DEEFHA: No musim říct, že momentálně mám rozehranou jedničku Shadow Warriora a ty arény tam jsou asi stejný jako v tý trojce (tu jsem nehrál). Což je pro mě mechanika, kterou u stříleček fakt nesnášim a tady s tím ještě nějak bojuju, ale taky jsem to na chvíli odložil. Většinou jsou to teda arény plný běžnej nepřátel, kterým kraluje nějakej miniboss, kterýho musíš sejmout, jinak pořád oživuje ty nižší nepřátele. Co jsem četl někde v recenzích, tak asi hlavní rozdíl mezi trojkou a předchozími díly je v tom, že v těch nižších máš meč a schopnosti, který hrajou docela důležitou roli. I na střední obtížnost to prostě jen s klasickejma zbraněma většinou neustřílim. Tak se obávám, že za mě tady brzo ta jednička skončí..

Letošní rok jsem se rozhodl věnovat čištění backlogu, který už mi definitivně přerostl přes hlavu (viz https://infinitebacklog.nl/users/deefha ). Takže budu mnohem míň dohrávat (loni to bylo 35 her, to už je skoro moc), ale zato si víc rozšířím obzory. Člověk se nesmí bát zahazovat! :-) Tentokrát jsou to všechno věci z Xbox Game Passu, který se mi dlouhodobě docela osvědčil jako náhrada za už téměř neexistující demoverze. Nainstalovat hru, odehrát pár hodin a zase ji zahodit nikdy nebylo jednodušší. Takže co jsem od začátku roku zatím zjistil, že nebudu dohrávat?

Inkulinati
Na Xboxu je hra označená jako Preview. Měl jsem trochu problémy s neintuitivním ovládáním a s (ne)přehledností situace na herní ploše. Myš by tomu asi slušela víc (teda pokud se PC verze dá ovládat myší, což jsem nezkoumal) a nepřijde mi to moc jako hra na televizní obrazovku. Plus teda jsem od toho čekal něco trochu jinýho - vizuálně parádní, ale mechanikama a hratelností nic pro mě. Ani na PC by nebylo.

High On Life
Ačkoliv jsem nikdy neviděl jediný díl Rick & Morty a nehodlám na tom nic měnit, humor v téhle hře od stejných tvůrců mi nijak nevadil, naopak jsem se místy hodně bavil. Nedokázal jsem se ale přenést přes neustálé žvatlání všech postav včetně zbraní, ze kterého mě po pár hodinách fakt regulerně rozbolela hlava. Nelíbivá grafika, trochu divné ovládání... A první bossfight mi přišel natolik debilní, že jsem se rozhodl nepálit na tom čas. Ale chápu, že se to někomu může hodně libít (stejně tak chápu, že někomu jinému zase hodně nelíbit). Stýskat se mi nebude.

Potion Craft
Opět označeno jako Preview. Hra jako taková mě tentokrát dost zaujala, hlavně primární procházení mapy lektvarů pomocí používání různých ingrediencí, které způsobují pohyb po mapě různým směrem o různou délku (jsem průzkumnický typ). Zbývající herní mechaniky, tedy prodávání lektvarů zákazníkům a nákup ingrediencí od obchodníků, jsem si naopak moc neužíval. Ovšem nutnost manuální přípravy každé ingredience lektvaru (tzn. vhodit do hmoždíře, rozdrtit příslušným pohybem analogu, přesunout do zahřívací nádoby, rozfoukat oheň pomocí měchu dalšími pohyby analogu a tak dále) je pro mě totální no-go, nehodlám trávit herní čas repetititvním opakováním nepotřebných virtuálních úkonů. Je mi líto.

Shadow Warrior 3
Tohle mě vlastně hodně mrzí. Nehrál jsem jedničku ani dvojku (a ani původní Shadow Warrior nepatřil v roce 1997 k mým oblíbeným Buildovkám, mnohem radši jsem měl tehdy Blood), ale chystám se na ně. Trojku jsem se rozhodl vyzkoušet, protože měla být úplně jiná než předchozí dva díly. Pokud je to pravda, tak se mi jednička a dvojka budou líbit. Na trojce mě totiž bavil snad jen hláškující Lo Wang a jeho rozhovory s démonem Hoji při přechodech mezi jednotlivými arénami. No a právě: lineární střílečky stylu "aréna - hopsací přechod - aréna s třema prdelema spawnujících potvor - další ještě hůř hopsací přechod - a tak dále, občas bossfight" nikdy nebyly můj styl. Vím, že třeba Doom 2016 takový vlastně je, ale je to prostě Doom, takže jsem ho nakonec dohrál. V případě SW3 jsem si místama připadal jako v libovolným dílu Serious Sam (nedohrál jsem ani jeden), prostě jen nekonečný zástupy protivníků, do kterých stačí vysypat jednu zbraň, vysypat další zbraň, posbírat munici a zdravíčko a tak dále pořád dokola. Navíc tak hrozný bullet sponge mamrdy jsem už dlouho neviděl, to mě fakt nemohlo bavit. A ze všeho nejvíc nesnáším vícestupňový bossfighty, což byl právě ten první, u kterýho jsem to po pěti hodinách celkovýho hracího času zapíchnul. Takovýhle výzvy jen pro výzvy nejsou nic pro mě. Škoda, líbilo se mi to i vizuálně.

