INDIAN: >dovedu poustet druhym uchem ven nakou debilni disneyovku kdyz jim semtam bezi naky dyvko (pracuju v obejvaku a bednu mam 3m za zady) a nedela mi problem behat mezi kuchynskou linkou a pracovnim stolem kdyz jiim varim ...

No to bude asi ta specialni vlastnost o ktere mluvil KOJA - tohle ja fakt nedavam. Bud varim nebo pracuji, oboji najednou konci tak, ze prace je k nicemu (=nema cenu se ani snazit) nebo jidlo neni uvarene / jedle. A pracovat kdyz jede nejaka priblbla televize, to take nepripada v uvahu.

KOJA: mno tak moje deti maj hodne daleko do toho bejt hodny :))) ... ale proste nak tak vedej, ze kdyz pracuju tak jednoduse nemam cas a vyhrajou si samy - tohle sme asi docela natrenovali behem tech prvnich lockdownu
na druhou stranu nemam kvuli nim problem treba zrusit/posunout nakej call kdyz na to prijde, dovedu poustet druhym uchem ven nakou debilni disneyovku kdyz jim semtam bezi naky dyvko (pracuju v obejvaku a bednu mam 3m za zady) a nedela mi problem behat mezi kuchynskou linkou a pracovnim stolem kdyz jiim varim ... samo behem takovyhleho dne toho moc neudelam jako v kanclu, ale navecer je zas bere ven manzelka a tam se doradej a vecer uz mam cas opet (vcetne nahaneni do koupelny, do postele atp)

zadna extra jina vychova, je to pro nas se zenou soucast zivota a proste sme se mozna jenom zapomneli z rodicovstvi hroutit jako to je v nekterejch kruzich dneska bezny ;))) // anebo proste je to tim, ze zijem jinde a podobny modely kolem sebe vicemene nemame

btw. pred mesicem sme si to zopakli na 100% kdyz sme chytli covid a byli 10 dni v izolaci - zvladli sme to bravurne ale sme zas samozrejme radi ze sme oba zpatky v praci ;) HO ted travim pouze kazdou stredu s mladym

BULHI: tak v nasem oddeleni sme cizinci uplne vsichni a jedinej sef je mistni :)) (tj. francouz)
a z evropy sem s kolegou rumunem jenom ja, drtiva vetsna je z maghrebu, pak par ze subsaharsky afriky nebo antil ... a nase debaty u kafe sou taky dlouhy, dneska sme si zrovna dobirali kolegyni z maroka, ze donedavna nevedela ze jeji zeme je predevsim znama pres huleni a sama ani nepozna jak je cejtit matros kdyz se huli :)))
jo a sem z celyho oddeleni po sefovi druhej nejstarsi (aspon neco tematu)

My jsme fully remote, 100+ lidi, tenhle chat mame taky (rikaj tomu virtual coffee) a ucastnim se ho dobrovolne (je to opt-in). Docela me to bavi, vyzvidat, co ty lidi delali driv.. mame taky spoustu imigrantu, tak si povypravime ci zeme je vic fucked up, s cinanama se pobavime o komunismu a najednou je pul hodina fuc :))

(btw mame dokonce typka ze Severni Koreje)

Teda! Tyden jsem mel v praci frmol a kolik jsme toho tady prosvihnul :)

Ja se v dohledne dobe chystam na prerod z programatora na vedeni tymu. Motivaci je ta samotna zkusenost a ambice to delat tak jak bych byval sam ocenil. Vzhledem k tomu, ze to je nove postaveny tym okolo jednoho vyznamne seniorniho programatora a zbytek cerstvi absolventi tak me laka i ten aspekt budovani tymu, uceni lidi a vypiplani produktu. Jsem zvedavy - tady to vypada, ze tenhle druh prace temer nikdo delat nechce :)

INDIAN: To je fakt zajimavy jak vyrazne jinak nez vetsina ostatnich vidis ten vliv deti. Budto mas deti extremne hodne nebo mas asi nejakou celkem unikatni vlastnost :)

Ad - simulovany random watercooler chat: tohle se u nas znovu-ozivuje. Zkusilo se jedno kolo pred par mesicema a pak se na to zapomnelo protoze vsichni meli prace nad hlavu. Castecne to smysl dava protoze je nas hodne, castecne jsme remote a vyznamna cast problemu se da efektivne vyresit jenom tak, ze clovek ma vybudovanou sit kontaktu na lidi s rozlicnou expertizou. Ja jsem navrhoval zkusit spis nejake neformalni vykecavaci skupinky (treba probrat konkretni fycuru v nejakem jazyce, probrat jak v kostce funguje nejaky tool, ...) protoze to mi prijde, ze je programatorum prirozenejsi. Kdyz se necha vykecavani volny prubeh, tak muze dojit i na nejakou tu socializaci.

