Teda! Tyden jsem mel v praci frmol a kolik jsme toho tady prosvihnul :)

Ja se v dohledne dobe chystam na prerod z programatora na vedeni tymu. Motivaci je ta samotna zkusenost a ambice to delat tak jak bych byval sam ocenil. Vzhledem k tomu, ze to je nove postaveny tym okolo jednoho vyznamne seniorniho programatora a zbytek cerstvi absolventi tak me laka i ten aspekt budovani tymu, uceni lidi a vypiplani produktu. Jsem zvedavy - tady to vypada, ze tenhle druh prace temer nikdo delat nechce :)

INDIAN: To je fakt zajimavy jak vyrazne jinak nez vetsina ostatnich vidis ten vliv deti. Budto mas deti extremne hodne nebo mas asi nejakou celkem unikatni vlastnost :)

Ad - simulovany random watercooler chat: tohle se u nas znovu-ozivuje. Zkusilo se jedno kolo pred par mesicema a pak se na to zapomnelo protoze vsichni meli prace nad hlavu. Castecne to smysl dava protoze je nas hodne, castecne jsme remote a vyznamna cast problemu se da efektivne vyresit jenom tak, ze clovek ma vybudovanou sit kontaktu na lidi s rozlicnou expertizou. Ja jsem navrhoval zkusit spis nejake neformalni vykecavaci skupinky (treba probrat konkretni fycuru v nejakem jazyce, probrat jak v kostce funguje nejaky tool, ...) protoze to mi prijde, ze je programatorum prirozenejsi. Kdyz se necha vykecavani volny prubeh, tak muze dojit i na nejakou tu socializaci.

QWWERTY: To je taky zajimavy napad! To zkusim navrhnout.

SATAI: coz mi prijde uz jako uplny nonsense. v zivote jsem nezazil, aby se u barelu/sifonomatu nekdo na pul hodiny zasekl konverzaci s nekym naprosto nahodnym, s kym za beznych okolnosti vubec neinteraguje

to uz by mi davalo vetsi smysl randomizerem naparovat 4 lidi a nechat je s voice chatem hrat clovece nebo nejakou jinou jednoduchou tahovku na 30 min.
ty lidi by meli pauzu, odpocali by si, mohli se u toho vykecavat KDYZ by meli chut a skupinka do 5 lidi ma imho vetsi konverzacni potencial nez 1-on-1, protoze kdyz vas naparuji s nekym, kdo nesnasi smalltalk (jako ja :D ) a nevymyslite nosny tema, tak dialog skoncil

SYNTAX_TERROR: je zajímavý, že toho CEO ten randomizer vždycky napároval na tu sexy asistentku :-D ... programátoři randomizeru prý nic netuší, jenom se potutelně usmívali nad svojí výplatní páskou :-)

QWWERTY: Bezne se tomu rika watercooler a je to peklo ;-)

SYNTAX_TERROR: "každý týden randomizer spároval 2 "zaměstnance" a ti si měli spolu sednout a 30 minut si povídat o všelicčems."
tohle mi prijde jako nocni mura. to vzniklo nejak organicky na popud zamestnancu nebo s tim prisel nekdo z personalniho po nejakym strasne chytrym skoleni?

Zdravim, taky se rad pridam do skupinky. Jeste mi sice par let zbyva, ale taky uz pozoruju nejake zmeny :D. Jsem mnohem vic pragmaticky, nebavi me nabozenske valky, mam tri deti, priority uz trochu jinde a vypestoval jsem si snad nejakou zakladni odolnost vuci bullshitu. V praci zatim spokojenost, snazim se rust tim smerem individual contributor (principal engineer) a nikdy se nechci starat o lidi :D. Neumim to a nebavi me to. Tak at se dari!

Nahodím taky svý 2 cents.

