KULHY: Já myslím, že tam žádný mapování ničemu nepomůže :) Přijde mi, že přístup Figmy a Adobe k vývoji jejich nástrojů je extrémně odlišný a definovaný celkovou firemní kulturou a misí. Figma je vynikající v prioritizaci a důrazu na detail, díky kterému relativně pomalu přidává spíš méně novinek, jsou zpravidla super dotažených, kvalitních a žádaných. Adobe, minimálně od přechodu na subscription model, chrlí hromadu (často třeba dobrých) nápadů, které vypadají užitečně v demu, ale v praxi jsou nedotažené a jejich používání je mnohdy extrémně frustrující a v důsledku to vede akorát k tomu, že ty programy jsou obrovské, pomalé a nestabilní. Stačí se podívat na ten nový kontextuální panel "vlastnosti" v Adobe, což je snaha o vytvoření něčeho, jako je kontextuální panel ve Figmě. Nicméně, u Adobe se mi stává, že když označím objekt, který chci upravovat, často mi kontextuální panel nenabídne volby, které bych zrovna potřeboval, takže musím do klasických statických panelů. Zároveň jsou některé akce s tím panelem nesmyslně pomalé, třeba když chci nastavit nějaké podrobnější vlastnosti u písma a potřebuju rozbalit pokročilou paletku z panelu vlastností, je tam asi vteřinové zpoždění, zatímco když tu samou věc rozbaluju přímo z panelu písma, děje se to okamžitě. Výsledek je, že ten panel "vlastnosti" nepoužívám a jedu přes statické panely jak ve středověku :)
MINER: Nejspíš protože to nikdo nepoužíval. Navzdory tomu, že ho měl každý zadarmo v rámci CC. Navíc, zajímavá část tohohle trhu je v kolaborativních nástrojích a to u té desktopové aplikace bude vždycky přinášet různé komplikace.