SALAMAN: když ono to dost často začne plíživě s dětma. Když ona je doma, tak má víc času (a víc neviditelného času, tedy času, kdy dělá věci kolem domácnosti, aniž by to on viděl), takže všechny takové ty domácí povinnosti padnou na ni. navíc jí to ani nepřijde - po miminu/batoleti logicky nechce, aby po sobě mylo nádobí nebo politou podlahu, no tak od toho stolu uklidí svůj talíř, dětský talíř i manželův talíř. Stejně tak když dává dopoledne prát, tak ten byt projde a posbírá svršky dítěte i chlapa. a ono to funguje, z pohledu toho chlapa (a ten občasnej řev, když to udělá o víkendu, je malou cenou za to, že většinou on u toho není, když se ona nasere).
no a pak jsou tu muži méně mentálně dospělí, kteří potřebují být středobodem vesmíru ženy. což se taky nepozná, dokud tu není někdo jiný, kdo by jim v tomto konkuroval. když to přeženou a žárlí třeba na to, že ona kojí (jo, i takoví se občas najdou, co maj pocit, že prsa ženy jsou jejich), tak se odkopou rychle. ale když si jen nárokujou aspoň část péče, aby žena vyjádřila, že je furt má taky ráda a že to není jen o dítěti, tak to může neviděno procházet dost dlouho.
no a ti druzí, když si děti nepořídí, můžou být fakt skvělí partneři, dokud tu ženskou nenapadne "on je tak skvělej manžel/boyfriend, bude určitě i skvělej táta!". (dokonce se ani nevylučuje, že opravdu bude i tak skvělej táta, ale přestane být skvělej partner)