• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    AMANTNetoxická maskulinita - Pozitivní mužnost - fanklub denisy pokorne
    RUDOLF
    RUDOLF --- ---
    LAKSHMANA: obecně je normální, že na sebe partneři navzájem působí. Z mé zkušenoti není běžný, že se každý umí postavit sám za sebe a rozumně konfrontovat toho druhého, některé partnerky jsem to dokonce učil;-) Já jsem třeba v posteli totálně dominantní, ale v životním uspořádání nemám téměř žádné tradiční potřeby - mám dominanci v posteli oddělenou od života, samo narazil jsem subinu, která chtěla abych i za ni objednal jídlo a bavilo mě to. Každopádně, jen jednou jsem zažil , že se mnou holka vyorala. A byli to tři vyorání během jednoho roku. Byl jsem zamilovanej po uši, tahal jsem za kratší provoz a odpustil jsem ji dvě vyorání (herec z anglie, když byli několim měsíců pryč), třetí byl pro mně definitivní konec (kamarád;-). Ale ta disbalance, že jsem měl pocit, že jsem měl kratší provaz, byla bohužel způsobena vlastním pochybením v počátku vztahu. Neudělat tu chybu, možná k těm vyoráním vůbec nedošlo. Každopádně, obecně bych si nevybral holku, u který bych měl pocit, že se mnou vůbec začne orat. Pro mě je to defakto definice zla, udělat něco na úkor druhého. Tj. první takový pokus ve vyrovnaním vztahu, by byl i pokusem posledním.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    AMANT: Mě v tomto hodně změnilo to rodičovství. Před dítětem jsem měla pseudotoleranci, jako že já to dělám správně, např. vzájemná opora nebo cokoliv, a samozřejmě ať si každej žije jak chce ale v podstatě to mají blbě (hůř) když žijou jinak než my, ...

    ... ale teď nechci mít nějakej konkrétní postoj, že jediná správná cesta jak žít vztah je XYZ protože nechci syna do toho tlačit. Chtěla bych aby si co nejlíp rozuměl a hledal si lidi, se kterýma jde komunikovat. jestli z toho vyleze symetrická nebo asymetrická opora nebo co vlastně bude mít za uspořádání, to nevím. Jasně že ho vychovávám aby byl dobrej chlap a hrdina, ale nechci zas aby byl otrokem nějakých představ "jak by co mělo být"
    LAKSHMANA
    LAKSHMANA --- ---
    YMLADRIS: Kromě toho,

    "With women now surpassing men in educational attainment, and the most educated women more likely to be married, it seems reasonable to assume that a husband’s income would be less important to the marriage contract than in the past, particularly for women with advanced degrees. But recent research indicates that is not the case: male breadwinning continues to be central to not only marriage formation but also marital stability."

    Better-Educated Women Still Prefer Higher-Earning Husbands | Institute for Family Studies
    https://ifstudies.org/blog/better-educated-women-still-prefer-higher-earning-husbands/
    AMANT
    AMANT --- ---
    YMLADRIS: tak ta opora by mela bejt vzajemna ne?:) a neco jinyho je sdilet problemy, i kdyby jen proto, aby se ti ulevilo a neco jinyho je zencky kazdej vecer doma knourat, jak je na me svet zlej, to prijde neatraktivni i me:))
    LAKSHMANA
    LAKSHMANA --- ---
    YMLADRIS: Ymlo já jsem rád že na mě reaguješ, ale pokud mě chceš interpretovat, tak mě prosím čti pořádně. "Ženy nutí muže" je něco podstatně jinýho, než "upřednostňují takové a takové muže" a tím se věci nějak aktivně účastní. Nakolik se chlap tou ženskou selekcí nechá ovládat, aby pak dělal nějaký kraviny je jeho vlastní zodpovědnost.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    RUDOLF: vypichla bych toto "Muž má zpravidla roli toho, kdo umí pracovat s problémy své přítelkyně. Nevěřím, že když to tak není, že by ty vztahy byli funkční."

    ja prave vidim kolem sebe i partnerstvi kde je to naopak. Partnerka jako náruč, jako domov s velkým D, jako prokračování mámy, místo kde se můžeš nakojit a nasytit. Pokud ona je v tom spokojená a on taky, nedá se podle mě říct, že je něco dobře nebo špatně. Postmoderna tyhle kategorie úplně rozbila, zbývá jen co nejvíc chápat svoje vlastní potřeby, komunikovat a hledat kompatibilitu
    RUDOLF
    RUDOLF --- ---
    YMLADRIS: laskhmanovy bude spíš laskhmniny;-)

    mě to připomíná určitej hodnotovej vzor některých žen. Není to moc promyšlený, už proto, že to opakuje stereoptypy, které ale v praxi často nefungují, ale věří tomu jako ucelenýmu modelu poznání;-)
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    AMANT: ad jestli uplne kazda zena hleda v muzi pevnej bod ve vesmiru.

    Moje aktualni pochopeni je takovy: kdyz se rozhodneme videt to tou optikou, tak muzeme v sobe rozeznat dva principy (neco jak ten slavnej jang a jin). Muzsky princip je dosahujici, penetrujici, bojujici, touzici veci vyresit, osvobodit se, ma to ruzny prichute. Zensky princip je prijimajici, uzivajici, kooperujici, netouzici dokoncit ale furt pulsovat dal a dal jako zivot samotnej, nechce "resit", chce spis tancit volne dle energie. Ma to ruzny prichute.

    Koho to bavi, muze v partnerskym vztahu hledat, jak tyto dva principy muzou proti sobe spolupracovat, aby vysledkem nebylo jen tak povrchni sukani, ale skutecne epic mrdačka. Vedome zaujimat ty protikladny postoje, aby to cely bylo dlouhodobe zajimavy.

    Jak se nemluvi o zenskym a muzskym principu, ale obecně o "zensky chtej aby chlap vedl" a "muzsky chtej nažrat, kozy, a prcat", tak každýho hned napadne milion situací, kdy to tak přece není. V každým z nás jsou oba principy a partnerství jsou namíchaný nejrůzněji
    RUDOLF
    RUDOLF --- ---
    AMANT: to je druhej extrém;-)

    Zamilování/atraktiva má svoje zákony. Např. nedostupnost zdroje je přitažlivá. Pro některé holky je to forma hry. Některý holky zpětně nechápou, že čím vím s nima ten kluk zametal, tím víc po něm toužili. Zpětně by po něm nehrábli, objevili např. jiné hodnoty, které jsou pro ně důležitější. Některé ženy které i časem pochopí, že je to hra, tak ji rády hrají.

    Ale obecně vnímám, že část žen může číst projevy vyrovnaného chování jako slabost. Celej život se učíme, které hodnoty druhých nás naplňují více a které méně. Co se některé může jevit jako slabost, jiné jako síla. A i to se mění během života.

    Problém je, jakmile k tobě holka ztratí respekt (stejně to funguej obráceně). Klidně i kvůli mylnému závěru z toho jak se chováš. Tj. pokud jsi zvyklí se postarat o domácnost, ta holka např. musí pochopit, že to neděláš kvůli ní, ale kvůli sobě. Všichni za sebou táhneme zkušenost z rodiny, z partnerských životů a spousta lidí je vlastně nevyzrálá a vůbec netuší co potřebují. Obecně vnímám, že i ty duševně nejzdravější holky co jsem kdy zažil, sebou táhli nějkou duševní bolest. Muž má zpravidla roli toho, kdo umí pracovat s problémy své přítelkyně. Nevěřím, že když to tak není, že by ty vztahy byli funkční. Tím nechci ubírat mužům možnost projevit svoje duševní bolesti, ale důležitou rovinou je umět je nést a schopnost o nich mluvit tak, aby neztratil respekt druhého. Přičemž, né každá žena akceptuje slabost muže a možná se pak cítí i ohrožena sama, když ztatít pocit, že s o něj může opřít.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    AMANT: já právě koukám na ty laskhmanovy univerzální pravdy dost s nedůvěrou (např. "ženy nutí muže aby mezi sebou o ně bojovali"), protože si to představuju tak, že to mohlo docela dobře platit ještě v 30. letech minulýho století (živitel rodiny chlapák versus housewife co co nejvýhodněji provdala svou kundu :) a tím splnila svůj evoluční úkol a teď sedí doma peče vyváří a utrácí prachy).

    myslím si že emancipace žen is real a že tím se všechno změnilo. ženy teď můžou žít na spoustu způsobů. můžou rozvíjet různý svoje stránky. třeba tu maskulinitu (boj, dosahování, cesta, kariéra, spirituální cesta, whatever), anebo femininitu, nebo tvorbu, nebo zewl, nerozvíjet nic, nebo prostě jak která chce, jakou má povahu a náladu. Mají svoje peníze, i ta sexualita se otvívá - tinder, nebo si zavolají drsně eskort... K čemu je vlastně chlap? V partnerovi tím pádem různý ženy hledají fakt různé věci, je to indviduální.

    Je nějakej společněj prvek, že žena chce zajištění a podporu aby mohla v klidu odnosit, porodit a opečovat malý děti. Ale předtím a potom - to fakt těžko zobecnit.

    Jestli tomu dobře rozumím, ptáš se zda jsou ženy typu "od muže očekávám, že si nikdy nebudu jistá zda se mi bude věnovat, že bude víceméně kašlat na moje potřeby, budu ho permanentně svádět, jeho péči si budu muset zasloužit a odpracovat". Jasný, takové ženy jsou. Vyrostly v tom (vztah jejich otce k jejich matce a k nim samým). Co s tím. Nevím, možná brát začátek vztahu jako zkušební lhůtu v práci
    AMANT
    AMANT --- ---
    LAKSHMANA: to neni uplne dobrej zpusob, jak pracovat s informacema:))
    AMANT
    AMANT --- ---
    LAKSHMANA: uplne kazda, to je proste prirodni zakon? ok.
    a to co rikas ma byt odpoved na tyhle otazky? "to je vstricnost ve vasich ocich fakt takova ubohost, ze vyvolava nejaky obavy ze slabosstvi a najednou je ze dne na den ten clovek absolutne neatraktivni a to az tak moc, ze proste cau?
    to jako takova zencka by uvitala, kdyby mi byla uplne u zadku, musela cekat treba hodinu pred barakem, nez ja si prijdu a pustim ji dovnitr, nelichotit, nechvalit a nutit do domacich praci a jednou za tejden udelat poradnou scenu, jak je uplne nahovno, aby mela pocit, ze za mnou pak musi prilist a dokazovat, ze ne?"

    tak ja si jeste pockam, co k tomu reknou samotne damy, tenhle klub jsem uplne nezalozil proto, aby mi tu muzi vypraveli o zenach ve treti osobe.
    R_U_SIRIOUS
    R_U_SIRIOUS --- ---
    LAKSHMANA: Tak asi jak pro kterou. Já mám třeba úplně jinou (dobrou) zkušenost. Ono snažit se vyrábět nějaké univerzální poznání ve stylu "vždycky" (zajímavější), anebo třeba naopak "nikdy" je tak dobrý si koledovat o to, že se s tebou některá rozloučí přesně s opačnými slovy "ty o mě málo pečuješ".

    Ono taky při rozchodech je obvyklé, že ten, kdo odchází, má tendenci protějšek očerňovat. Může to být obrana proti vlastním výčitkám ve smyslu, já jsem v pohodě, za všechno můžeš ty. Nazdar.
    LAKSHMANA
    LAKSHMANA --- ---
    Jak to říct jednoduše.. Mluví o tom hezky ten Deida (myslim že Ymla ho taky oblibuje). Prostě ženská v tobě, byť třeba nevědomě, hledá pevnej bod ve vesmíru. Dřív nebo pozdějc začne testovat, jestli s tebou může vorat a pokud zjistí, že to jde, ztrácí důvěru a balí si kufr.
    AMANT
    AMANT --- ---
    DEADSLUT: tak ja nevim, jak to pojmenovat. proste takovyto kdyz muzu neco udelat sam, tak to udelam a ne ze pozenu ji, protoze ja sem predevcirem dosel pro mliko a tim padem ona tedka musi umejt sporak.. ale jinak jo, necham ji vybrat si nejhezci jabko, prenecham posledni bonbon, kdyz bude volna jedina zidle, tak ji ji necham atd. to snad zas az takovej problem neni:))
    DEADSLUT
    DEADSLUT --- ---
    AMANT: :) ok... dám si kafe a třeba se mi mozek probere líp :) ale na tom, že "upřednostňovat před sebou samým" vnímám jako potenciální problém, si trvám :)) (klidně jen tiše a sama pro sebe:))
    AMANT
    AMANT --- ---
    DEADSLUT: ne v pohode, ja to chapu, jakou peci myslis;) ale toho se myslim nedopoustim:)
    DEADSLUT
    DEADSLUT --- ---
    AMANT: sorry, vzbudilo ve mně asi mylný dojem to, jak jsi to popisoval, mlčím a přeju hezký den :)
    AMANT
    AMANT --- ---
    DEADSLUT:jo to si do toho asi projikujes nejakyho nesebevedomyho magora, co se teteli slasti, kdyz muze slouzit:)) no to ja nejsem, zadny svoje potreby nepotlacuju.
    to sem presne nechtel, aby tady nekdo rozjel nejaky svoje predstavy o my prehnany peci a jak to vlastne mohlo bejt a co ji na tom vadilo. hold your horses, bezej na druhou stranu, nez ukazuju.
    DEADSLUT
    DEADSLUT --- ---
    AMANT: jestli do toho můžu vstoupit, tak... zaprvé to není binární, (buď upřednostňuju, nebo ji nechám hodinu stát na mraze), ale spíš škála možností, takže bych nezacházela do extrému typu "musim bejt zmrd" :)
    A.. nevím, mě hodně tahá za uši ta formulace "upřednostňovat před sebou samým". Přijde mi to problematický, protože to vzbuzuje otázky Proč? Neváží si sám sebe? (a v dalším kroku případně - lze si vážit někoho, kdo si sám sebe neváží?) Má se rád, nebo potřebuje někoho jinýho, aby ho měl rád? (to je přece strašnej tlak na partnera, aby mi poskytoval veškerou lásku, kterou potřebuju, když si ji neumim dát sama). Že jako...ano, pečovat o druhýho, ale ne na svůj úkor, jestli to dává smysl.

    Možná jsem to vytrhla z kontextu, nebo jsi to myslel jinak, promiň...
    Ale když si představím, co by pro mě mohlo být špatně "přehnaný péči" a na tom, když člověk potlačuje svoje potřeby ve prospěch toho druhýho, tak - asi by to ve mně vzbuzovalo pocit, že jsem zodpovědná za jeho štěstí (a v tu chvíli se mi vytrácí ta svobodná volba - ne že s ním chci být, ale musím, a to je najednou tlak). Zároveň taky ráda pečuju, a nechci druhýmu ubližovat, chci respektovat jeho potřeby - a když on nedá najevo svoje hranice, nebo mu jsou tak nějak jedno, tak pokud nechci ubližovat, tak musím (nemusím, ale budu:)) složitě vymejšlet, kde ty hranice má a jaký vlastně má ty potřeby (protože bych mu je taky ráda naplnila, a "jen existuj, chci se o tebe starat" mi moc nedá ten pocit, že jsem rovnocennej partner a taky do toho vztahu můžu přispět). A taky vim, že někdy dovedu bejt pěkná kráva, takže je pro mě uklidňující vědět, že když budu, ten druhej mi ty hranice nastaví (a nemusim veškerý svoje chování pořád analyzovat, jestli bylo v pořádku, protože pokud nebylo, tak mi to prostě řekne).
    A kdybych se k někomu nastěhovala, tak mi připadá samozřejmý, že se na chodu tý domácnosti budu podílet, jako rovnocennej partner. Ne že automaticky jako žena všechno převezmu, protože to je můj úděl, ale... když někde bydlim, tak se o to prostředí taky nějak starám a zapojím se.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam