SUBVERSION: učím mladou generaci! a teda ty pohledy, když řekne, to je ale nevychovaný pán, že tě jako dámu nepustil a nasral se tam, asi ho máma neučila.)

nahrávky naši songů ze zkoušky...má to šťávu!!!

u dvojčat se psala písemka z češtiny, přičemž třídní průměr je 4,6, nejlepší známka dvojka (tu má K), dvě trojky, tři čtyřky a zbytek pětek (T má taky pětku).
No a T a jejich společná bestka včera halasně obviňovaly K, že tu dvojku má jenom proto, že to od někoho určitě opsala!

no, až bude test z logiky a zpracování dat, myslím, že tyhle dvě taky nezazářej :-)

Moc potěšilo.. chlapi, učte se ;] před tramvají mi ustoupil pán, který mohl mít tak devadesát let, aby mě pustil nastoupit první. něco takového jsem snad ještě nikdy nezažila - usmála jsem se, poděkovala mu a řekla, že je to od něho milé.
a když vystupoval o zastávku dál, otočil se, přes okno se na mě zase usmál a zamával. já jemu taky. Gentleman 🫠

Andio Okambiš

Často ráno píšu manželce rýmovačky či básničky pro lepší den. Většinou opěvující její úžasný zadek a figuru celkově. Někdy jen rozverně lascivní, někdy více malebně přisprostlé, ale vždy s trochou vtipu a nadsázky - prostě aby věděla jak úžasná je a měla po ránu lepší náladu. Ty přístupnější čte i kolegyním v práci.
Včera mi žena říká: "Ve sborovně jsem potřebovala sundat krabici z horní police, tak si stoupnu na židli a natahuju se pro to. Kolegyně sedí vedle, kouká na mě a zamyšleně říká něco ve smyslu: Asi začínám chápat, proč tvůj manžel pořád tak básní o tý tvý prdelce..."

Kruder & Dorfmeister v Lucerně.

Šel jsem si připravit do auta zimáky na zíjtřejší přezutí, a cestou jsem našel pantofle, které marně hledám už týden, a mp3 přehrávač (mé staré dobré iAudio, yay!), který jsem za ty tři roky od přestěhování už odepsal jako ztracené. OK, asi budu chodit dolů častěji :)

Všude kam jedu tam ji vidím

vždycky, když uklízím nejhornější poličku v knihovně, tu, kde jsou uložené staré (a možná ještě použitelné) vysokoškolské učebnice, vykouknou tam na mě strojírenské učebnice a sešity mého pradědečka Metoděje. Ty už teda použitelné nejsou, ale řeknu vám, ten chlap uměl psát!

a vždycky se mi úplně zavaří mozek, když se pokouším představit si stařečka (tak se mu říkalo), kterýho znám jen z fotek jako úctyhodného osmdesátiletého pána, jako patnáctiletý ucho, které v roce 1906 začíná v září prvním zápisem Dmychadla (dvakrát podtrženo)
Jsou stroje, jimiž dopravuje se z jednoho místa na druhé vzduch nebo plyny vůbec.

je tam! :))
„Tak hezká, a tak blbá.“ Tři nové poslankyně líčí drsnou kampaň i své plány — Deník N
https://denikn.cz/1850052/tak-hezka-a-tak-blba-co-prozivaji-mlade-zeny-ktere-kandiduji-do-snemovny/

ATUARFIK: Ten dezolát v nějakým srdceryvným blogýsku fňukal, že nemá na živobytí a hodiny klavíru pro dceru 😂

Jinak mě potěšilo, že dneškem skončila moje krátká kariéra bílého koně neboli ruky podepisovačky. Já z těch bambiliónů neuvidím ani korunu, ale kupec získal krásný byt a kamarádka za oceánem může slavit, že je tahle kapitola za ní (a výhledově budou peníze u ní). Mám radost.