• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    CHEWBACCADohrál jsem ...... (PC,XBOX,PS,NS games) HALL of Game na nástěnce!!!
    NYX #dohrano 2024
    https://static.freedomconnection.cz/nyx-dohrano/

    Vyfoť a sdílej fotku závěrečných titulků/finalbosse/trofeje ze hry, kterou jsi aktuálně dohrál + přidej popisek o jakou hru se jedná a kolik hodin ti cca trvalo dohrání + #dohrano .
    Př. Half Life/10 hodin/#dohrano

    Všichni v diskuzi budeme rádi, když napíšeš i tvoje dojmy z hraní.


    dceřiná diskuze: [Dohrál jsem ..... Akorát, že vůbec! Hall of Loosers není ani na nástěnce (vím, má to být "losers", ale už to nejde změnit)] [Dohrál jsem ..... Akorát, že vůbec! Hall of Losers není ani na nástěnce]
    rozbalit záhlaví
    DEEFHA
    DEEFHA --- ---
    Phonopolis (2026) / Steam Deck + Dock / 5,5 hodiny / #dohrano

    TL;DR Stálo to za to!

    - - - - -
    "Naše pečlivá mamka dnes trávila večer takto:

    1. Umyla nádobí.
    2. Udělala těsto na omelety.
    3. Nachystala špenát.
    4. Uvařila rybí filé.
    5. Upekla omelety.
    6. Dala do nich uvařené rybí filé.
    7. Zamotané omelety usmažila jako řízky.
    8. Mezi tím vším uvařila polívku a čaj.
    9. Nastražila to všecko pracně na stůl.

    Trvalo jí to dvě hodiny. My to snědli za deset minut."


    Vladimír Páral, Milenci a vrazi, 1969
    - - - - -

    Analogie, kvůli které se mi okamžitě vybavila tahle scéna z mé oblíbené knihy, je jasná: vývoj téhle hry trval víc než deset let a nakonec ji po všem tom čekání dohrajete za jednotky hodin. Je to špatně? Je to vůbec něco, na co má význam poukazovat? Nebo se to naopak dalo čekat, protože se víc než o hru jedná o nefalšovaný umělecký artefakt? Není mnohem zajímavější to, že kdyby ustrnulý vývoj v roce 2016 nakonec nezaštítila Amanita, tak by Phonopolis nejspíš vůbec nevzniklo?

    Pokud chcete odpovědi na všechny tyhle otázky, určitě se podívejte na téměř hodinový dokument Constructing Phonopolis, dozvíte se spoustu zajímavých věcí. Případně (totiž - určitě!) si pořiďte Phonopolis Xzone Edici, ke které dostanete i nádherně vyvedený artbook se zhuštěnými informacemi o vzniku hry, dobových inspiracích, použitých technologiích a tak dále. Jo a taky špunty do uší a kód ke stažení jako vždy kongeniálního soundtracku od Floexe. Ne že by byly při jeho poslechu potřeba :-)

    Phonopolis je vizuálně tak moc stylizovaná a zárověň extrémně signifikantní, že bude vypadat dobře už pořád (podobně jako třeba Ōkami). Zcela ve stylu předešlých Amanitích adventurek je naprosto lineární a v podstatě ji nelze nedohrát (nemůžete nijak umřít), snad jedině kdybyste to v průběhu vzdali. K tomu ale není vůbec žádný důvod, protože těch několik hodin, rozprostředných do celkem padesáti kapitolek, rychle uteče tím nejzábavnějším způsobem - tedy řešením nejrůznějších puzzlů.

