KOUDY: To není “najednou si vzpomněly”.
Jdeš tam, je Ti to nepříjemný, ale řekneš si “tak jsem si to blbě vyložila”, třeba i proto, že kolem sebe máš lidi, co by Ti na to řekli “ale vždyť se Ti nic nestalo, tak má zájem, buď ráda, že se líbíš” (občas tahle skupina teda pronáší i tyhle “a teď si najednou vzpomene” komentáře).
Je to o tom, že si nejsi jistej/jistá, jestli to bylo přes čáru, protože u poloviny si minimálně řekneš, že to byla náhoda. Mozek není zvyklej na to, že by Ti někdo narušoval osobní prostor, byl milej a zároveň by Ti to mohlo bejt nepříjemný (do osobní zóny si většinou pouštíš až lidi, který znáš a máš k nim důvěru, pracovníci ve službách mák jaksi z principu výjimku).
No a pak když někdo řekne nahlas “vadilo mi to!”, tak Ti otevře možnost to říct taky, protože když ke Vás víc, tak si můžete vzájemně pomoci a líp se snáší nějaké výpady ve stylu výše.