DOUCE: Pivní pupek a nakonec i man boobs vem čert, můžu si za ně sám a můžu s tím kdykoli přestat.
Ale dlouho jsem se těšil, že aspoň po tátovi zdědím husté vlasy... a houby, bývalá ofina začíná nebezpečně připomínat přehazovačku. Mladší bratr je na tom hůř a už přešel na model "plešatá mánička", teď si to ještě doplnil mexickým knírem.
A ano, zamlada jsem býval takovej hezkej mládenec (ne že by mi to k něčemu bylo).

ECLECTICA: Stále neradostnější; ještě že beru média s rezervou, "vědci zjistili" tuplem.
Cvičení po padesátce: Posilování je důležitější než běh
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/magazin-zivotni-styl-jak-cvicit-po-padesatce-posilovani-je-dulezitejsi-nez-beh-nebo-jizda-na-kole-281864
Tři piva ve třiceti letech se nerovnají třem pivům v šedesáti. Jak se s věkem mění dopad alkoholu na tělo i mozek? | Hospodářské noviny (HN.cz)
https://archiv.hn.cz/c1-67761840-tri-piva-ve-triceti-letech-se-nerovnaji-trem-pivum-v-sedesati-jak-se-meni-dopad-alkoholu-na-telo-i-mozek

DOUCE: jo. Jsem strhana, musela jsem si zacit zamalovavat kruhy pod ocima, ktery mam celozivotne . Kolem 30 mi bylo lito, ze nejsem tak fresh jako dvacitky,ale slo to, zas jsem se umela lip upravit,mela jsem jiny sebevedomi. Ted uz si u tech dvacetiletejch lidi rikam, ze s trochou smuly by to mohly bejt moje deti a mozek se zacina smirovat s tim, ze uz to lepsi nebude. Boli to.

DOUCE: mí rodiče jsou relativně zdraví, přesto velkou část jejich volného času zabere chození po doktorech. Popravdě, tahle vyhlídka je jediný důvod, proč se nechci stěhovat někam na samotu, kde bych měla hůř dostupnou zdravotní péči.

DOUCE: Doktor? Ja se jeste nechystam umrit.

EKG: Přišel na to doktor? Léčí se to nějak?

Cha! Další příznak středního věku - hovory se známými až podezřele často sklouzávají k tématu nezdraví, lékařská a související péče. Jako ještě se vždycky zarazíme, ale myslím, že pár let už nám to ani nepřijde.

Btw dlouho jsem se obaval, ze mam nejakou depresi, a proto se mi nechce hybat. Hovno deprese, normalni revma. Deprese je pro mlady, my starci se valime, protoze nas proste boli se hybat.

DOUCE: jo, taky jsem si predstavovala, ze do tech 45 budu vicemene mlada a az pak k 50 to zacne. Ale zmeny citim uz tak od 37. Jen u mne v 38 velmi nahle propukli neurologicke potize a zestarla jsem v obliceji, protoze mi to hlavne zasahlo oblicej. Ale celkove to bylo jako kdyby me to vymachalo v elektricky nabite vode a ja vylezla jak vytahanej hadr. Spravilo se to nastesti, ale uz nikdy to telo asi nebude uplne zpatky a splyva mi to se starnutim.
Ale taky je to pro mne porad nejcennejsi zkusenost, protoze me to naucilo si vazit beznych veci jakoze jsem schopna jit samostatne na prochazku, nepotrebuji doprovod, jsem samostatne schopna normalni funkcnosti, hygieny, vareni, prace atd. Vidim na nebe, vidim na stromy, vidim na zabavu na pc, vidim kolem, slysim hudbu.

JAJITA: Jen podotek, jsem bezdětná, nevím, jestli to tím pádem bylo všechno jednodušší, nebo ne.

Já těsně po 40. narozeninách odeslala manžela doprdele (k rodičům). Nebylo to jednoduché, nastěhoval se před lety ke mně do družstevního 1+1, ten jsem poté směnila za státní 2+1, od města ho koupili už jako manželé a ano, měl tím pádem nárok na jeho půlku.
Takže prodej onoho bytu, fin. vyrovnání s ním, hypotéka na nové bydlení. Nějak mě to všechno nakoplo, neměla jsem ani moc času dumat nad sebou. Po krátké době přišel o dost mladší partner, ten mi teda sebevědomí čechral docela dlouho a bylo to s ním moc fajn, pak přišlo klimakterium a já si uvědomila, že už chci hlavně klid. Takže já vlastně asi žádnou krizi středního věku nestačila zaznamenat, měla jsem dost jiných věcí k řešení.

