DOCKINEZ: Říkával jsem už před hodně lety mamince, když např. měla "na čuch" pocit, že "ten guláš/polívka už je nějakej divnej/divná", mně to nepřišlo ani po ochutnání...
Takže "no co, když se pos..., budu vědět, po čem"... a bylo to.
A co si pamatuju, vyloženě jsem se nepos... a ani druhým koncem to ze mě nelítalo nikdy.
Ale ona to maminka občas docela hrotila ve smyslu "dyť už je to dva dny prošlý, to to ještě chceš jíst?" a ač jsem jí vysvětloval rozdíl mezi "minimální trvanlivost" a "spotřebujte do", stejně jela natvrdo na datum a "minimální trvanlivost do pátého" by šestého vyhodila, kdybych se neozval a nedopadlo to ve smyslu "no tak si to sněz, když chceš".