LOPIK: viz
XCHAOS:

právě, že asi není. nejspíš je to fakt pravý pozdně středověký rukopis.

Neuvěřitelný. Že by fakt rozluštili Vojničův rukopis?

VOYNICHŮV RUKOPIS
https://voynichuvrukopis.wz.cz/index_semantika.html

TRISSIE: to mi nesedí. SA vznikly v dubnu 1925, plus 17 let jsme v roce 1942 kdy již USA vyhlásily válku Německu. JFK měl tou dobou 25 let, od roku 41 v US Navy s nasazením v Pacifiku (mediálně známý fakt včetně fotodokumentace). Nebylo to třeba později, po válce, kdy byl zpravodajským důstojníkem postupimské konference?

ve Švédsku byl katolickou církví za herezi upálen pouze jeden jediný křesťan*, a to jistý Botulf Botulfsson.

Botulf Botulfsson byl dobrý křesťan, ale nevěřil na eucharistii. Dokonce byl za to popotahován už v roce 1303, ale to mu bylo ještě odpuštěno. Ovšem té pravé hereze se dopustil v roce 1310, když knězi na otázku, zda věří, že chléb je tělo Boží, odpověděl:

Ne! Pokud by byl chléb skutečně tělem Kristovým, dávno byste jej snědli sami. Nechci jíst tělo Kristovo! Nevadí mi projevovat poslušnost Bohu, ale mohu tak činit pouze způsobem, který je pro mě možný. Kdyby někdo snědl tělo druhého, nepomstil by se ten člověk, kdyby mohl? Tak jak by se pak nepomstil Bůh, který k tomu skutečně má moc?"

Bohužel, arcibiskup nebyl připraven na tak složitou teologickou disputaci a nebohého Botulfa nechal v dubnu 1311 upálit.

* nemohu vyloučit upálení nějakých těch pohanů, takový Erik Klasson (ne, fakt se to nepíše Klakson, i když je možné, že na hranici nějaké ty zvuky klaksonu vyluzoval) byl upálen v roce 1492 za čarodejnictví, ale ve skutečnosti byl upálen za to, že byl vyznavačem Odinovým. Tedy... za to byl upálen. Krom toho byl taky odsouzený k lámání v kole a pověšení za to, že byl zloděj, ale náboženská hereze dostala v druhu rozsudku přednost. Jestli by byl odsouzený k smrti, i kdyby nebyl odsouzený k smrti, to se nikdy nedozvíme.

MATEEJ: protože budoucí studenty archeologie na fotku kódu v matlabu fakt nenalákáš! :-)

NELLAS: mě to připadá celý jako blbost.
Atlatl střílí takový jako trochu přerostlý šípy.
Asi neni překvapující že je účinější píchnout zvíře daleko větším oštěpem než šípem
A tedy kdykoliv bylo možný dostat se ke zvířeti blíž, použili oštěp. Tam kde to nešlo, vymysleli atlatl.
No a důvodem proč oštěpy nevyšly z mody ani v WWII (puška s bajonetem) je prostý fakt že dlouhá věc s ostrým koncem je hrozně moc šikovná.
Jo a oštěp se taky snáz vyrábí.

HOWKING: No, není to aplikace fyziky pevných látek, to je samotná fyzika pevných látek :) To máš imho trochu posunutou definici toho, co je aplikovaná fyzika. Resp. pokud považuješ nějaký jev "jen" za aplikací fundamentálních zákonů (to jsou jaké btw.), tak touto optikou by byla "aplikovaná" úplně celá fyzika, a takový pojem ztrácí smysl. Aplikovaná fyzika řeší reálné uplatnění nějakých fyzikálních jevů či principů, tedy vychází z té "čisté" fyziky (tady čeština nemá moc vhodný termín odpovídající "pure" physics) a aplikuje ji na nějaký konkrétní pod-problém. Např. když lidi jako Masato Sagawa vymýšleli, jak najít lepší permanentní magnety, tak využili pure physics (experimentální i teoretické výsledky týkající se výměnných interakcí a dalších relevantních jevů v magnetických systémech) a aplikovali to - řešili, jak atomy železa od sebe více vzdálit (proto např. do NdFeB nacpali ten bór). No ale předcházela tomu ta ne-aplikovaná (čistá) fyzika, kde bylo samozřejmě jak hodně experimentů (magnetická, strukturní a další měření), tak i hodně teorie (někdo ty poměrně složité zákonitosti z kvantové teorie a dalších fundamentů musel odvodit, aby dal těm experimentům význam, nebo aby ty experimenty na základě těch teoretických předpovědí někdo mohl provést).

