AMANT: Dobře, bezva. Tak z té z.l.p.s implicitně vyvozuju, že zkrátka zůstanu u toho AMANTA, pokud jde o oslovování. :-)

AMANT: :-) Tak to jsi narozdíl ode mne minimálně bohatší o zkušenost s výchovou jedné holky, stejně jako zkušenost s rozdílnou ženou.
V tomto smyslu se držím z hlediska kvantitativní zkušenosti stále ještě poněkud v pozadí: mám jednoho syna 12 let s jedinou manželkou. :-)
Těšilo mě, Velký Vezíre. ;-)

Rád bych se zeptal zdejšího nejvyššího toxikologa Amanta, jestli se mnou bude souhlasit ve stanovisku, že pro maskulinitu je toxické, když se o definici mužské identity pokoušejí ženy. Nechci tím konstatovat, že by ženy neměly mít ideální představy o mužství a sdílet je mezi sebou i s muži, ale jako muž bych si to raději vzal s rezervou jako idealizací podmíněné projekce a svou identitu na tom nestavěl a poskládal si to nějak po svém případně s podporou a dobrým vedením jiných netoxických mužů.

Co na to praví toxikologie maskulinity?

EKG: na zahradce nihilismu narkoticky voni kvet
privrzenci okultismu chodeji sem privonet

je moje v top5 alegorii:)

YMLADRIS: "Strach je jako cit v prstech. Nemas strach, sahas do ohne a uhoris."

nebinarni

muj muz ma hlasku "strach neni nikdy od veci", vetsinou to rika v reakci na mnou vyjadreny strach. je to proste dalsi zdroj informaci, jde to primo z tela jako signal "vypada to, ze na tu situaci nejsem dostatecne vybavenej". druha vec pak je, co se s tim strachem udela

napada me asociace s vychovou syna - rikat detem aby treba veci venku podnikaly tak pomaly aby si stihly vsimnout strachu, napr. strachu lezt jeste vys na strom nebo skocit nekam. je to proste rychlej snapshot "mam na to, nemam na to". kdyz nemam, musim se nejak podporit anebo to odlozit/nedelat