    Oněch padesát kapitol zní možná děsivě, ale nejedná se o padesát různých herních screenů. Mnoho se jich opakuje, ale řešíte na nich v různý čas různé úkoly. Phonopolis v podstatě nemá inventář (takže nemusíte chodit sem a tam a zkoušet všechno na všechno), ovládá se pouze klikáním, taháním a otáčením. Často ale budete muset zapojovat uši, protože některé hádanky jsou akustické a ty se mi osobně líbily nejvíc :-) Myslím, že by se z nich dal vytvořit samostatně fungující experimentální sekvencer :-)

    Hra esteticky i svým poselstvím odkazuje k (ne)dávným totalitním režimům, které se nám zase pomaličku vracejí zpátky. Doufám, že jste si těch pár předchozích desítek let skutečné svobody pořádně užili... Ale to sem nepatří. Jsem každopádně moc rád, že Amanita po strašidelné puzzle-plošinovce Creaks a creepy hororu Happy Game pokračuje v temnějších hrách, protože Phonopolis a zejména jeho konec ve vás rozhodně žádnou sluníčkovou náladu nevyvolá. Což byl zřejmě úmysl, že.

    Smát se sice budete, ale bude to smích všelijaký. Dost bude záležet na tom, kolik vám je let. V jednom puzzle se například budete snažit u čtyř byrokratických úředníků získat doklad (=pas) pro vstup do zapovězené části města (=světa). To puzzle je přesně tak složité a absurdní, jako bylo získat za socialismu výjezdní doložku pro cestu do nějakého normálního státu. Pokud víte, co to taková doložka je, budete se smát kysele. Pokud jste ji sami někdy sháněli, budete se už jen šklebit.

    A tak bych mohl pokračovat dál. Puzzlů není mnoho, ale všechny jsou parádní, budou vás bavit a (jak je vidět u mě), rozhodně u nich dlouhé hodiny nezakysnete. Pozor ale na to, že jedním velkým puzzlem je samotná hra jako taková (to není spoiler, stačí se podívat na trofeje). Tím chci říct, že Phonopolis si určitě zaslouží víc průchodů, protože se v něm schovává spousta easter eggů. Po dokončení hry můžete vstupovat do konkrétních kapitol, což je velice příjemné a lovení trofejí to ohromně usnadní.

    Ale i kdyby ne a bylo by potřeba hrát Phonopolis znovu od začátku, asi by mi to moc nevadilo. Na hru se totiž strašně hezky kouká a pokud občas pohnete pravým analogem (nebo potáhnete scénu myší), tak vám bude jasné, proč ten vývoj trval tak zatraceně dlouho. Ono je to totiž opravdu celé postavené ve skutečném prostoru z papíru, což je obdivuhodné a myslím, že i naprosto ojedinělé. Podobně ojedinělé jako Neverhood, postavený před třiceti (!) lety celý z plastelíny a nasnímaný videokamerou.

    Phonopolis každopádně přeju, ať ho - na rozdíl od rozpačitě přijatého Neverhoodu - potká komerční úspěch a ať se hráči i recenzenti předhánějí v superlativních hodnoceních. Tahle hra si to totiž zaslouží jako žádná jiná.





    V__M
    V__M --- ---
    Mixtape / 5 hodin / PS5 / #dohrano

    Tvl je ti čtyřicet, to neni žádnej věk!
    Ne, ve čtyřiceti fakt nejste starej. Ale mladej už taky ne.
    A díky Mixtape jsem ten pocit mladosti a naprosté bezstarostnosti zase na pár hodin zažil.
    Nepamatuju, kdy naposledy jsem se u hry takhle přiblble zubil a podupával nohou do rytmu absolutního soundtracku .
    Nechtěl jsem, aby to někdy skončilo, abych zase přestal bejt mladej. Ale stalo se. Uteklo to stejně rychle, jako celá střední.
    Tohle vlastně není hra. Tohle je portál do minulosti.
    Dejte si to a užijte si to.

    10/10
    JUNGLER
    JUNGLER --- ---
    Brutal John 2 / 8 hodin / PC / #dohrano
    Skvělej milostnej dopis Duke Nukemovi. Autoři se zcela nepokrytě inspirovali. Dokonce ve hře jsou často slyšet zvuky ze starýho Duka. Hrál jsem to postupně asi rok jak přidávali levely a hodně jsem se bavil. No kampaň je už hotová a tedy kdo máte rádi Duka, tak směle do toho.