HOWKING: Pro mě jsou teoretická fyzika taky fundamentální zákony mikro a makrosvěta. Akorát to pro mě nejsou jen 4 základní interakce, teorie relativity a kvantovka, takže se fakt asi neshodneme :) Imho to je jako tvrdit, že pokud něco přímo nevychází ze ZF(C) axiomů, tak to je aplikovaná matematika. Prostě ve fyzice jsou některé systémy tak složité, že nelze vyjít ze Schrödingerovy rovnice nebo podobných fundamentů a věc vyřešit. Někdy je tam půl tuctu mezikroků, kde se věc různě aproximuje, aby to šlo vůbec nějak uchopit, ale pořád je to čistá teorie.

E2E4: No zní to dost debilně, o tom žádná. Ale jsou to velmi nadějné věci, i když obojí je vlastně ještě v "předaplikačních" plenkách. Tím myslím, že jde o robustní, prokázané a fyzikálně pochopené věci, a zhruba se i tuší, k čemu to může být dobré, jsou i návrhy a prototypy různých devices. Toto se imho zatím nedá říct o těch topologických záležitostech (topologické izolátory a ta magnetická zvěrstva - skyrmiony a spol.) ... tam imho zatím moc není jasná aplikace, ve smyslu že by si dnes někdo představil nějaký device.
Nicméně spintronika je tedy ještě aplikačně trochu v plenkách, prostě to ještě pořád naplno nepřevzali "inženýři". Malá paralela: když byl objeven tranzistorový jev, tak se vlastně už tak nějak předem věděla jasná aplikace field-effect tranzitoru (FET), což principiálně byla trioda, která se běžně používala. No, a že dnes jsou desítky typů tranzitorů, používá se to prakticky v každé elektronice, to asi nemusím řešit ... a to je právě výsledek toho, že ten fyzikální princip inženýři takhle brutálně rozvinuli.

Takže dnes se má za to, že spintronika by mohla ulevit polovodičovému průmyslu primárně v tom, že by se vedle náboje elektronu využil také jeho spin (odtud název, elek-tronika -> spin-tronika). Takže na tranzitoru by místo 0 (malý proud) a 1 (velký proud - to je ten nepříjemný faktor vedoucí k Moorově zákonu, ta jednička na tranzistoru nám v elektronice nejvíc topí) bylo obojí realizováno jen odlišnou orientací elektronových spinů (up/down) a obě polarizace by měly jenom ten malý proud, který topí řádově méně. Dnes už lze dosáhnout v mnoha různých systémem polarizovaný proud nad 95 %, což by pro aplikaci stačilo. (Ale je prostě rozdíl device ve fyzikální laboratoři a někde v miliardových sériích na lince Foxconnu...)