QWWERTY: To je taky zajimavy napad! To zkusim navrhnout.

každý týden randomizer spároval 2 "zaměstnance

My jsme meli jednou tydne "get together", nejdriv tam chodil kazdy, pak stale min a min lidi a pak uz skoro nikdo. Tak se to zrusilo.

"Socializaci" mame v ramci ruznych teamu a projektu, nez ze by to propojovalo "random" lidi skrz firmu. Lidi mixujeme spis v projektech.

Ono async samo o sobe je dost samotarsky druh prace, snazit se nahradit interakce v kancelari v online prostredi je spis na skodu. Snazime se nasmerovat lidi, aby meli vic zivot mimo praci, kdyz to tak napisu. Na prvnim miste rodina, pratele, zajmy a zivot (lokalni komunita), pak prace. Remote a async ma hodne benefitu, ale spousta lidi si jich zatim neni vedoma, nebo nevi jak je plne vyuzit. A samozrejme, neni to vzdycky pro vsechny. Dalsi vec co chceme zkusit je 4-denni pracovni tyden. Uz takhle jsme hodne produktivni, diky prostredi co mame, tak i ty 4 dny by mohly stacit.

Z tech agilnich metod mi osobne nejvic vyhovuje neco na zpusob toho, co popisuje SIGN a GREATDRAKE. Tedy nejaky pravidelny async writeup. Synchronni standupy a ostatni ritualy (sprint planning, retrospektivy, ..) jsem jeste jako ucastnik nevidel dobre vedene a vetsinou koncim tak, ze cumim dlouho z okna. Vetsinou na delniky. A rikam si, jak musi bejt skvely vytvaret neco realnyho. Jakoze rukama. A pak prsi a je hnusne a voni tam porad musej bejt, tak se zase vracim do reality.

Momentalne jsem na druhy strane (manazer tymu tymu) a manazeri mi pisou denni report toho, co se deje a je nutne vedet. Nekdy to je ani ne jedna veta ("BAU"). Nekdy par kratkejch paragrafu. Funguje to, protoze si to muzu precist, kdy chci a mam nejakej prehled, kde co hori. A pak taky muzu relativne rychle odpovedet, kde co je.

Zajimavy je, ze jsem nechal tymy at si resi svoji kulturu, jak chteji. Nic jsem jim netlacil. A vsechny tymy samy od sebe skoncili s dennima standupama a 14-dennima retrospektivama. A to prislo od seniornich programatoru – ne manazeru.

Postmortem povazuju za profesionalni povinnost, stejne jako treba CI, testy, a nejakej security management (v kontextu oboru, kde se pohybuju – web a finance).

> "každý týden randomizer spároval 2 "zaměstnance"

Todle taky kupodivu prislo od jednoho programatora a pulka firmy se dobrovolne ucastni a pochvaluje si to. ¯\_(ツ)_/¯

MUXX: Tezko rict, nikdy sem to nesabotoval a ani nijak sem se nesnazil nzk ovlivnit… bud je to nahoda nebo sem nakej katalyzator, ale treba na mejch predchozich 3 postech pokazdy do pul roku po mym prichodu vodesel i muj primej nadrizenej :D

INDIAN: mas muj obdiv, to se mi nikdy nepovedlo. ale mozna jste nemeli toho spravnyho scrummastera? https://www.youtube.com/watch?v=bB340S0tGf8

Kdyz uz tu zminujete zavadeni vselijakejch pracovnich manyru a jejich zivotnost, tak ja byl vzdycky takovej SCRUM killer… kamkoli sem prisel, tak do pul roku chcipl 😀

SATAI: coz mi prijde uz jako uplny nonsense. v zivote jsem nezazil, aby se u barelu/sifonomatu nekdo na pul hodiny zasekl konverzaci s nekym naprosto nahodnym, s kym za beznych okolnosti vubec neinteraguje

to uz by mi davalo vetsi smysl randomizerem naparovat 4 lidi a nechat je s voice chatem hrat clovece nebo nejakou jinou jednoduchou tahovku na 30 min.
ty lidi by meli pauzu, odpocali by si, mohli se u toho vykecavat KDYZ by meli chut a skupinka do 5 lidi ma imho vetsi konverzacni potencial nez 1-on-1, protoze kdyz vas naparuji s nekym, kdo nesnasi smalltalk (jako ja :D ) a nevymyslite nosny tema, tak dialog skoncil

SYNTAX_TERROR: je zajímavý, že toho CEO ten randomizer vždycky napároval na tu sexy asistentku :-D ... programátoři randomizeru prý nic netuší, jenom se potutelně usmívali nad svojí výplatní páskou :-)

QWWERTY: Bezne se tomu rika watercooler a je to peklo ;-)

SYNTAX_TERROR: "každý týden randomizer spároval 2 "zaměstnance" a ti si měli spolu sednout a 30 minut si povídat o všelicčems."
tohle mi prijde jako nocni mura. to vzniklo nejak organicky na popud zamestnancu nebo s tim prisel nekdo z personalniho po nejakym strasne chytrym skoleni?