K dětem: podobně jak tu zaznělo od některých ostatních - ráno je potřeba jim věnovat tak 1h - vzbudit, nasnídat je, donutit vyčistit si zuby, oblíknout a odvézt do škol(k)y. Pak je okno do cca 16h, takže dost času pracovat. Ale zase jak tu zaznělo - kolem poledne (a to nezávisle na obědě) kolikrát přichází únava a tady se mi vyplácí dát si třeba 30min chůzi nebo kolo na čerstvym vzduchu. Člověka při tom třeba i napadne řešení nějakýho problému, který za boha při tom čumění do monitoru nedá. Kolikrát jsem ale tak unavenej, že se k tomu pohybu nemůžu dokopat, přestože vím, že jakmile vyrazím ven, tak únava za chvíli opadne. Hlavně se dokopat, ale místo toho kolikrát jenom hodim čelo na gauči a třeba i na chvíli usnu.

O nějaký práci po vyzvednutí dětí už nemůže být moc řeč. Jak tu někdo psal že jeho 2 děti se navzájem zabaví, tak u nás je to naopak. Jako zabaví se, ale je u toho brajgl (a každou chvíli za mnou lezou) že soustředit se na nějakou věc prostě nejde. Takže produktivních hodin mám tak všehovšudy za den 6 a myslim že i to bude hrát roli, až budu hledat nový flek. Možná se ještě proberu - ještě donedávna jsem byl schopnej vstát v 5 a třeba 1.5h udělat, než vzbudim děti (a bavilo mě to, ten klid všude kolem!). To se mi ale poslední rok dva už nějak nedaří.

K ceremoniím: Ve firmě, kde jsem asi 14 let dělal, se nic neodehrávalo. Byla to spíš rodinná firmička o pár zaměstnancích. Pak tam kluci vymysleli bezva produkt, takže se z firmy stal takový start-up a s tím jak jsme rostli, tak už to přicházelo. Nejdřív pondělní stand-upy, pak 2x do měsíce all hands meetingy a co mě netešilo nejvíc bylo, když každý týden randomizer spároval 2 "zaměstnance" a ti si měli spolu sednout (nebo videocall, pokud seděli jinde) a 30 minut si povídat o všelicčems. Asi to nezní tak strašně, pokud nejste introvert, vaše firma nenabírá rychlostí 10 nových lidí měsíčně, stává se z ní korpo a většina z těch lidí je abroad, takže pokec byl povětšinou veden v AJ. A to s mojí angličtinou na úrovni cca B2 byla kolikrát radost.

A tenhle hektický korpo styl, kdy jsme brutálně rostli a všechno se strašně rychle měnilo (co se naplánovalo za pár týdnu už neplatilo) mě začal čím dál tím víc nebavit, až jsem spolupráci ukončil a teď si užívám volna. A přemýšlím (čímž jsem vlastně asi tuhle diskusi nedopatřením zavinil :) jestli má v mých 40+- ještě cenu vůbec jít prgat. Ale čím dál tím víc nabírám dojmu, že má. Už jen když čtu vás ostatní přistárlý kmety tady a vidim, že to jde :) Jen najít vyhovující flek, kde holt vyměním trochu menší příjem za trochu větší pohodu.

Jo a takový postřeh (možná víte, ale já jak jel 14 let v kuse, tak je to pro mě novinka): tím, že jsem přestal makat, tak si od celýho toho kolotoče kolem práce v IT sféře (platí asi obecně) dělám odstup a uvědomuju si pár věcí, který mě za celý ty léta ani nenapadly. Asi podobně jako když člověk zvedne zadek od toho monitoru a dojde si provětrat hlavu na vzduch. Nebudu ventilovat který, ale jen tak obecně jsem získal docela nadhled, snad i větší sebevědomí a nakonec si i (po několika měsících docela i odporu k týhle práci) ujasnil, že mě to vlastně baví a že jsem se jen potřeboval nadechnout, abych jel dál.