    JUNGLER
    JUNGLER --- ---
    Doom: Dark Ages / 38 hodin / PC / #dohrano
    Screeenshot mi nějak nešel udělat, tak alespoň obrázek steamu. Dokončeno na nightmare, některý úseky jsem musel opakovat opravdu hodněkrát a byl to záhul ale nakonec se to dalo. Oproti Eternalu tedy výrazně nižší obtížnost. U toho jsem musel jít s obtížností dolů už někde v polovině. Jinak hra je to opět perfektní. Řežba hutná. Jediný 2 věci bych vytknul. Hudba šla znatelně od předchozích dílů do pozadí. U 2016 i Eternalu byla hudba opravdu zapamatovatelná. Tady jsem jí vnímal spíš jako šum kolem. No a druhý neduh spočívá spíš v mém železe. U Dark ages se mi poprvé stalo, že jsem s mojí 3090 na QHD po nastavení ultra grafického nastavení vytvořil z Dooma velmi pohlednou tahovou strategii :D.

    JUNGLER
    JUNGLER --- ---
    Život není krásný: Poslední exekuce / 8 hodin / Steam Deck / #dohrano
    Všechno podstatné už řekl kolega pode mnou. Takhle hra je proste čistý umění 😁

    ANTICLOVEK
    ANTICLOVEK --- ---
    Život není krásný: Poslední exekuce / 5 hodin / #dohrano

    no, kde začít:) je to prostě klasická Řezníkovina ve formě point and klik adventury jak z devadesátek. pokud ho posloucháte a nebo se vám líbily třeba jeho filmy, tak tady budete jako doma. se staršíma hrama od něj nemám zkušenosti, ale určitě to bude taky pěkná parádička, měl bych to dohnat. tady hrajete za vožralýho exekutora poslední den v práci před důchodem a, ehm, trošku se to zvrhne. už úvodní sekvence hledání brýlí v rozmazaných obrazovkách, aby je hráč následně vylovil z hajzlu plnýho hoven, krvavejch tamponů a chcanek vám prozradí, jestli to je hra pro vás. za mě 10 z 10, say no more. některé "hádanky" jsou teda ultra random, takže jsem se asi v pěti momentech neštítil sáhnout po návodu

    btw po dohrání na konci titulků dávejte pozor, je tam nápověda ke skrytýmu konci, tak dávejte pozor ;)


    + humor, příběh, lore, prostě lahoda pro duši (ano toto je snad jedno z nejvíc subjektivních hodnocení, které jsou u her možné)
    + herní doba akorát, delší by to nudilo, kratší by mě to sralo
    + artstajl
    + oba konce jsou paráda:)


    - v ideálním vesmíru by byly i všechny popisky předmětů atd. dabované, ale chápu, že to by stálo raketu
    - pixelhunting - jasně, určitě tam je naschvál, aby tě nasrali, ale stejně:)) come on


    DEEFHA
    DEEFHA --- ---
    LEGO Batman: The Videogame (2008) / Steam Deck + Dock / 50 hodin / #dohrano

    TL;DR Ufff, to jsem si dal!

    Batman je můj nejoblíbenější vnitřně rozervaný maskovaný miliardář, snažím si zahrát každou jeho hru (Arkham Asylum, City, Knight, Origins, Stories od Telltale mám v merku a The Adventures of Batman and Robin na Megadrivu byl ve svý době vizuálně naprosto kulervoucí), vidět každý film (ten zatím poslední je snad skoro horší než ten úplně první...) a přečíst každý komiks (to je ovšem prakticky nemožný). LEGO implementace mi ale doteď kupodivu unikaly.

    Když jsem zjistil, že právě vyšla nová hra LEGO Batman: Legacy of the Dark Knight, rozhodl jsem dohnat dluh a nejdřív si zahrát všechny tři předchozí hry v sérii. Na PS3 a X360 se zrovna tyhle hry se docela špatně a draze shání, na Steamu je oproti tomu celá trilogie k sehnání asi za kilo, takže volba byla jasná. Jediná nevýhoda Steam verzí je, že achievementy má jen trojka (konzolové verze mají trofeje všechny). Hry si ale interně trackují progress, takže jsem si řekl: když to teda nemá trofeje, tak to aspoň dohraju na 100 %. A to jsem neměl dělat...