Zdravim, taky se rad pridam do skupinky. Jeste mi sice par let zbyva, ale taky uz pozoruju nejake zmeny :D. Jsem mnohem vic pragmaticky, nebavi me nabozenske valky, mam tri deti, priority uz trochu jinde a vypestoval jsem si snad nejakou zakladni odolnost vuci bullshitu. V praci zatim spokojenost, snazim se rust tim smerem individual contributor (principal engineer) a nikdy se nechci starat o lidi :D. Neumim to a nebavi me to. Tak at se dari!

Nahodím taky svý 2 cents.

K dětem: podobně jak tu zaznělo od některých ostatních - ráno je potřeba jim věnovat tak 1h - vzbudit, nasnídat je, donutit vyčistit si zuby, oblíknout a odvézt do škol(k)y. Pak je okno do cca 16h, takže dost času pracovat. Ale zase jak tu zaznělo - kolem poledne (a to nezávisle na obědě) kolikrát přichází únava a tady se mi vyplácí dát si třeba 30min chůzi nebo kolo na čerstvym vzduchu. Člověka při tom třeba i napadne řešení nějakýho problému, který za boha při tom čumění do monitoru nedá. Kolikrát jsem ale tak unavenej, že se k tomu pohybu nemůžu dokopat, přestože vím, že jakmile vyrazím ven, tak únava za chvíli opadne. Hlavně se dokopat, ale místo toho kolikrát jenom hodim čelo na gauči a třeba i na chvíli usnu.

O nějaký práci po vyzvednutí dětí už nemůže být moc řeč. Jak tu někdo psal že jeho 2 děti se navzájem zabaví, tak u nás je to naopak. Jako zabaví se, ale je u toho brajgl (a každou chvíli za mnou lezou) že soustředit se na nějakou věc prostě nejde. Takže produktivních hodin mám tak všehovšudy za den 6 a myslim že i to bude hrát roli, až budu hledat nový flek. Možná se ještě proberu - ještě donedávna jsem byl schopnej vstát v 5 a třeba 1.5h udělat, než vzbudim děti (a bavilo mě to, ten klid všude kolem!). To se mi ale poslední rok dva už nějak nedaří.

K ceremoniím: Ve firmě, kde jsem asi 14 let dělal, se nic neodehrávalo. Byla to spíš rodinná firmička o pár zaměstnancích. Pak tam kluci vymysleli bezva produkt, takže se z firmy stal takový start-up a s tím jak jsme rostli, tak už to přicházelo. Nejdřív pondělní stand-upy, pak 2x do měsíce all hands meetingy a co mě netešilo nejvíc bylo, když každý týden randomizer spároval 2 "zaměstnance" a ti si měli spolu sednout (nebo videocall, pokud seděli jinde) a 30 minut si povídat o všelicčems. Asi to nezní tak strašně, pokud nejste introvert, vaše firma nenabírá rychlostí 10 nových lidí měsíčně, stává se z ní korpo a většina z těch lidí je abroad, takže pokec byl povětšinou veden v AJ. A to s mojí angličtinou na úrovni cca B2 byla kolikrát radost.

A tenhle hektický korpo styl, kdy jsme brutálně rostli a všechno se strašně rychle měnilo (co se naplánovalo za pár týdnu už neplatilo) mě začal čím dál tím víc nebavit, až jsem spolupráci ukončil a teď si užívám volna. A přemýšlím (čímž jsem vlastně asi tuhle diskusi nedopatřením zavinil :) jestli má v mých 40+- ještě cenu vůbec jít prgat. Ale čím dál tím víc nabírám dojmu, že má. Už jen když čtu vás ostatní přistárlý kmety tady a vidim, že to jde :) Jen najít vyhovující flek, kde holt vyměním trochu menší příjem za trochu větší pohodu.

Jo a takový postřeh (možná víte, ale já jak jel 14 let v kuse, tak je to pro mě novinka): tím, že jsem přestal makat, tak si od celýho toho kolotoče kolem práce v IT sféře (platí asi obecně) dělám odstup a uvědomuju si pár věcí, který mě za celý ty léta ani nenapadly. Asi podobně jako když člověk zvedne zadek od toho monitoru a dojde si provětrat hlavu na vzduch. Nebudu ventilovat který, ale jen tak obecně jsem získal docela nadhled, snad i větší sebevědomí a nakonec si i (po několika měsících docela i odporu k týhle práci) ujasnil, že mě to vlastně baví a že jsem se jen potřeboval nadechnout, abych jel dál.

