zaplaven novým žánrem friendslop, House House přichází s graficky a interaktivně promakanou jednohubkou ne nepodobnou virtuální terapie u psychologa. Měřítko ostrova a velikost mapy má konečně ve videohře realný význam. Ono se musí opravdu chvíli chodit, aby ostatní napadlo vám něco říct. Doporučuji si dobře vybrat lidi s kterejma to chcete hrát, měli by vás inspirovat a měli byste mít k sobě úctu a respekt. Vše podporuje až mistrovský pokus o diegetický sountrack od AKSFX. Za mě velké doporučení, zatím nelepší co jsem letos hrál a to jsem toho zase hrál, že bych si měl dělat seznam…

Pokud tady skloňujeme ty dobré hry s tím, že si zkoušíme pamatovat nějaké naskriptované události a říkáme „na to nikdy nezapomenu“ Big Walk toto umí nenascriptovaně, s realnejma lidma. Nezapomenu jak mě ve finálové jízdě za koncem hry překvapil známej co svým tělem předváděl pružinu. GOTY, #pocemnastav #nikdyužnebudelíp #blahobytskončil #videohracomasmyslhrat #čůzvajzlykomrejds