    Pokud tyhle LEGO hry znáte, tak už se pravděpodobně popadáte za břicho. Všechny jsou technicky tak nějak víceméně stejné, mají spoustu levelů v několika kapitolách, spoustu postav, které postupně odemykáte, postupně získáváte různá vylepšení, která vám trochu usnadňují další průchody a tak. Ve slušně nadesignovaných levelech rozbíjíte všechno, co se rozbít dá, sbíráte takto získané kostičky (keré jsou zároveň herní měnou), občas z nich máte možnost postavit něco, co vás v levelu posune dál. Bojujete s protivníky. Řešíte nepříliš těžké hádanky. A tak.

    To všechno je vždycky přísluště tematizováno, můžete si tedy zahrát LEGO Star Wars, Indiana Jonese, Jurský park, Harryho Pottera, Piráty z Karibiku, Pána prstenů... Dokonce i LEGO hru podle filmu LEGO Movie, což je film podle LEGO her :-) Prostě je toho neuvěřitelná hromada a jsou to všechno hodně zábavné hry - pokud vám sedne téma. Což mi sedlo, protože jsem Batman fanda a už při úvodní cutscéně, podbarvené nezaměnitelnou filmovou melodií z devadesátkových Burtonových adaptací, jsem se skoro rozněžnil. ALE!

    Ale je tu jedno VELKÉ ALE :-) Ty hry nejsou nijak extra dlouhé, každou z nich se prokoušete za nějakých 10-15, maximálně 20 hodin... Pokud je ovšem hrajete normálně, tzn. projdete si jednotlivé kapitoly, uvidíte konec a nazdar, jdete hrát zase něco jiného. Jenomže já, když jsem to přesně takhle udělal, jsem po nějakých těch dvaceti hodinách uviděl na konci progress cca 47 %. Po dalších deseti hodinách to bylo 75 %. Dostat se na stovku pak trvalo ještě dalších dvacet zkurvených hodin plných grindu!

    Každý z celkem 30 levelů totiž musíte projít minimálně dvakrát, pokaždé s jinou kombinací postav (hrajete buďto ve dvou a nebo sám se dvěma postavami, mezi kterými přepínáte). Každá postava má totiž jiné superschopnosti, které v tom daném levelu musíte použít, abyste se dostali na místo, kam to při prvním průchodu nešlo. V každém levelu přitom musíte zachránit jedno rukojmí, najít deset speciálních LEGO kostiček, jeden ještě víc speciální Red Brick a k tomu všemu dosáhnout nějakého daného skóre.

    Při prvním průchodu se mi někdy nepodařilo objevit třeba vůbec nic z toho všeho! Při druhém jsem zjistil, že postavu, která by například uměla double jump, ještě vůbec nemám (protože ji získám až v určité fázi hry, případně jak odměnu za něco, co jsem ještě nenašel). Nebo jsem objevil nějakou překážku, za kterou se určitě něco pěkného skrývalo, ale já jsem vůbec netušil, kterou postavu k jejímu odstranění vlastně potřebuju. A ještě ke všemu mi neustále házelo klacky pod nohy AI druhé postavy, které je prostě naprosto tupé.

    Ovšem když já si něco usmyslím, tak toho taky dosáhnu (nejen ve hrách). Zatnul jsem tedy čerstvě opískované zuby, obklopil se Monsterem a zmrzlinou, načechral zbrusu nový Beanbag a nezapomínal si každé dvě hodiny kapat do očí Hylo Gel (a vy na to taky nezapomínejte!). Nakonec jsem měl ve všech levelech objevené úplně všechno, nakoupené úplně všechny upgrady, dokumenty, postavy a tak dále, herní měna se zasekla na čtyřech miliardách (!) a dál už nepřibývala... Ale hra pořád tvrdošíjně ukazovala 98.8 %!