Pokračování příště! :-)

MIKESHCZ: Hele i obtížnost soubojů mi přišla v pohodě. První lapky které jsem potkal jsem celkem pohodlně umlatil sekerou. Ale to bloudění to je peklo.

Kingdom come: Deliverence při pokusu o achievement "To je jen škrábnutí" který vyžaduje dohrát hru v Hard core modu se všemi negativními perky. Hra je to opravdu skvělá a normálně jsem jí už dokončil a prolezl defakto skrz naskrz. I ty negativní perky bych dal, i většinu omezení hardcore modu bych dal... ale jedna jediná věc to u mě udělala až moc hard core a to je absence nějaký rozmuný možnosti pracovat s mapou. Prostě hledat něco v lese a nemít tam ani vyznačeno kde se nacházím je fakt peklo. Bejvalo by mi i stačilo kdybych si do tý mapy mohl alespoň nějakej špendlík zapíchnout aby mi to pomohlo s orientací. Zapisovat poznámky třeba až se Jindra naučí číst. Takhle to ale po cca deseti hodinách vzdávám. Na bloudění v lese jsem už moc starej :D

TOOMIX:
Kazety tady:
Rychle Sipy: Zahada Hlavolamu
https://worldofspectrum.org/archive/software/text-adventures/rychle-sipy-zahada-hlavolamu-majasoftcidsoft
https://worldofspectrum.org/infoseek?q=rychle+sipy&filter%5B%5D=software
Emulator tady:
Spectaculator, ZX Spectrum emulator | The world's premier Sinclair ZX Spectrum emulator
https://www.spectaculator.com/
Nebo tady:

TOOMIX: https://spectrumcomputing.co.uk/entry/4281/ZX-Spectrum/Rychl%C3%A9_%C5%A1%C3%ADpy-Z%C3%A1hada_hlavolamu

Prosím o zařazení do klubu.

TERZ: ja jsem ho na popud kamosu taky hral. Ti ho dohrali komplet nekolikrat. Na me je to moc dekadentni. Jestli muzu doporucit, pokud mas rad tenhle zanr, zkus Across the Obelisk

Darkest Dungeon
Fantastická hra, bavilo mě učit se jak to funguje, ale když mi došlo "jak správně hrát", došel jsem k závěru, že na tenhle grind nemám trpělivost. Plátno si navíc říká i o Stygian playthrough a mít k tomu všemu ještě time limit, by byla víc dřina než zábava. Snad se k tomu jednou vrátím.

Tak to začíná vypadat, že sem zase nedohrál Fallout 4. Při tomhle pokusu sem se dostal sice zatím zaručeně nejdál, ale stejně zase drive vyprchal a chybí mi něco, co by mě hnalo dál, za další kopec, za další skládku radioaktivního odpadu a ghúlama prolejzlej nejbrhůd.

HONZAL: Ja to mam stejne - pokud je hra dobra, chci ji dohrat. Dohranou hru vzdycky povazuju za lepsi, nez nedohranou.

A Personu nevzdavej - ona ta hra vi, proc ti pri kazdym loadingu pise "Take your time". Neni ostuda si to rozlozit, ty herni mechanismy nejsou tak narocny, abys je zapomnel, kdyz si na chvili odskocis jinam.

KULHY: Bude mi to hlodat, budu vedet, ze jsem to nedohral. Navic nezaziju spoustu veci, ktery si tvurci pripravili
U me urcite hight light hry je, kdyz ji dobraju a vidim titulky. Mam to pak jako takovouj uzavrenou kapitolu a je to zazitek,na kterej vzpominam (u tech velkych her). Jsou i hry, kde mi stacilo ochutnat, ale to pro me neni tak zajimavy, jako to dotahnout.

btw. jsou tu idecka, ktery hry obecne nedohravaj. ;-)

ps. stejne to imho nevydrzim a jednou tu P5 dotahnu