IOM_NUKSO: Právě mě překvapuje ten úpadek už kolem té 40 (myslím třeba právě rysy v obličeji), to jsem prostě takhle brzo nečekala. Na druhou stranu, mám pocit, že pojem perimenopauza a její průběh a dopady nebyly ještě před pár lety nikde moc zmiňovaný, nebo se pletu?

Jinak pozoruju i pozitiva, který střední věk přináší, spousta věcí, kvůli které jsem se dřív trápila mi začíná být trochu víc jedno. Typicky pracovní záležitosti, je to jak z toho vtipu "Pane doktore, vidím, že máte všechno v hlavě? - Ne, mladíku, u prdele." a díky bohu za to.

DOUCE: to nehorsi prijde pro nas zeny s menopauzou, toho se teda desim. Do te doby to asi tak nejak drzi nebo jde pomalu, ale pak behem roku dvou strasne moc zestarnem, to bude asi dost hrozny. Videla jsem to na mame a tchyni, u obou stejny efekt. Jediny pozitivni, co na nich pozoruji, je, ze prakticky se sesuply tak o 10 let tehdy, ale pak se to zas hodne zpomalilo.

DOUCE: Ono hrozne zalezi na momentalnim stavu - mnohem vic nez driv. Kdyz jsem vycerpana, nevyspala apod, najednou vypadam jak duchodkyne.

Co se týká té atraktivity: je mi 48 a vlastně nevím, pro koho bych potřebovala být atraktivní vyjma partnera - a i tam si myslím, že tu aktraktivitu po dlouhých letech z velké části tvoří jiné věci než vzhled. Za důležitější považuju, aby se člověk cítil ve svém těle dobře. Což je dost jiná disciplína (a s přibývajícími neduhy taky stále obtížnější).

Pro mě byl trochu šok, když jsem si pořád říkala, že je to v tomhle věku kolem 40 je to ještě v pohodě a pak jsem si najednou začala všímat toho, jak v uplynulých několika málo letech vzhledově sešly některé moje kolegyně a známé, které jsou jen o něco málo starší než já. Jako pořád hezký ženský, ale ty povolující rysy obličeje a hlavně menší jiskra celkově jsou strašně znát.

A pak jsem se jednou zahlídla v zrcadle v takovým tom momentu, kdy si člověk uvědomí, že kouká sám na sebe až po pár vteřinách a teda jako trochu jsem se lekla. Nikdy jsem nebyla kráska, o postavě ani nemluvě, ale vždycky na mě poměrně dost lidí reagovalo jako na atraktivní osobu. A najednou vlastně skoro ne.

Na jednu stranu mě štve, že řeším něco takhle povrchního, ale na druhou jsem nějak doufala, že to přijde až o něco později nebo co. To důstojný stárnutí fakt není snadná záležitost teda.

DOUCE: pro mne zmeny vzhledu s vekem byl vzdycky jedinej duvod, proc jsem uvazovala o sebevrazde, akorat ze to zaclo uz v 25 letech a asi to nebude uplne normalni :) Nedovedu se s tim smirit a nic tomu nemuze pomoct, protoze mne se hnusi hlavne to, co se neda zmenit ani cvicenim ani nicim. Na druhe strane sama na sobe pozoruji, ze vzhled u druhych mi po velmi kratkem case vzdycky u tech osob zanikne a vnimam cloveka ciste dle chovani a povahy. Nikdy by me samozrejme u druhych nenapadlo, ze ty se prosim te radsi zab, neda se na tebe koukat ;) Takze timhle se nejak snazim hlavu presvedcit, ze kdyz mne to je jedno u druhych, tak asi by to melo byt jedno i u mne.

ECLECTICA: Ja bych svemu mladsimu ja rekl, at s budovanim svalove hmoty bud nezacina, nebo neprestava. Ona se kostra prizpusobi nejakemu provozu a pak prekazi sama sobe.

PAKOBYLKA_: svému mladšímu já bych určitě řekla, ať s budováním svalové hmoty začne mnohem dřív.
Jinak krizi středního věku jsem pojala mj. jako přípravu na možné stáří. Chci si zachovat soběstačnost, co to půjde.