    Po poradě s internetem jsem zjistil, že na mě v téhle fázi čekají ještě dva bonusové levely, o jejichž existenci jsem neměl ani tušení. Ten první byl ještě tak nějak v pohodě, ale ten druhý, ten byl fakt na zabití - trvalo mi čistou hodinu, než jsem se skrz něj dostal! Něco jako takové ty nejhnusnější levely v Astro Botovi. Považuju to docela za podraz od vývojářů, protože ten poslední level určitě spousta lidí prostě vzdá. Ale víte co? Ono nakonec vlastně ani není o co stát.

    Jakmile totiž odehrajete tyhle poslední dva levely, dostanete možnost koupit si úplně poslední dokument v Batmanově databázi, který stojí - jaká náhoda - čtyři miliardy kostiček. Ještě, že jsem je zrovna měl po ruce :-) Obsahem toho dokumentu je to, co vidíte na prvním screenshotu níže. A to je všechno. Nic, žádné extra titulky (ty totiž vidíte na konci každé z šesti kapitol), žádné poděkování, ani žádné nějaké takové to uspokojující "cink!", které by vás odměnilo za tu opravdu strašlivou práci. Prostě vůbec nic. Jen to číslo 100.0 %...

    Takže jsem si ho screenshotnul pro jistotu hned dvakrát a teď jdu hrát Phonopolis. Když jsem na něj čekal deset let, tak to další Batman bude muset taky chvíli vydržet :-)





    ZOMBO
    ZOMBO --- ---
    Sniper Elite / PC / 11 hodin / #dohrano

    Výsadek do roku 2005, kdy byl položen základ mý oblíbený série. Upřímně bych hádal mnohem dřívější vydání, jak to po herní i grafický stránce nehezky zestárlo. Přeskočte rovnou na reboot v podobě V2.

    GEE
    GEE --- ---
    Forza Horizon 5/PS5Pro/44hodin/ #dohrano
    Forgive me father for I have sinned. A nedá se svítit, ony to jsou opravdu dobrý závody. Po dlouhé době hra, která mě donutila zaujmout ten správnej gamerskej posez v předklonu s čumákem pár centimetrů od telky. Původní plán byl platina, ale obsahuje až moc online achievmentů, na který nemám chuť a sílu.

    Tedy dojel jsem všechny závody, u každýho zatrackoval čas bez jedinýho ťukance (a zavzpomínal na milovaný Test Drive Unlimited, kde jsem úkoly na odvoz káry z jednoho místa na druhý bez škrábance miloval) a dal si i pár online závodů.

    Připravte letenky do Japonska.

    THESTOUPA
    THESTOUPA --- ---
    Pragmata/Nintendo Switch 2/25 hodin/#dohrano

    POHODAVOLE
    POHODAVOLE --- ---
    The Legend of Zelda: Tears of the Kingdom (TOTK) / Nintendo Switch 2 / 50 hodin / #dohrano

    Hru jsem koupil hned v den vydani a rozehral, takze jsem cekal, ze spis pujde do vedlejsiho klubu "akorat ze vubec". Probehlo samozrejme nekolik pauz a ta nejvetsi byla pres rok po cca 200 hodinach. Stydim se za to, ale vicemene jsem byl prezeldovanej a bal jsem se zbyvajiciho obsahu, ktery v prubehu neustale narustal. Vratil jsem se k tomu letos v dubnu a odehral dalsich 50 hodin, tak proto jsem uvedl tuto hodnotu, at je to fer.

    Po rozehrani jsem si opet uvedomil, jakej je to skvost. Verze pro Switch 2 je vynikajici, protoze dostala chybejici vykon. Jinde bych se asi zasmal, kdyz bych vedel, ze nekdo vzal komplet predchozi titul, ktery jen vylepsil, ale tu mi to prijde dokonaly. BOTW uz samo na vzdy bude pro me hra, ktera mela nejvetsi wau efekt. Tohle uz nepujde asi nicim prekonat. Nebudu to zbytecne prodluzovat. Je to to nejlepsi, co si clovek aktualne muze na Switch 2 zahrat a jedna z nejelepsich her, co jsem kdy hral, kdyz nepocitam Hades 2, ktery je taky dokonaly. Rozhodne davam 10/10 a tesim se na dalsi pokracovani.

    MASLIX
    MASLIX --- ---
    F.E.A.R. First Encounter Assault Recon / 10 hodin / PC #dohrano

    Dalsi z mych osobnich hernich restu splnen. Ne, ze bych to nezvladnul dohrat v dobe vydani, ale tehdy jsem nemel dost vykonny HW, na kterem bych si tento hype dostatecne vychutnal.

    Gunplay je na dnesni pomery porad vyborny. Efekty zvireneho prachu po vybuchlem granatu, stopy po kulkach v omitce, clen komanda zadonici o posily. Tohle vsechno dohromady funguje na jednicku. Jenze krome bojovych scen je zbytek hry pouze tupy presun z bodu A do bodu B v prazdnych tmavych chodbach. Obcas se nekde povaluje medkit nebo brneni. Parkrat (max na prstech jedne ruky) moje srdce zaplesalo, kdyz z nicehonic koridor skoncil zdi bez dveri a ja musel hledat alternativni cestu. Bullet time jsem vubec nepouzival, na druhou nejvyssi obtiznost ani nebylo potreba. Chapu, ze ve sve dobe to byl mozna prvni superrealisticky shooter, ale mozna prave diky tomu to uz tehdy slo mimo me. Pribeh dava smysl az po navsteve wiki, resp doporucuju poradi wiki > game, jinak je to jak gulas v nadrazce.

    Prvni DLC rozhrano, tunelovitost na max, s horkou pachuti smazano.

    ELHO_CID
    ELHO_CID --- ---
    Oxenfree 2: Lost Signals / 7h / Netflix / #dohrano
    První díl Oxenfree je hra, kterou považuji za možná vůbec nejlepší hororovou adventuru. Dohrál jsem ji třikrát, nejen proto, abych vysbíral ajchy na Xboxu, ale protože ve hře je dost zásadních rozhodnutí a já chtěl prozkoumat jejich váhu.
    Nějak mě napadlo se podívat jestli Night Studio chystá další hru a zjistil jsem, že je koupil Netflix a Oxenfree 2 se dá hrát přes... Netflix. V praxi to vypadá tak, že se hra normálně nainstaluje na Android, v mém případě telefon. Není to ideální, ale dalo se to zvládnout.
    Druhý díl sleduje Riley, ženu která je najata, aby rozmistila po pobřeží směrem na Edwardsův ostrov z první hry vysílače, které odruší působení těch děsivých portálů.
    Samozřejmě, že práce se zkomplikuje, takže hra je o něco delší a rozsáhlejší než první díl. Hlavně teď má hráč od začátku jasný úkol, což hru činí přístupnější. Přestože dialogy a interakce s ostatními postavami jsem považoval za silnou stránku první hry, tak dvojka mi byla bližší i v tomhle. Je to tím, že moje mladí už je dávno pryč a dospělejší postavy jsou mi bližší, než parta mlaďasů, co si vyrazí na ostrově vypít přes zákaz pár piv na pláži.
    Netflix dokonce má i vlastní systém achievementů, takže už jich mám 13 (z dvaceti sedmi možných). Taky si to zkusím zahrát ještě alespoň jednou, ale zkusím asi na něčem jiném než na mobilu.

    ELHO_CID
    ELHO_CID --- ---
    Star Wars Episode I: Racer / 7h / xbox / #dohrano
    Nebo lépe řečeno ten remaster od Aspyr. Před třiceti lety bych na té hře asi nejvíc ocenil grafiku, dneska spíše hratelnost a herní mechaniky nákupu vylepšení a oprav, přičemž je nutné trochu taktizovat, protože hra se nedá vyhrát jen bezchybným ježděním, je třeba taky nakupovat správné upgrady z vrakoviště a rozdělit práci droidům.
    A samozřejmě nostalgie funguje.

