QUANTI: hele, to je furt dobrý. když jsem jezdila pracovně do Moskvy (to už je... hodně dávno), tak jsem neuměla nic, jen název projektu, kvůli němuž tam jezdím.
na jídlo jsem mohla chodit jen do hotelové restaurace, kde byl lístek i v angličtině, protože jinak bych nepoznala, jestli si objednávám stejk nebo flambování, a dopravovat se jenom z kanceláře objednanýma taxíkama, protože v metru bych nenašla, kde vystoupit. už tehdy jsem si říkala, že to je fakt docela trapný, neumět azbuku! ale trvalo to, no :-)