KAKIHARA: Zatim to tak vypada. Pravicove mestske casti jsou ty, kde dochazi nejvic ke gentrifikaci a ke zlepsovani prostredi, levicove jdou od desiti k peti. Nu, co uz. Takovy je zivot.

MAKROUSEK: jsou to srazkovy dny a pri takovych suchych zimach, jako ty dve posledni, mam mozna zatim jasno, jaky modely jsou realnejsi.

OMNIHASH: Protoze na dvojce vladne ODS, ktere jde o lepsi zivotni prostredi. Na rozdil treba od Holesovic, kde jsou aktiviste a jim jde o co nejhorsi zivotni prostredi, aby mohli pree volbama slibovat zlepseni.

DANYSEK: ne, dělá se to tolikrát, kolikrát si to daná městská část u PS zaplatí. AFAIK nejvíc to bejvalo posledníc pár let na dvojce, snad desetkrát.

DANYSEK: To neumím potvrdit, ale zcela jistě je na vině i organizační stránka věci.

HAR4NT: Mozna jo, mozna ne, zatim jsou modely obema smery.

OMNIHASH: dvakrat do roka, jak uz jsem psal. Zdroje z CHMU rikaji, ze to nestaci. Mas potrebu to zpochybnovat? ;-) Dale nize...
ONDRAT: Jak uz je v Cesku zvykem, snazime se s problemem nejak levne vyjebat. Asi aby viz zbyvalo na uplatky, zeano :-)

MAKROUSEK: a za deset let Praha 60 a Kahira 3

PALEONTOLOG: Presne tak.

MAKROUSEK: nejsem si jistej, jestli jsou v okolí amsteru lomy jako je třeba zbraslav, nebo skládky jako je ta ďáblická. taky předpokládám, že bude v amsteru foukat od moře.

DANYSEK: jako obvykle, ale kulový. Tlakový čištění ulic od prachu se tu dělá dekády, akorát poslední dva roky na to radnice vyčleněnily míň peněz. Stěžovat si na ro můžeš tam.

DANYSEK: Vím, ale ty to určitě rád s ohledem na tvůj vysvětlovací apetit jistě popíšeš sám, prosím.

ONDRAT: pokud neprime emise PM₁₀ 3x - 7x prevysuji prime emise, pak je na miste vyresit v prvni rade ty neprime emise. Coz se nedeje. Svycari (Heldstab, J., Haan, P.) v roce 1999 zmerili, ze neprime emise z aut tvori 84% vsech emisi prachu generovanych dopravou. Problem je znamy, popsany... v Praze dlouha leta nereseny :-) Nevis proc?

MAKROUSEK: Jistě, to je jasné, ale tady řešíme prašnost v Praze, nikoliv Amsterdamu, kde ani jeden z nás nežije.

ONDRAT: Prasnost je hlavne dusledkem okoli. Praha (156 destivych dni za rok) bude vzdy prasnejsi, nez Amsterdam, na ktery prsi 217 dni v roce a mnohem min prasna, nez Kahira s 16 dny. Nejaka doprava nebo lidi budou mit minimalni vliv.

DANYSEK: Jenom mi trochu přijde, že tady mlátíš prázdnou slámu, protože ať budeš problematiku dělit jakkoliv nebo rošiřovat záběr diskuze, vypovídávat se ze šířeji pojatého tématu, tak tím moji základní tezi, že "doprava na silnicích je výrazným zdrojem prašnosti ve městě" nic nezměníš.

DANYSEK: Já se tomu nevyhýbám, naopak, pro začátek pouze shrnu základní tezi - tedy že ze silniční dopravy vzniká prašnost, ostatní je předmětem diskuze a hájení toho faktu, jak už přirozeně v diskuzích bývá.

Samozřejmě s častějším čištěním ulic, stejně jak jako na zvýšení požadavku na snížení prašnosti staveb a dopravy z nich se zcela jistě shodneme.

ADAMIRA: ono se to blbe vyjadruje "per capita", kdyz zalezi na mnoha faktorech... u te sekundarni prasnosti treba i u toho, jak moc je dane misto "uklizeny". Takovy tramvajovy zlabek se uklizi dost blbe a vubec tramvajove teleso se uklizi sloziteji, soucasne ti tramvaje rady pouzivaji piskovani ke zlepseni sve adheze pri brzdeni... ostatne je to videt v mistech, kde ti po "panelech" projede treba sanitka, jaky to zvedne oblak prachu...
Zdrojem sekundarni prasnosti je treba i staveniste... a stavebni ruch po Praze je pomerne cily - a to i v centru, zeano. Ze ty nakladaky jezdej ze staveb zahnojeny... who cares :D
ONDRAT: problem tech tvych uvah vidim ve snaze "zjednodusovat"... rikas prach, ale proc se vyhybas rozlisovat primarni a sekundarni zdroje? Ono se to musi odlisovat. Emitenti prachu jsou jedna vec (a nikterak nepopiram jejich existenci), to jak prach ve vzduchu cirkuluje v dusledku sekundarniho zvireni vec druha. Zdroje primarnicho prachu omezi treba i nizkoemisni zony... mame je? No, nemame... S tou druhou veci muzes neco precijen delat - treba casteji cistit ulice, to ty dopady take snizi. Blokovy cisteni 2x do roka fakt nestaci, interval by mel byt odstup tak 4-6 tydnu. Pomaha take kropeni komunikaci, kdyz je dlouho sucho. A to "reseni" nemam ze sve hlavy, tim "autorem" tady je RNDr. Jan Pretel z CHMU. Z praxe vime, ze nic takoveho se ale nerealizuje... ze by cilem bylo schvalne delat to prostredi pro zivot horsi?