MARKYSHA: to jsme měli jako povinnou četbu a nedokázala jsem přečíst ani 20 %. I jsem to řekla otevřeně profesorce, že to nedočtu, nechala mě to před třídou zhonotit, tu část, co jsem četla, popsat důvody a uznala mi to :D

Jako, nepotěšilo, ale tyvole, žít v mojí hlavě je aktuálně fakt černohumorný.
Z čeho jsem poslední dobou měla zcela seriosní úzkostnou ataku:
- že ve výtahu zmáčknu špatný tlačítko a rozmáznu se o střechu.
- že kamarádka v PRÁZDNÉ PODZEMNÍ GARÁŽI mluví moc nahlas a někoho to bude rušit a tento imaginární cizí člověk se rozzlobí.
- že muj táta má rýmu.
- že plynaři uviděj, že nemám vyluxováno.
- že kamarádka nestíhá svůj vlastní deadline.
(o tom, že odpovědět na zcela neutrální email je pro moji nervovou soustavu aktuálně ekvivalentem přepadení smečkou vlků v temném podchodu, ani nemluvim).

Ale jako... aspoň je to nový, no, a ne ty obvyklý úzkosti z moc plný MHD... Yay?:D

MARKYSHA: jako klidně si to přečti znova, ale jakobys přesně popsala moje pocity.

DRABICZ: Náš mladej má taky kliku na třídní. On chvíli neposedí v klidu, je fakt šídlo. Na třídních schůzkách jsme se dozvěděli, že je jako čmeláček :-D

DRABICZ: no a potěšilo mne, že má vysvědčení s vyznamenáním ale mnohem víc to, že je ve třídě oblíbený a inspirativní i přes svou jinakost. Žeru ho! ❤️

MARKYSHA: je to o přístupu. My máme nevšedního trpaslíka a učitelka jej bere jako výzvu a nikoliv zátěž. Takže v momentě, kdy většina ve třídě čte Honzíkovu cestu, náš trpaslík dělá referát z publikace bitvy u Gettysburgu poté, co odevzdal třicetiletou válku.....

SCHWAB: Ono by jí nevadilo, kdybych mluvila slovensky. Ono ji trošku rozhazuje, když v rámci konverzace střídám jazyky podle toho, s kým mluvím. Ta dnešní mládež na takové věci asi není stavěná :)
Ale periodu jsem ještě nikdy s nikým neladila :))

KOPRETKA: už se chystáš? Máte to za dvě hodiny... ;)

NELLAS: já byl creepy as fuck, když hrátky osudu zachtěly a já trávil skoro rok osm hodin denně (jasne, ze to je nadstřelený číslo trochu) se třemi slovenkami. Nejenže jsem začal mluvit slovensky, ale rovnou i východniarski a o tom, jak se nám sladily periody, raději nemluvím. :))

ATUARFIK: "nejančete, já nejsem učitelka, já jsem pedagog!"

:)

NELLAS: Hlavne ze ji to netrigeruje. (Je na case naucit se mumlat si pod fousy neco madarsky.)

PISKVOR: Mně přijde děsivé, jak lidi o půl generace až generaci níž mixují češtinu a angličtinu... každý máme něco.

PISKVOR: ano

NELLAS: Kdybys přepínala mezi církevní latinou a staroperštinou, a ještě u toho točila hlavou o 360 stupňů, bylo by to lepší?

Včera mi kolegyně sdělila, že jí moje přepínání mezi češtinou a slovenštinou přijde "tak nějak creepy" :D

MARKYSHA: mnoo.. jako syn se strefil... Takže jsme se s typkem na sebe zase blbě zaculili a šel si každý po svém..)

Já si pamatuju, jak jsem do čtenářáku napsala něco ve smyslu, ne těmito slovy, že Oněgin byl kretén, co neví co chce, Taťána unylá kráva, co jen fňuká a nejsympatičtější mi byla Olga, plná života. A že romantismus není můj šálek kávy. 🤣To jsem teda byla starší. Pořád se odhodlávám, že se na to vrhnu znova, už s životními zkušenostmi.

_ANT_: hlavně může to nějak chápat, tak si o tom chce popovídat, co si o tom myslí někdo jiný. Já se taky ke knížkám pak vracela a zažívala "aha" momenty a koukala na to zas jinýma očima.

Ucitelka na ZS taky moc nepochopila, kdyz jsem do ctenarskyho deniku v 11 letech napsala uvahu u knize Pianista. Ja jsem ale vdecna za to, ze me rodice nechali vzdelavat se v ruznejch oborech uz od malicka. Mozna i diky tomu mam docela dobre nastavenej moralni kompas. Nebo jsem vzdycky byla proste jina, whatever.