Ja se priznam ze sem nikdy nakej pocit vyhoreni nemel a to i v nejvetsich zaprazich kdy sem kolikrat jel i 16h denne a vikendy ...
To spis ze me vzdycky vyhorela manzelka ze ze me byl absolutni asocial a posilala me do hospody:)
Jednou sem nastoupil do spolecnosti ktera byla v upadku, produkt stal za hovno a my ho zachranovali... Samozrejme krom core programatora sem byl neustale na telefonu jako support pro vetsi klienty, semtam sem zasahoval na miste... cholerickej CEO se neustale hadal s kymkoli (ja snad jedinej toho byl usetrenej), takze atmoska taky nic moc :) ... a vlastne na to vzpominam jako na nejlepsi job, v ty dobe me bylo neco kolem 37-38
V nasledujicim zamestnani sme meli autokratickyho sefa oddeleni, kterej nas hazel do neznamejch vod celkem bezne a pravidelne peroval naseho scrum mastera aby nas mel pod kontrolou - tohle stresujici bylo jeste vic, ale jako cenna kompenzace bylo to ze sem kazdej vecer vycerpanej spal jak mimino (normalne mam problem s nespavosti)
V poslednim zamestnani sem mel na hrbu snad 10 projektu najednou a jel taky jak fretka snad 3 roky z celkovejch 4.... bylo to tak obohacujici, ze v nynejsim zamestnani to urocim tak, ze moc prace momentalne nemam a mam neskutecnej klidek; dokonce sem se jeste ted prihlasil jako dobrovolnik na nakou velkou migraci na 2 vikendy pro jedno ministerstvo, jednak samo ze z toho neco kapne (mimoradna premie+dny volna navic), ale taky bych nerad vypad z rytmu a nabral naky dalsi zkusenosti v jinym prostredi

tak me je jen 34 ale uz jsem tak dvakrat vyhorel. Muj puvodni plan byl zit levne, jeste to par let vydrzet, nainvestovat a zit z vynosu. Ale nahodne me zachranila prace co jsem necekal. Zacal jsem delat mentora v bootcampu na programovani. Penize jsou sice trochu nizsi, ale ne zas tak moc. A cely den si v zasade povidam o programovani s chytrejma a do toho nadsenejma lidma, a i kdyz to ma samozrejme svoje vyzvy, tak je to nejprijemnejsi prace co jsem kdy mel.

Az vyhorite tak se ozvete, hledame dalsi mentory :)

DWICH: na komunikaci pouzivame Basecamp. Neni to idealni, ale nenasli jsme zatim lepsi alternativu (zvazujeme, ze pro nase async nastaveni si udelame neco sveho, ale to je rabbit hole, ktere se branime). :)

V Basecampu jsou Messages v ramci Teamu/Projektu. Skrz to delame oznameni, pripadne tam jsou i diskuze nad tematama (formou komentaru nad hlavnim tematem). Diskuze jsou delsi, respektive, kazdy ma svuj cas na to si promyslet co napise, dat tomu dostatek kontextu pro ostatni, overit si veci, neni to tak vybusny jako na chatu, kde mnohdy spousta lidi pracuje s domnenkama. Uprednostnujeme kvalitu pred rychlosti.

Kazdopadne chat mame zapnuty taky v ramci teamu napriklad, ale neni to hlavni komunikacni kanal a stavime se k tomu tak, ze kdyz uz pises do chatu, tak pocitas s tim, ze ne kazdy si to musi precist, nemuzes cekat, ze vsichni dostanou notifikaci a zacnou reagovat, atd... Takze jestli je to neco co si ma kazdy precist, tak to jde do Message, pripadne i z chatu se udela summary pro ostatni, pokud tam je neco dulezityho. Kdyz nekdo nereaguje v chatu, tak to neni problem. Chat je kapitola sama pro sebe, ale imo je to rakovina pro pracovni prostredi. :) Osobne bych to rad zrusil, respektive v takove forme v jaky to je.

Kdyz je potreba neco kolektivne probrat, tak tomu predchazi Message s agendou, tim si zajistime, ze to neni ad-hoc call, ale lidi se na to muzou pripravit, coz pak je daleko lepsi meeting, hlavne i kratsi a produktivnejsi. Nekolikrat se uz stalo, ze nekdo vykopnul Meeting agendu, a nakonec se to vyresilo behem par komentaru async a call nebyl zapotrebi.

Nicmene live meetingum se nebranime, ne vzdycky je vsechno vhodny delat async, treba brainstorming, nebo neco co jeste nema uplnou formu (jako treba ted delame na novem produktu, kde odkryvame nezname), tak si dame call a resime to skrz Google Meet. Pristup do kalendaru ostatnich nemame, nikdo nemuze jen tak vybookovat cas v kalendari, protoze tam ma zrovna volno. Je to po vzajemne dohode.