Ale s čím sem jdu!

"Jak vědí všichni fanoušci filmových Hvězdných válek, zaútočit z výše položeného místa přináší značnou výhodu. Ale neplatí to vždy - kdyby měl Obi-Wan Kenobi světelný atlatl, asi by Anakina Skywalkera neporazi."

Pravěcí lovci v době kamenné nežili na rovných polích, jaká si oblíbili pozdější zemědělci. Naopak, obývali krajiny s výraznými topografickými prvky, jako jsou útesy, kaňony a údolí. Archeologické důkazy z lokalit, jako je Solutré ve Francii či lokalita Folsom v Novém Mexiku, naznačují, že první lidé po celém světě využívali přírodní útvary k chytání a zabíjení velké zvěře.

Podobně zřejmě terén využívali i lovci mamutů na jižní Moravě – velká zvířata nepadala do jam, jak se mnohdy ukazuje, ale lovci je spíš zaháněli do rozbahněných svahů a tam je ubíjeli.

Na slavné skále Solutré zase lovci zahnali stáda migrujících koní do slepé uličky tvořené jižní stěnou útesu a poté je v uzavřeném prostoru lovili. V americké lokalitě Folsom byly nalezeny známky toho, že lovci podobně využívali přítokové kanály lemované třímetrovými bočními stěnami a až osm metrů vysokými skalními stěnami k chytání a zabíjení bizonů.

Podle předchozích výzkumů právě podle terénu volili paleolitičtí lidé i místa svých sídlišť: právě proto, aby to měli blízko ke vhodným terénním prvkům, které jim umožňovaly snadný lov.

Autoři studie vrhali oštěpem a metali atlatlem ze čtyř různých výšek – z úrovně země, ze tři, šesti a devíti metrů. Aby se tak vysoko dostali, pomohli si vysokozdvižnou plošinou.

Využívali sice jen moderní sportovní oštěpy a vrhače, ale věří, že výsledky byly podobné jako u pravěkých nástrojů, přičemž moderní zbraně kompenzovaly větší sílu a zručnost paleolitických lovců. Celkem nafilmovali vysokorychlostní kamerou 160 vrhů – díky přístrojům pak dokázali změřit rychlost v posledním metru před zásahem cíle. A z toho odvodili kinetickou energii zbraně. Ta je důležitá k pochopení ničivosti a tedy i účinnosti.

Výsledky ukázaly, že rychlost a kinetická energie se u hozeného oštěpu zvyšovaly s výškou odpalu. A to zcela zásadně. Pokud oštěp letěl z výšky devíti metrů, zvýšila se rychlost zbraně asi o 40 procent. Jenže to stejné nefungovalo u vrhače oštěpů.

Se zvyšující se výškou totiž naopak docházelo k poklesu rychlosti a kinetické dopadové energie. Podle vědců totiž jiný úhel vrhu způsobil uvolnění šipky ve vrhači, což snížilo pákový efekt.

Šipky metané z atlatlu měly vyšší rychlost než oštěpy, když vylétly z úrovně země a mířily na cíl v podstatě horizontálně. To dávalo atlatlu výhodu při lovu v rovinatém, otevřeném prostředí. Přítomnost stromů nebo vyvýšený terén umožňující lovit z výšky ale z oštěpu činily lepší volbu.

Výsledky naznačují, že pro paleolitické lovce mohly být v terénu se značným převýšením výhodnější ručně házené oštěpy než „pákové“ atlatly. To by mohlo vysvětlovat, proč je některé kultury téměř nevyužívaly a proč nikdy oštěpy nenahradily úplně.

Vědci hodiny vrhali oštěpy. Prokázali, proč je moderní zbraně nemohly nahradit — ČT24 — Česká televize
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/vedci-hodiny-vrhali-ostepy-prokazali-proc-je-moderni-zbrane-nemohly-nahradit-354080

AKAMAFERA: Když jsem to googlila, tak prý to kočky ani jiná zvířata vidět neumí. A pod UV se to prý taky nezobrazuje. Tak nevím.

Já vím, že tady to už asi ví každý, ale já se to dovtípila teprv dneska.

Blaschkovy linie byly poprvé popsány Alfredem Blaschkem v roce 1901. Uspořádání Blaschkových linií odráží migraci buněk z neurální lišty. Během embryogeneze touto dráhou migrují keratinocyty a melanocyty, a tak se většina poruch projeví v epidermis. Klinické projevy podél těchto linií představují mozaicismus, který vychází z genetického nebo funkčního mozaicismu. Linie na končetinách mají zpravidla lineární průběh, na břiše esovitý, ve středu zad tvaru V a ve kštici stočený. Obecně tyto mutace způsobují změny na kůži poruchami keratinizace nebo pigmentace. Existuje řada jednotek, které se v této konfiguraci projevují, jako jsou incontinentia pigmenti, Goltzův syndrom, epidermální névus aj.

A to, jak nás můžou vidět zvířata co vnímaj ultrafialový záření, je zas o kousek zajímavější představa.

myslíte si, že pasy pro zvířata jsou moderní vynález?
tak to se teda pletete, protože třeba kočičí pasy běžně existovaly až do půlky 20. století. pravda, ne pro všechny kočky, ale rozhodně pro ty, které cestovaly na zámořských lodích jako myšilovky :-)

Přestože to tak nemusí vypadat, modrá zvířata vlastně neexistují. Zvířata totiž nemají kde brát zdroje modrých pigmentů. Většina pigmentů u zvířat totiž pochází z potravy, kterou přijímají. Plameňáci jsou růžoví díky barvivu, které získávají z konzumace své oblíbené potravy – krevet – a také zlatá barva zlatých rybek pochází z jejich potravy. Ale protože v rostlinách toto modré barvivo není, zvířata ho nemohou snadno získávat.

Přesto ale spousta na pohled modrých tvorů existuje, zejména ptáků – jsou to například pávi, papoušci nebo třeba vlhy pestré. Jenže tyto barvy nevznikají pomocí pigmentů, ale trikem. Zvířata jsou schopná vytvářet na svých površích struktury, jež mění vlnovou délku světla. Například nápadně modrý modrásek jetelový získal svou barvu tak, že šupinky na jeho křídlech jsou tvarované do jakýchsi hřebenů, které způsobují ohyb světla. A to tak, že jediná vlnová délka světla, kterou odráží, je modrá. Kdyby byly šupinky na křídlech tvarované jinak, modř by zmizela.

Podobný trik dělají i modří ptáci, například americká sojka chocholatá. Každé její pírko je tvořené mikroskopickými kuličkami rozptylujícími světlo, které jsou rozmístěny tak, že se ruší všechny vlnové délky světla kromě modré.

Jediným známým druhem živočicha, který je „opravdu modrý“, je motýl, který nemá ani české jméno. Babočkovitý motýl Nessaea obrina totiž získává svou modrou barvu z pigmentu zvaného pterobilin. Modravé barvy sice mají i jiní motýli, ale ty nepocházejí z pravých modrých pigmentů. Například modrozelená křídla otakárka Graphium sarpedon, který se vyskytuje v jihovýchodní Asii a východní Austrálii, vznikla díky kombinaci žlučového pigmentu a karotenoidu luteinu.

Modrá je v přírodě extrémně vzácná, zvířata šálí smysly — ČT24 — Česká televize
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/modra-je-v-prirode-extremne-vzacna-zvirata-sali-smysly-351749

E2E4: Já myslím, že skupinové názvy pro zvířata jsou hrozně profláklé (minimálně to "murder of crows" nebo "pride of lions"). Jen na nyxu to vídám tak různě aspoň jednou ročně :)

a když už jsme u těch tragédií...

tohle je Orion:


úplně obyčejný, nijak netrénovaný rotvajler, který se svým pánem Mouricio Perezem a jeho rodinou ve státě Vargas (dnes La Guaira) ve Venezuele. Když v prosinci 1999 katastrofální přívalové deště a sesuvy půdy uvěznily Perezovy v jejich domě, jedinou cestou do bezpečí byla letecká evakuace v helikoptéře - kam ovšem zvířata s sebou vzít nemohli. Perezovi byli přesvědčení, že jejich milovaný domácí mazlíček je ztracený.

Během noci z 16. na 17. prosince, kdy deště kulminovaly (dohromady za 3 dny napadlo 911mm srážek - víc než průměrný roční úhrn pro tuhle oblast) a z hor se do oceánu valila voda a bahnotoky, které s sebou braly všechno, co jim stálo v cestě, se ovšem začaly množit zprávy o "tajemném rotvajlerovi", který se v oblasti, kde Perezovi žili, vrhal do proudů vody a bahna a tahal z nich lidi nebo je strkal ke břehu. Celkem jich během 24 hodin zachránil minimálně 37, od osmileté dívky až po osmdesátiletého staříka.

Perezovi se o tom, že jejich pes přežil, dozvěděli ze záběrů v televize - povedlo se jim ho najít a žil s nimi až do své smrti v roce 2008. Aspoň jeden příběh měl happyend - mnoho jiných se ho ale nedožilo, protože vargasská katastrofa si vyžádala mezi 10-30 tisíci životů a víc než 75 tisíc lidí zůstalo bez domova.

Na zahradě si můžete (za určitých podmínek) pohřbít zvíře v zájmovém chovu, které není chováno pro hospodářské účely ani k jídlu. Tedy psa, kočku, morče, fretku, pet králíčka, ale ne králíka z králíkárny chovaného na maso. Také to nesmí být prase ani přežvýkavec, v případě že byste to prase, kozu, ovci nebo krávu chovali jako pet animal.

Taky nemůžete doma pohřbít zvířata vyžadující zvláštní péči z třídy savců (například opice nebo šelmy).

Ale můžete dostat povolení na pohřbení koně nebo osla.

Zahrabávaní (pohřbení) zvířat v zájmovém chovu včetně koňovitých a hřbitovy pro zvířata – Státní veterinární správa
https://www.svscr.cz/krmiva-vzp-asanace/pohrbeni-zvirat/


Jak jsem se k tomu tématu dostal - podle spolehlivého zdroje mají Berouskovi na svých pozemcích pohřbeného slona. Byla to slonice, která umřela v pětašedesáti. Prý je pohřbená oficiálně, s povolením a bagrem.
Což si vlastně dokážu představit, i přes tu velmi restriktivní vyhlášku. Hospodářský chov to nebyl, přežvýkavec to není, otázkou zůstává status "zvláštní péči vyžadujícího savce", ale narozdíl od opice nebo tygra jsou tihle sloni zakoupeni z de facto hospodářských stád, ale nejsou chovaní na maso ani mléko, jejich status má vlastně hodně blízko ke koňům a oslům.

Téměř jistě jde o největší zvířecí kadaver pohřbený u nás. (Sloni ze zoo jdou pravděpodobně do kafilerky a Berouskovi se pyšní tím, že jsou jediný místní cirkus, co má slona a ta jejich druhá slonice je ještě naživu. Možná někdy historicky nějaký slon ve šlechtickém zvěřinci...)

od ID Fjertil z bizarních živočichů:

Pražská ZOO dobře:

Morčák paranský - lexikon zvířat
Morčák paranský - lexikon zvířat
https://www.zoopraha.cz/zvirata-a-expozice/lexikon-zvirat?d=856-morcak-paransky&start=856


Jedná se o jednoho z nejohroženějších vrubozobých na světě. V přírodě zřejmě přežívají jen poslední desítky jedinců. Původně se vyskytoval i v Argentině a Paraguayi, dnes zřejmě přežívá pouze v Brazílii. Ohrožuje ho ztráta prostředí, zejména znečištění řek, stavba přehrad a odlesňování, které vede k erozi a degradaci půdy, což se opět podepisuje na stavu řek. Protože jsou jedinci na svá teritoria silně vázaní, ztráta prostředí pro ně de facto znamená zánik v daném místě.Ve spolupráci s brazilským Zooparkem Itatiba se podílíme na záchraně tohoto kriticky ohroženého druhu.

+++

Chováme je od roku 2024 jako jediná zoo mimo Jižní Ameriku a teprve druhá na světě.

DELIRIUM: Zajímalo by mě, jak doopravdy vypadala všechna ta zvířata, jejichž podobu vědci zrekonstruovali z kosterních nálezů.

FRK_R23: Hodně zvířat, smrad a zvířata v kleci, to moc nepomůže:)

SPIKE411: jde o tuberkolózu, (umřel na ní můj prapraděd, legionář, nakazil se když opouštěli Rusko), rozhodně tam nejde o křehkou postavičku a romntickou p5edstavu kolem toho ...

Tuberkulóza – Wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tuberkul%C3%B3za

infekční onemocnění způsobené bakteriemi ze skupiny Mycobacterium tuberculosis komplex s nejvýznamnějším zástupcem M. tuberculosis.[3] Nemoc napadá nejen člověka, ale i zvířata.[4] Tuberkulóza většinou napadá plíce, ale může postihnout i jiné části těla. Šíří se vzduchem, když osoba s aktivní formou tuberkulózy kašle, kýchá nebo jiným způsobem rozšiřuje své sliny vzduchem.[5] Většina infekcí je asymptomatická, latentní; zhruba jedno z deseti onemocnění přejde v aktivní tuberkulózu, která, když se neléčí, způsobuje úmrtí ve více než 50 % případů.

Předpokládá se, že třetina světové populace je infikována bakterií M. tuberculosis[1][7] a zhruba každou sekundu je infikován nový člověk.[1] Procento celosvětové populace, které každý rok onemocní tuberkulózou, zůstává stejné nebo klesá, ale v důsledku růstu populace se počet nakažených zvyšuje.

bez antibiotik neléčitelná ...

Stale je co objevovat!:))
Existuje vec, co se jmenuje Pack Rat Midden a je to vlastne neco na zpusob prastaryho zkamenelyho krysiho
hnizda. To hnizdo "petrifikuje" diky tomu, ze jak je to tam od nich promoceny, tak ty latky z moci postupne zkrystalujou a vytvorej hmotu zvanou amberat, ve ktery se zachycuje vsecko mozny, jednak ze vzduchu - pyl atp, nebo co tam ty zvirata natahaj, zbytky naky potravy...

A taky prej i obili kradeny lidem, takze se da napr. sledovat i "vzestup a pad" nakyho Anasazijskyho osidleni v Novym Mexiku podle toho, jak v mladsich a mladsich middens nejdriv pribyva naky kultivovany zrno, je ho vic, vic, nejvic, pak min a min a pak je pryc uplne..
Jeden obzvlast urostly midden zde:D

Pack rat - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Pack_rat#Midden
From Ancient Seeds to Scraps of Clothing, Rats' Nests Are Full of Treasures | Science| Smithsonian Magazine
https://www.smithsonianmag.com/science-nature/archaeological-treasures-hidden-rat-nests-180973544/

BERUSKA_CA: Cibetky kávové boby v přírodě konzumují rády. Bohužel, když se do toho vložil člověk, dopadlo to jako se vším. Kromě toho, že jsou cibetky chovány v klecích bez pohybu, jsou krmeny výhradně kávovými boby, což jim působí potíže a bolesti. Zrovna obrázek vlevo je ukázkovej příklad, pokud by cibetka žila volně, bobů by v bobku měla pár a nic by jí to neudělalo. Když má "kávovou dietu", vypadá její bobek přesně takhle a děsně jí z toho bolí prdel.
Proto kdo má rád zvířata, cibetkovou kávu si nekupuje, stejně jako foie gras a jiný zhůvěřilosti.

E2E4: radioaktivní jsou i divočáci na Šumavě.

Každý druhý divočák na Šumavě je radioaktivní. Zvířata si pochutnávají na houbách plných cesia | iROZHLAS - spolehlivé zprávy
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie_priroda/kazdy-druhy-divocak-na-sumave-je-radioaktivni-zvirata-si-pochutnavaji-na-houbach-plnych-cesia_201701190832_akottova2

SPIKE411:
DELIRIUM: tak priroda nezna hranice a kdyz se ji trochu pomuze... mysi, zajici, kocky, psi, myvalove, kone a dalsi hospodarska zvirata a mnozi dalsi se po svete rozsirili s clovekem a nasledne zase zdivoceli... ale i priroda sama o sobe reaguje na ruzne zmeny... treba hrdlicky. Ty o kterych psal Macha jsou u nas uz skoro vyhubene a nahradily je hrdlicky, ktere se do evropy zacaly sirit na zacatku 20. stoleti z blizkeho vychodu. V cechach poprve zaznamenany v 40. letech, ke konci stoleti jsou az na Islandu). Oba druhy zni naprosto jinak... Tedy az uslysite machuv Maj, tak vezte, ze ta hrdlicka co zvala ku lasce, mela uplne jinej hlas, nez si vy dneska asociujete s hrdlickama :-)

LEJIMADA: ono taky není o co stát, když se o někom řekne, že je to fešák :)

Kastrovaná zvířata a jejich názvy se tady už řešily, doporučuji dohledat.)

(Převzato od Miroslava Bobka z jeho FB):

ODHALENÉ TAJEMSTVÍ MOŘSKÉ PŘÍŠERY
Příšery a podivná zvířata z dávných legend a starých bestiářů namnoze nejsou čirými výplody fantazie, ale mívají své reálné předobrazy. Jak se nyní ukázalo, platí to také o mořské příšeře označované v severských ságách a rukopisech jako hafgufa. Její tajemství se přitom podařilo rozluštit až díky nově získaným poznatkům.
Hafgufu zevrubně popisuje Královo zrcadlo, didaktický text sepsaný ve 13. století pro norského krále Hákona Hákonarsona. Za zmínku přitom stojí, že se podařilo najít korelaci mezi 26 tvory popsanými v tomto spise a mořskými živočichy uznávanými moderní vědou. Nyní k nim díky badatelům Johnu McCarthymu, Erin Sebo a Matthewu Firthovi přibyl sedmadvacátý – hafgufa.
V Králově zrcadle se o hafgufě píše jako o ohromné rybě, která vypadá spíše jako ostrov. Z celého popisu je pro nás nejdůležitější následující pasáž: „O povaze této ryby se říká, že když se jde nakrmit, vydá z hrdla velké říhání a s ním i velké množství potravy. Všechny druhy ryb v sousedství přispěchají v naději, že získají živiny a dobré jídlo. Příšera drží svou tlamu otevřenou a její velikost je jako šíře fjordu. Ryby si nemohou pomoct, než se tam začít těsnat ve velkých počtech. A když jsou její útroby a tlama plné, [hafgufa] zavře tlamu, čímž chytí a skryje v sobě všechnu kořist, která přišla hledat potravu.“
Další pramen, sága Ǫrvar-Odds ze 14. století, uvádí, že otevřená tlama hafgufy je na hladině vody tak velká, že se zdá, jako by to byly dva kameny vyčnívající z moře, mezi nimiž může proplout loď.
Hafgufa ale kupodivu nebyla známa jen Seveřanům v době středověku. Pod označením aspidochelon se objevuje i ve spisu Physiologus, jehož původní řecký text byl sestaven v Alexandrii mezi lety 150 až 200 našeho letopočtu. V něm se uvádí: „Když má hlad, otevře tlamu a vydechne určitý druh voňavého zápachu, a jakmile ho menší ryby ucítí, shromáždí se v jeho tlamě. Ale když se jeho ústa naplní různými rybičkami, náhle ústa zavře a spolkne je.“
Střih z dávné minulosti do současnosti. V roce 2011 pozoroval tým výzkumníků u ostrova Vancouver pozoruhodné chování keporkaků. Ti se vztyčovali kolmo k hladině, přičemž jim rozevřené čelisti vyčnívaly nad vodu. V takto vzniklém „úkrytu“ se začali shromažďovat sledi, které pak keporkaci jednoduše zhltli. Účinnost jejich lovecké strategie přitom ještě zvyšovalo to, že určité množství potravy vyvrhovali, což z velké vzdálenosti vábilo nejen ryby, které se chtěly nakrmit, ale i mořské ptáky, před nimiž pak měly ryby tendenci se ukrývat… Tento způsob lovu byl vědci označen jak trap feeding (česky řekněme „lov do pasti“). Ale pozor: Téměř identické chování bylo zhruba ve stejné době popsáno z druhého konce zeměkoule, a to u plejtváků Brydeových, kteří tímto způsobem lovili ančovičky. V tomto případě se mu dostalo označení tread-water feeding, které obsahuje slovní spojení „šlapání vody“.
Shoda chování keporkaků a plejtváků Brydeových s popisy hafgufy je do očí bijící. Odpovídá i zmínka o zápachu (nikoli však voňavém), který vzniká uvolňováním dimethylsulfidu z vyvrženého zooplanktonu a malých ryb. Jenže všimnout si této shody a vyargumentovat ji, to dokázala až trojice McCarthy, Sebo a Firth. Současně se však objevila jiná, velmi vzrušující otázka: Proč keporkaci a plejtváci Brydeovi takto lovili někdy před dvěma tisíci let i před tisíciletím – a pak stejnou strategii začali znovu používat až docela nedávno?

Kapybary jsou děsně zajímavá zvířata!
tak kupříkladu:
dospělé kapybary vydrží pod vodou až deset minut.
kapybaří mimina ale plavat neumí.
kapybary se páří ve vodě.

co z toho vyvodíte, to už nechám na vás (a jako bonus dodám, že kapybary se kamarádi s krokodýli. Jako že prostě z nějakýho důvodu krokodýli kapybary prostě nechávají na pokoji a neútočí na ně, ani když se kapybara vyplácne vedle krokodýla na břeh)

STARE_CASY: Souhlasím, proto jsem taky upřesňoval "pseudostředověké" a "high-magic". Vytvořit starověkou otrokářskou společnost, kde je magie věcí pár vyvolených a jinde se potírá, samozřejmě může fungovat (pokud sem tam nějaký šlechtic žije 120 let nebo naopak magicky zavraždí rivala na dálku, ale jsou to výjimečné události, tak se z hlediska společenského vývoje nic moc nestane), stejně jako třeba Feistovo schéma "ve světě Tsurani jsou kovy tak vzácné, že není reálné z nich vyrábět užitkové předměty, náhrady neexistují, průmysl nebude."
Moje popíchnutí spíš směřovalo na početné světy, které v podobném stavu technologie bez výrazných změn a kataklyzmat (typu úpadek římské říše) údajně přetrvávají spoustu staletí, ačkoliv jejich uspořádání není moc rigidní a tudíž a) existuje vrstva lidí, kteří by z lepší techniky profitovali, takže jsou motivovaní novoty zkoumat a b) neexistuje výrazná snaha technomagii potírat.
A na celé to téma jsem si vzpomněl kvůli té diskuzi kolo/tažná zvířata, která proběhla níže, a já si vzpomněl na knihy Jareda Diamonda o předpokladech rozvinutí civilizace :)