Ja se priznam ze sem nikdy nakej pocit vyhoreni nemel a to i v nejvetsich zaprazich kdy sem kolikrat jel i 16h denne a vikendy ...
To spis ze me vzdycky vyhorela manzelka ze ze me byl absolutni asocial a posilala me do hospody:)
Jednou sem nastoupil do spolecnosti ktera byla v upadku, produkt stal za hovno a my ho zachranovali... Samozrejme krom core programatora sem byl neustale na telefonu jako support pro vetsi klienty, semtam sem zasahoval na miste... cholerickej CEO se neustale hadal s kymkoli (ja snad jedinej toho byl usetrenej), takze atmoska taky nic moc :) ... a vlastne na to vzpominam jako na nejlepsi job, v ty dobe me bylo neco kolem 37-38
V nasledujicim zamestnani sme meli autokratickyho sefa oddeleni, kterej nas hazel do neznamejch vod celkem bezne a pravidelne peroval naseho scrum mastera aby nas mel pod kontrolou - tohle stresujici bylo jeste vic, ale jako cenna kompenzace bylo to ze sem kazdej vecer vycerpanej spal jak mimino (normalne mam problem s nespavosti)
V poslednim zamestnani sem mel na hrbu snad 10 projektu najednou a jel taky jak fretka snad 3 roky z celkovejch 4.... bylo to tak obohacujici, ze v nynejsim zamestnani to urocim tak, ze moc prace momentalne nemam a mam neskutecnej klidek; dokonce sem se jeste ted prihlasil jako dobrovolnik na nakou velkou migraci na 2 vikendy pro jedno ministerstvo, jednak samo ze z toho neco kapne (mimoradna premie+dny volna navic), ale taky bych nerad vypad z rytmu a nabral naky dalsi zkusenosti v jinym prostredi

tak me je jen 34 ale uz jsem tak dvakrat vyhorel. Muj puvodni plan byl zit levne, jeste to par let vydrzet, nainvestovat a zit z vynosu. Ale nahodne me zachranila prace co jsem necekal. Zacal jsem delat mentora v bootcampu na programovani. Penize jsou sice trochu nizsi, ale ne zas tak moc. A cely den si v zasade povidam o programovani s chytrejma a do toho nadsenejma lidma, a i kdyz to ma samozrejme svoje vyzvy, tak je to nejprijemnejsi prace co jsem kdy mel.

Az vyhorite tak se ozvete, hledame dalsi mentory :)

DWICH: na komunikaci pouzivame Basecamp. Neni to idealni, ale nenasli jsme zatim lepsi alternativu (zvazujeme, ze pro nase async nastaveni si udelame neco sveho, ale to je rabbit hole, ktere se branime). :)

V Basecampu jsou Messages v ramci Teamu/Projektu. Skrz to delame oznameni, pripadne tam jsou i diskuze nad tematama (formou komentaru nad hlavnim tematem). Diskuze jsou delsi, respektive, kazdy ma svuj cas na to si promyslet co napise, dat tomu dostatek kontextu pro ostatni, overit si veci, neni to tak vybusny jako na chatu, kde mnohdy spousta lidi pracuje s domnenkama. Uprednostnujeme kvalitu pred rychlosti.

Kazdopadne chat mame zapnuty taky v ramci teamu napriklad, ale neni to hlavni komunikacni kanal a stavime se k tomu tak, ze kdyz uz pises do chatu, tak pocitas s tim, ze ne kazdy si to musi precist, nemuzes cekat, ze vsichni dostanou notifikaci a zacnou reagovat, atd... Takze jestli je to neco co si ma kazdy precist, tak to jde do Message, pripadne i z chatu se udela summary pro ostatni, pokud tam je neco dulezityho. Kdyz nekdo nereaguje v chatu, tak to neni problem. Chat je kapitola sama pro sebe, ale imo je to rakovina pro pracovni prostredi. :) Osobne bych to rad zrusil, respektive v takove forme v jaky to je.

Kdyz je potreba neco kolektivne probrat, tak tomu predchazi Message s agendou, tim si zajistime, ze to neni ad-hoc call, ale lidi se na to muzou pripravit, coz pak je daleko lepsi meeting, hlavne i kratsi a produktivnejsi. Nekolikrat se uz stalo, ze nekdo vykopnul Meeting agendu, a nakonec se to vyresilo behem par komentaru async a call nebyl zapotrebi.

