VOZKA: jasně, ty hry jsou nejspíš dobré (underrail jsem rozehrál a zasekl se na začátku protože mě to prostě nechytlo a nechtěl jsem se do toho nutit). Atom jsem měl v plánu zkusit, ale po zkušenostech s Underrail a Wasteland 2 (podobný případ jako Underrail) jsem se na to nakonec vysral.

PSY_CHAOTIC: samozřejmě novým grafickým hávem jsem myslel zůstat u "isometrického" pohledu s použitím nějakého krásného enginu, krásných modelů a krásných textur.

Jedině teda třeba žánr doomovka, 3d střílečka je pro mě asi ten, kde hledám spíš v minulosti než současný tvorbě. Tam mi přijde vrchol Half-life 2 a pak to šlo dolu. Možná ještě Doom 3 se mi fakt líbil, ale další díly už mě nebaví. Současný střílečky jsou často bud multiplayer, což mě nikdy moc nebavilo anebo arénovky.

PSY_CHAOTIC: Já na hardcore fanoušky docela dám, přijde mi že když už má nějaká hra takovej cult following, tak za to nakonec stojí, i když bývá často obtížný se do ní dostat.

Zrovna Baldur's Gate 2 mám (spolu s tím Falloutem 2) teď poprvé rozehraný a jsem z toho unešenej, přijde mi to jako možná nejlepší RPG co jsem kdy hrál. A to nejsem skalní fanoušek izometrických RPGček, doteď jsem měl nejradši New Vegas, taky jsem fanda Morrowindu (což bylo zase moje první Elder Scrolls).

Ale je fakt že her z týhle doby který by na mě působily takhle hodně nadčasově moc není, kromě BG2 si vzpomenu jen na Thiefa a možná Deus Ex a MDK.

PRAASHEK: Hardcore fanoušci si docela pochvalujou Underrail, méně hardcore fanoušci si docela pochvalujou Atom RPG a standalone rozšíření Trudograd. Já mám aktuálně v sekci nedohraných F2, tak jsem je zatím nehrál, ale chystám se na to, obě ty hry vypadají supr :)

PRAASHEK: No tohle je už holt problém pokračování a když na tom dělaj noví lidi apod. Tady už ten přechod do 3d je dost velká změna. Já to hrál realtime a vyhovovalo mi to, moc jsem si nedokázal přestavit, že budu 3d hru hrát na tahy :) Skilly a perky mi přišly nejvíc zmršený u čtyřky, ale i tak jsem u ní strávil skoro 200 hodin a v rámci žánru a zasazení v tý době mi to přišlo z těch lepších, jinde nebylo moc kde brát.

PSY_CHAOTIC: nejde o to, že by to pokračování bylo špatné, ale prostě že už nikdo nevyužil přesně ten systém boje, skilly a perky. Přitom stačilo tomu dát jenom nový příběh a grafický háv a výše zmíněný systém nechat beze změn.

VOZKA: Tak ono zase na druhou stranu, kolik je her, co nějaký výraznější vady nemá? ;) Takový ty legendární hry, co ty chyby nemají, jsem hrál asi vesměs všechny, pokud teda spadaly do mýho oblíbenýho žánru a zase málokterou hru chci hrát znova, když mám v zásobě spoustu zajímavejch her, co jsem ještě nehrál. Takže ve výsledku spíš zkusim něco, co mě tak nějak minulo a nevypadá to špatně a mohlo by mě to třeba i bavit.

Podle hardcore fanoušků zase neni dobrý se řídit, pokud nejsi jedním z nich ;). Baldur's Gate jsem hrál a dohrál, bylo to good, ale nepatří to mezi mý top tituly. Už si to ani moc nepamatuju. Celkově v tý době bylo tolik izometrických rpg, že jsem se jich docela přejedl :)

Stříleček jsem odehrál mraky, ale i tak mi uniklo spoustu zajímavých. Teď tu mám například Soldier of Fortune, co bejvá leckde hodně zmiňovaný, tak jsem na to zvědavej.

The Elder Scrolls sérii jsem začal od Morrowindu a všechny ty díly ted vnímám nějak stejně. Jako vcelku mě to bavilo (asi víc než ty izometrický), ty díly jsem všechny dohrál, padlo tam spoustu času, ale přišlo mi to takový plochý narozdíl od oblíbenějšího Gothica. Ale zase vzhledem k tomu, že jsem tohle všechno hrál, tak zatim jsem se nějak nedostal k tomu, že bych si to dal znova a jaký to bude.