    CIVETTA
    CIVETTA --- ---
    Power Wash Simulator/57 hodin/#dohrano

    Ehm dohráno na mobilu. Mno, co říci.... Snad první hra na mobilu, kde jsem viděla titulky 😁 Holt hraní zdarma na 3 měsíce se projevilo v touze čistit a čistit, včetně aktuálních přídavků mimo hlavní hru

    BIMBAS
    BIMBAS --- ---
    Divinity Original Sin II: Definitive Edition / PC / 105 hodin / #dohrano

    Asi netřeba představovat. Dojeli jsme to zase čistě v co-opu s kamarady poctive kazde poneli od 19-23:00 :D
    Ze začátku bavilo, později spíš účelově odsýpalo. Poslední 2 mapy už jsme ani tolik neprocházeli a šli spíš rovnou za nosem. Konec nám přišel trochu meh.
    Nicméně používali jsme i wiki, protože hra toho moc neřekne o efektech a jak je counterovat jsem si musel najít, protože jsem to v hlave nedržel. Nejake eventy na mapach jsou jen v konkretni lokaci a vracet se neda. Asi nejvic must have skill byl persuasion a loremaster na identifikaci. Zbytek se tak nejak dal. Ja jako střelec s thiefem jsem zasobnoval skupinu penezmi.
    Postavy mi prisly osklive. Brneni divne. Ale jinak otevrenost sveta byla prijemna na prvních mapách.

    LEFTY
    LEFTY --- ---
    Still Wakes the Deep / PS5 / 3 hodiny / #dohrano
    Playstation mi nějak blbě měří odehranou dobu, protože 3 hodiny? Tak to, vážení přátelé, ani piču. Spíš tak 6. Anyway:
    Aj, tohle bylo fajn. Dobře napsanej klaustrofobickej horor s výborným voice actingem a občasným body horrorem. Moc se mi líbila realistická plošina, cítil jsem na jazyku sůl, mastnotu i sliz. A vůbec mi nevadilo, že ten walking byl prakticky na kolejích.
    Drobnost, ze které jsem se tetelil radostí, byly plakátky o bezpečnosti práce, a proto jich tady máte tapetu :-)

    CLAVEN
    CLAVEN --- ---
    Diablo IV: Lord of Hatred / XSX / 109 hodin / #dohrano

    Expanzia, ktorá sľubovala komplet prekopať skilly, itemizáciu, endgame a vlastne všetko. Tie dobré veci:
    - je to stále Diablo, a je stále návykové (ako vidieť z toho, že som do toho za tri týždne utopil 100+ hodín).
    - nová endgame v podobe vylepšovateľných war plans je dobrá. Nie je to žiadna strašná revolúcia, ale poskytuje to nejakú štruktúru a nový strom vylepšení trochu občerstvuje endgame aktivity.
    - nová hudba v DLC je super a vypol som ju až po viac ako týždni.
    - ball sorc je stále najsilnejší spec aj v tejto sezóne, ako vo všetkých ostatných

    Tie menej dobré veci:
    - je to zabugované jak hovado, niektoré triedy majú bugy rovno v skill stromoch, itemy nefungujú ako by mali, interakcie medzi systémami nefungujú ako by mali, atď atp. Prvý veľký patch vychádza dnes večer, ale to už veľa ľudí hru "dohralo" a droplo.
    - kopa designových vecí je nedomyslená a neúmerne predlžuje grind, trebárs nové horadric gemy vyžadujú približne 100 hodín farmy na jeden nižší, a ľudia by ich akože mali chcieť 5, aby si mohli urobiť ten najvyšší. To celé v sezóne, ktorá má trvať 60 dní. Šialenstvo, alebo skôr neschopnosť a dôkaz toho, že si nikto nedal prácu ani na dve minúty sa nad tým zamyslieť a urobiť základnú matematiku.
    - nová class (warlock) je veľmi mid, čo sa týka hrania, ale zato zaserie obrazovku absolútnym vizuálnym peklom, cez ktoré nie je vidieť ani piču.
    - v niektorých dropoch sa súdruhovia z Blizzardu preklepli o desatinnú čiarku, ako sa im tak stáva, trebárs novú mythic seal som nevidel ani raz, a to v tom mám 100+ hodín, som paragon 245, dokončil som season journey, zabil som posledného pinnacle bossa a farmujem novú najťažšiu obtiažnosť T12. Neviem, koncept endgame vybavenia, ktoré ľuďom nepadne na endgame, až kým hru neodložia, lebo tam nie je už čo robiť, nejak nechápem. Asi nemám designové školy ako géniovia z Blizzardu :(