Nicmene live meetingum se nebranime, ne vzdycky je vsechno vhodny delat async, treba brainstorming, nebo neco co jeste nema uplnou formu (jako treba ted delame na novem produktu, kde odkryvame nezname), tak si dame call a resime to skrz Google Meet. Pristup do kalendaru ostatnich nemame, nikdo nemuze jen tak vybookovat cas v kalendari, protoze tam ma zrovna volno. Je to po vzajemne dohode.

SIGN: Jak komunikujete, když jste zrušili Slack (chat obecně)? Kam si lidi napíšou, co udělají nebo udělali?
Když je potřeba něco kolektivně vymyslet, jak se svoláváte a kde se pak "scházíte"?

GARFIELD: jsme remote, calm a async skrze 5+ casovych zon (co teda vim, nektery lidi se seberou a odcestujou nekam mimo, coz je nam v podstate jedno). Kazdy prvni pracovni den v tydnu (coz je individualni) clovek napise na cem ten tyden bude delat.

Standupy nemame, respektive, na konci pracovniho dne clovek napise co ten den delal. Osvedcilo se nam to lip, nez ranni standupy, co kdo bude delat. Da to i lidem prostor na uzavreni dne a "odpojeni se od prace".

Projekty resime v cyklech, kdy vetsinou jeden cyklus ma 6 tydnu. Teamy maji plny focus jen na cyklus, nikdo je nerusi, uprednostnujeme deep work. Pokud je zapotrebi live meeting, tak je to dohodnuto predem a je to jen v ramci toho cyklu (relevantni prace/focus).

Slack jsme zrusili, protoze chat interface prinasi vic problemu nez uzitku.

Status kdo je kdy online neresime, mame by default offline (a vlastne jenom offline).

GARFIELD: Jsme fully remote a navíc rozprostřeni přes pár časových pásem.
Agile metody se smrskly na to, že každý den napíšeme co budeme dělat. Když teda máme náladu :) Hlavní je lidský důvood - aby zbytek týmu viděl co děláš a mohl se ze zvědavosti třeba podívat, sekundární je pracovní, aby kolegové měli šanci vidět že se s něčím crcáš moc dlouho a zeptat se, jestli teda nechceš pomoci / šťouchnul do lidí na které čekáš a tak. Hodně je to dáno tím, že věkový průměr je kolem padesáti a představa, že budu své ovečky nutit do nových metod když dělají dobrou práci i bez nich nedává moc smysl.
Jednou týdně máme v kalendáři "ranní kafe", kde se, kdo chce, sleze na slacku na půl hodiny s kafem. A dle nálady/možností řešíme neformálně práci či nadáváme na svět. Pak máme co týden nepoviný celofiremní slack meeting kde vedení tak nějak říká co se děje za důležité věci. Takže kdo chce, se může připojit a poslouchat.

GARFIELD: Mě přišel jako opičce s lopatkou docela dobrej denní standup, protože byl dobře vedenej a trval do deseti minut. Dali jsme si okolo desáté kafe, čaj, každej řekl pár vět co dělal a co dělá. Kluk co nám šéfoval tak řekl taky pár vět k tomu, co se dozvěděl připadně jestli někdo něco nemá na něj a připadně požádal, aby so s nim někfo pak na chvili sedl, kdyz to bylo na dýl.
Druhá věc co mi přišla dobrá bylo post mortem. Když se stal průšvih, tak se s odstupem sedlo a domluvilo se, co tím dělat, nebo taky nedělat, protoze to vyrešit z nějakýho důvodu nemužem.
na sprinty a spol názor nemám, někdy a někde to fungovalo někdy jindy ne.

K tem detem - mam zatim jedno a teda prima interference s praci zas takovej problem neni a to makam z domova, nicmene jak najednou nemam skoro zadnej volnej cas po praci a o vikendech, tak mam problem tak nejak mentalne vypnout a trochu ten mozek odvetrat a cejtim, ze se to projevuje na produktivite.

GARFIELD: "prace te hlavne nesmi moc srat" tesat do kamene - jdu pro dlato a kladivo.
Jinak ceremonie u nas zatim, zaplatpanbuh, neprovozujeme. Teda az na 30min dlouhe kazdorocni setkani generala s plebsem, ale to se da vydrzet a prinejhorsim utect bez trestu.