Obecně jsem asi prostě už rozmlsanej těmi novějšími hrami a když zkusím starší, tak je to spíš pain :D Hlavně často ovládání, grafika, bugy a častý pády hry.. Výjimkou je třeba Doom, kdy si sem tam střihnu nějaký starší díly a baví mě, ale od tý čtyřky nic moc.

SIRLOON: Nevím, já neříkám nikomu jak něco má brát a nejsem jedním z těch fanoušků :)

VOZKA: a jak teda meli brat fanousci baldura takovy pillars of eternity?

PSY_CHAOTIC: To jsou podle mě všechno hry, co měly výrazný vady už v době vydání. Ono je to s hodnoceníma těžký - jak postupně herní scéna obrovsky bobtnala a prorůstala do mainstreamu, tak se stávalo, že vyšla nějaká velmi vyhajpovaná hra, která pak měla vysoký hodnocení a popularitu především kvůli tomu, že na sebe díky marketingu, efektní grafice atp. nabalila novou skupinu hráčů, která neměla kontext starších her a tak to pro ně bylo něco úplně novýho a průlomovýho. Bez ohledu na to v kolika aspektech byla skutečně horší nebo lepší než starší hry na kterých stavěla. A to vysoký hodnocení pak často zůstává kvůli nostalgii.

Velká část (imo většina) hardcore fanoušků Baldur's Gate a dalších klasických infinity engine her považuje Dragon Age za krok dolů, ale Dragon Age je hráčsky přístupnější a vyšel v době, kdy byla herní scéna už násobně větší, takže hodnocení tenhle názor nereflektují protože oldschool fanoušci jsou v menšině.

Red Faction byla zase hodně populární mezi hráči na PS2 a na Macu, protože tam nebyla konkurence kvalitních FPS jako na PC.

Pro mě je třeba Oblivion totální fail a nejslabší díl v sérii, ale pak je velká generace lidí, pro které to bylo jejich první open-world RPG nebo první RPG vůbec, a ti na něj nedají dopustit a je to pro ně nejlepší Elder Scrolls ever.

MDK se tohle samozřejmě netýká, MDK je supr :)

JUNGLER: Tak třeba Red Faction má na steamu dost vysoký hodnocení :) ale letos jsem zkoušel třeba Dragon Age: Origins, což není až tak stará hra a všude vysoký hodnocení, skoro jaká to je legenda apod a taky mi to fakt nesedlo. Grafika na ten rok dost bídná a ten boj čirý utrpení. Bio Menace, co jsem se to dřív nahrál a ted jsem to odložil po chvíli. MDK si mlhavě pamatuju z tehdejších recenzích v levlu, to mě docela zaujalo, ale neměl jsem na to komp :) A občas jsem měl i s nějakejma hrama z tý doby problém to vůbec spustit.

Red Faction
Nedávno jsem koupil v akci pár dílů této série, tak jsem si řekl, že zkusím tu jedničku a oprášit trochu nostalgie. Ze začátku to nebylo špatný, ale přeci jen jsem si už zvyknul na trochu jinou grafiku a hratelnost. První větší wtf bylo to, když mi to na medium přišlo moc easy, tak dám hard. Nejdřív vcelku ok než mě v další místnosti borci několikrát nechutně vysekali a já je tam mohl pidlat pistolkou tejden. Vrátil jsem to zpátky na medium a to zase můžu hrát poslepu a nechat do sebe chvíli střílet a pohoda. Mapy strašně stereotypní, jedna místnost jako druhá a pak spousta dveří, který vedou do podobných místností. No ve finále mi to dvakrát za sebou spadlo a pak se mi načetlo menu a nešlo tam nic dělat, takže ok uninstall a neděkujeme. Nevim, sleduju kolem sebe takovou vlnu nostalgie, jak jsou starý hry super a ty nový nestojí za nic, ale já to zatím teda neutrpěl :) Sem tam zkusím něco staršího, ale po utrpení s grafikou, ovládáním, dřevními herními mechanismy se vždycky tak nějak rád vrátím k novějším hrám. Za poslední dobu snad jedině tak Stalker: Clear Sky, ale tam to teda sráží ten šílenej bugfest a obtížnost.