    TLDR; je to furt Diablo IV. Nie je to sľubovaná revolúcia. Niečo zlepšili, niečo dojebali. Samotná kampaň je tiež dosť mid, nové prostredie je pekné, nová hudba je super, nová class je meh. 6/10, ale aj tak to budú fanúšikovia žánru hrať, lebo je to návykové.

    TOFI
    TOFI --- ---
    Mixtape / PC gamepass / 7 hodin / #dohrano

    MATEEJ
    MATEEJ --- ---
    The Bard’s Tale Trilogy – The Bard's Tale: Tales of the Unknown / 26,5 h / PC / #dohrano

    Remaster (2018) prvních tří dílů Bard’s Tale (1985, 1986, 1988). Odehrát jsem jen první z nich, The Bard's Tale: Tales of the Unknown.

    Nelíbila se mi grafika, která sice hodně věrně vychází z původních obrázků, ale vypadá to jako ošklivá flashovka…

    Hrál jsem to v defaultním Remaster módu, který přináší lepší vyváženost, quality of life features a některé herní prvky druhého a třetího dílu už v tom prvním. Trilogie obsahuje i Legacy mód, který až na grafiku odpovídá téměř 1:1 původnímu zážitku, ale hra v něm bude mučivě zdlouhavá. Nebo je tu možnost custom módu.

    Příběh prakticky absentuje, bitky se odehrávají prostřednictvím textového menu.
    Herní systém je super jednoduchoučký, v zásadě má jenom dva taktické prvky:
    1) nepřátelé se objevují v různé vzdálenosti od vás, takže při výběru kouzel řešíte jejich dosah a rozsah, a spolu s tím
    2) balancujete zdroje, tedy hit pointy, magické body a čas, který do hry chcete investovat.

    Z každé bitky se dá na jejím začátku utéct, nepojí se s tím žádný postih a po většinu hry to má cca 80% úspěšnost. Používal jsem velmi často, bitky jsou strašlivě repetitivní.

    Hra obsahuje spoustu kouzel a mezi nimi i hodně takových, která usnadňují prozkoumávání dungeonů a pohyb v nich, něco takového si třeba z Dungeon Mastera nepamatuji.

    V Remaster módu je hra poměrně lehká. Vlastně mě low key bavilo prozkoumávat dungeony, pomocí navigačních a cestovních kouzel se potýkat s oblastmi magické tmy, spinnery a teleporty, sem tam odpovědět na hádanku, sem tam odklikat nějakou bitku, před kterou se mi nepodařilo utéct, a postupovat k vchodu do dalšího levelu. Byl to takový casual autobattler, u kterého člověk vnímá progres, ale mozek má zapnutý na 15 %, relaxuje a něco u toho poslouchá.
    To se změnilo ve dvou posledních levelech hry (celkem jich je 16), ve kterých šla obtížnost skokově nahoru. To znamenalo buď grind, kterému hra vychází vstříc fixními respawnujícími se encountery s dobrou výtěžností, nebo v mém případě quick save/quick load fest.

    Do dvojky a trojky se mi moc nechce, zejména v té dvojce asi nebude navíc nic zajímavého, ale čtyřka, která vyšla až v roce 2019, mě docela láká.

    843260-20260509173028-1

    843260-20260509180813-1

    843260-20260425223910-1
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam