VOY: no hele, ja jsem na to fakt netalent... na gymplu 25 uk lektoru za rok, pak dost pomohlo cestovani a nebojim se mluvit (spatne v mem pripade), cim dele konzumuji, tim lepe leckomu rozumim, psany text v klidu, psat text jakz takz, ale na pozici se od rana bavit se stakeholderem v c2 to fakt neni... myslim ze ani c1 bych leckde neuhral... a hlavne jak nemam hudebni sluch, tak nekterym specifickym mluvcim (odkudkoliv) proste nerozumim jak uplnej trouba - neslysim co rikaj... takze kolem a okolo, me to brzdi a uz x krat jsem zvazoval lektora... na druhou stranu, me dakeko vic brzdi neschopnost byt v pozici na kterou nam talent, protoze mi to nikdo neveri, jakkoliv to opakovane a za zasterou (tu pozici ma ofiko nekdo jiny) delam, umim, dodavam povetsinou i vice kvalitne nez je nutne (furt dokola se ujistuju a tvorim aktualni zakladni argument pro pohovory, ktery nikdo nevyslysel)... hmmm a takhle my si tu zijem

KRAMERIUS: Jakou vyhodu ti dava jazyk, ktery ovlada vetsina kvalifikovane pracovni sily v nasem oboru? Nebo jsem tak vedle? Vzdyt se na skolach uci uz cca. 40 let. Neni mozny, aby ze skol porad lezli lide co ani jeden jazyk poradne neumi, jazyk, ve kterem konzumuji naprostou vetsinu dnesniho popkulturniho obsahu.

VOY: Dává ti to výhodu hlavně v korporátech, při tom jejich věčném schůzování (ať už fyzicky nebo online) a vysvětlování jak něco nejde, protože interní procesy jsou moc složité.
Práci za tebe znalost jazyka neudělá, řešení nevymyslí.

JARDABEREZA: Možná, kdyby to bylo v roce 1997, tak třeba ano (ale to jsme ještě nebyli v EU).
Dnes v 55+ letech už se na tyhle chrtí závody vůbec necítím.
Mám 100% HomeOffice, s kolegy i nadřízenými většinou výborné vztahy, vybudovanou ve firmě určitou pozici, práce v pohodě, jen ty peníze spíš pod průměrem (odvíjí se od příjmů firmy).

E2E4: Já třeba s tímhle mám taky problém.
Ve škole jsem angličtinu nikdy nepotkal, něco se později naučil sám, následně v zaměstnání za těch 30 let také minimálně (méně než 5% zákazníků nekomunikovalo česky) - nějak jsme se při oboustranné snaze vždy domluvili.
Ale na vícečlenné schůzce vedené v angličtině se prostě nechytám, rozumím základnímu kontextu, o čem se vede diskuze, ale už ne detailům (hodně záleží na mluvčím, jak mu rozumím), aktivně se proto nezapojuju, prezentovat v angličtině nějaké řešení, nebo diskutovat o problému je pro mě bez šance.
Takže tam, kde je potřeba angličtina, silně preferuju písemnou komunikaci, kde jsem vcelku nikdy neměl problém v angličtině skládat certifikační zkoušky, číst dokumentaci, porozumět zprávě a smysluplně odpovědět - pravda, dneska už rychleji a snadněji s online překladačem.
A ano, tohle omezení mě uzavírá cestu na mezinárodní pracovní trh.

Samozřejmě je absolutně možné že to chtěj protože to prostě chtěj, případně se jim to do požadavků propisuje jako default na všechny pozice, o tom žádná!

DEEFHA: komunikace s rodilym obcanem USA v anglictine uz je takova klasika na tohle tema :))

Teda přiznám se že je fakt zajímavý kolik lidí si není schopno představit že existují firmy, pro který je to prostě dealbreaker, jak už bylo napsáno, drtivá většina zákazníků, obchdáků apod. anglicky mluvit nemusí - pokud se ta firma orientuje čistě na český trh, co je na tom tak nepochopitelnýho?

Byl jsem nedávno ve Finsku (to je severská země kde jak dobře víme všichni mluví super duper anglicky líp než anglickej král ještě než se vůbec narodí) v jedné firmě kde a na to zrovna přišla řeč a taky vyžadovali finštinu (a ideálně ještě navíc norštinu) - protože jsou denodeně v kontaktu v drtivý většině s lokálníma zákazníkama a "nějak by to šlo" ale byl by to akorát zbytečnej "oser" - a teda nikomu to nepřišlo nějak divný.