Další aplikací spintroniky se předpokládá v oblasti záznamu. To že dnes máme vedle SSD pořád i "klasické" (plotnové) HDD, není proto, že by se fyzici od roku 1986 (objev obří magnetorezistence - Grünberg&Fert) flákali, vyzkoušelo se toho od té doby fakt hodně a dost toho i funguje, akorát to nepředčí nebo dostatečně nepředčí současná řešení. (To je trochu podobné jako současná EV, která v některých parametrech prostě zatím prohrávají se spalováky, které ale mají desítky let vývoje náskok.) No a to druhé ezotericky znějící slůvko, altermagnetismus, je právě prodkutem pokročilejšího zkoumání, jak tu spintroniku k tomuhle využít. Hezké je, že má silnou českou stopu, zásadně k tomu přispěla skupina Tomáše Jungwirtha z FZU AV. A v souvislosti s tématem níže to krásně ilustruje vývoj zhruba během těch 2 posledních dekád. Původně (okolo r. 2000) na to šli ze strany magnetických polovodičů (např. dopovat GaAs magnetickým manganem), pak se došlo k materiálům, které všechny potřebné věci splňovaly. Akorát se po nějaké době snažení ukázalo, že pokud ta látka bude feromagnetická (všechny elektronové spiny jsou v dané oblasti jedním směrem, např. všechny jsou "up"), tak to sice bude fungovat, bude to ale pomalé. Prostě ty spiny ve feromagnetu principiálně nejdou za daných podmínek otočit rychleji (protože s sebou vlečou celou tu magnetizaci, zápis jednoho bitu by tedy trval moc dlouho), takže to ve srovnání se současnými technologiemi (RAM) není a nikdy nebude dost, nikdo proto nenaleje velké peníze do rozvoje, když nemá přesvědčivý potenciál se díky inženýrským inovacím za pár let dostat řádově mnohem výše než současné technologie. (První generace HDD s magnetorezistenční čtecí hlavou místo cívky měly desítky či stovky MB a dnes jsme po desetiletích inovací ale se stále stejným fyzikálním principem na desítkách TB). Takže se zkoumalo, jak to udělat rychleji než ve feromagnetu. Vědělo se, že antiferomagnet může být o několik řádů rychlejší (elektronové spiny se tam střídají up/dn, takže celková, makroskopická magnetizace je nula, a tudíž věci nezpomaluje), ale nějakou dobu trvalo, než se přišlo na to, jak tam tu polarizaci (informaci) uložit a přečíst. Je k tomu potřeba využít symetrii krystalové mřížky, tj. nebrat ten krystal jen jako nezávislou matrici, na které se ten magnetismus odehrává (feromagnetismus up-up-up-up-up-... nebo antiferomagnetismus up-down-up-down-..., nebo samozřejmě existují i komplikovanější struktury, např. nekolineární), ale využít přítomnost či nepřítomnost určitých symetrií té krystalové mřížky (jde o tzv. "time-reversal symmetry", což je takové divně znějící označení. Souvisí s "inverzí", což je symetrie, kdy se vše překlopí okolo jednoho bodu, vše na souřadnici r je stejné jako na souřadnici -r. Time-reversal dělá totéž s časem, což zní divně, ale prostě ve fyzice veličiny podle své parity obrátí své znaménko s inverzí nebo time-reversal symetrií. Přeloženo do kontextu: zde se touto symetrií např. překlopí spiny a hybnosti, ale už ne polohy). A tím vlastně jaksi "mimochodem" objevili právě ten altermagnetismus., který spinovým uspořádáním velmi připomíná antiferomagnetismus (také je celková magnetizace nulová, protože je stejný počet spinů up jako down), ale dá se ukázat, že to není ekvivalentní antiferomagnetismu, právě proto, že to není jen o tom střídání (kdy symetrie krystalové mřížky se do toho neplete), je tam nutná určitá souhra mezi spiny a mřížkou. Důležité je, že z 230 prostorových grup krystalové symetrie tuhle speciální kombinaci umožňuje několik desítek z nich, takže existuje poměrně široká třída materiálů, kde altermagnetismus může fungovat. (A on samozřejmě musel být realizován milionkrát už dříve, akorát nikoho nenapadlo udělat experiment, kterým by ho rozlišil od antiferomagnetismu.)

A to je tak zcela nová věc (2024), že dnes asi vůbec nikdo neví, zda to bude mít nějaké praktické aplikace (imho určitě ano), a jaké vlastně budou (to imho nikdo dnes nedohlédne, to fakt může být nějaká divočina, která ani nemá současnou analogii).

Takže ještě v souvislosti s předchozí diskusí: tohle je teoretická fyzika (akorát se netýká gravitace a vesmírů, jak obvykle vetšina lidí vnímá teoretickou fyziku), a je to velmi velký pokrok. Pro srovnání, feromagnetismus lidstvo zná stovky let, antiferomagnetismus cca 100 let (30. léta Louis Néel), a teď je tu další, úplně nový typ. Imho je to objev srovnatelný např. s objevem další fundamentální interakce. A není to vše, ještě jsou tam v prinicpu i vyšší řády těchle kombinací (space inversion vs. time-reversal).

XCHAOS: narazil jsem na diplomku, kde se někdo snažil to teplo z kompostu tahat a bylo to cca o řád vyšší než slunce.
Mě z toho vyšel zajímavý fakt, že plný orlík "průměrné sluneční hmoty" by měl menší výkon, než nedaleký temelínský reaktor(a že přeměna orlíku na kompostér by nám vcelku vyřešila energetiku, teda až na pár drobných detailů)

XCHAOS: ano, to byla jen volná asociace ;-)
Určitě máš zajímavější fakt - tady je to především dáno obrovskou velikostí slunce 1,41×10 na 18 km³

NELLAS: Švagrová má, a ta velikost fakt souhlasí.

A protoze nase skrtatko prave zjistilo, ze zitra pise poznavacku z hmyzu, tak ja pridam mirne zabavny fakt, ze prakticky ve vsech beznych jazycich se svab jmenuje neco jako "german cockroach" (i v nemcine je to "Deutsche Schabe"), tak v cestine je to "rus domaci" a ve finstine "russakka"

MAKROUSEK: Fakt to je bezesporu zajímavý. Tvoje tendenční dezinterpretace je už méně zajímavá (a je v rozporu se závěry vědce, který ten objev udělal).