Já mám teda teď s textilním odpadem trošku problém, protože od té doby, co si víc zkouším různé ruční práce, je to pro mě i materiál - takže vyhodit něco, co se dá ještě zrecyklovat, je mi líto. Ale budu tomu muset dát limit, protože použitelné hadry se hromadí a času na ruční práce je málo.

Na tom nádobí se s mužem neshodneme. Vyhodnotila jsem před časem, že houbičky už nechci, a přešla na hadry (používám nastříhané staré utěrky a normálně je s utěrkami dál peru, dokud se nerozpadnou), měním je obvykle po pár dnech. Muž zůstal u houbiček, má je tam kdovíjak dlouho a pak jdou rovnou do koše.

ZIDANE: je pravda, že záchod meju častějc, než měním houbičku, bo v domácnosti s šesti lidma je to občas i víc než jednou denně :-)
ale ta houbička občas taky víc než den nevydrží, jako například tento týden, kdy jsem v neděli dávala do kuchyně novou a v pondělí s ní dcera umyla mísu od těsta tak lepkavýho, že tím houbičku nevypláchutelně znehodnotila :-)

Pamatuju z raného dětství hadry na nádobí a ne. Nemám problém občas s nějakým starým oblečením něco utřít nebo vydrhnout, ale na nádobí chci, aby to pěnilo. Houbičky forever.

ILTU: Jo, to už jsem četl několikrát, že prý nejvíc bakterií (nebo jedno z míst, kde je nejvíc) není lidmi si domyšlený záchod, ale právě houbička na nádobí, popř. klávesnice.
Záchod totiž aspoň občas lidi umejou, zatímco houbičku... nedělám si moc iluze.

ZIDANE: Souhlasím, že vypraný hadr je hygieničtější než houbička. Ale používám kusy prostěradel / povlečení. Ty spoďáry nemají ani hezký tvar ☺️

ZIDANE: hele, a víš, že kytky uměj komunikovat pomocí vypouštěných chemikálií? aby ses jednou nedivil, až na tebe na ulici spadne větev nebo tak něco :-)

no, každému, co jeho jest, ale já teda i doma - a to i do postele - radši chodím ve věcech, které jsou hezké, čisté a neroztrhané.
ani u nás doma a v celé širé rodině se nosilo oblečení padnoucí - setkání s vyžvejkanejma "domácíma svrškama" jsem zažila až v rodině expartnera a naprosto jsem nechápala, jak může vysokoškolsky vzdělaný muž doma chodit v něčem tak ekl, že můj děda by si to nevzal ani na kydání králíkům.

ZIDANE: jsem tým tvůj otec.

na hadry jsme vždycky používali maximálně staré tričko.

SEJDA: Z textilní výroby, tam píšou.

Moje babička chodila do kostela a každej kus textilu použila jako hadřík. Vyprala to, vyzehlila a měla to vyskládaný do komínku ve skříňce.
Nejsem jako moje babička, přišlo mi to ujetý, protože u nás se staré oblečení používalo na hadry a pak házelo do koše.
Tak to taky dělám...

Nicméně mám jednu čerstvou historku, za kterou bych si utrhla hlavu... Protože nestíhala jsem a tak si takhle vzala jedno starší černý tílko v červenci na vystoupení. Nezkontrolovala pořádně a šla v tom vystupovat. Mělo být pod bílou košili jenom... No průser. Bylo to průhledné jak prase, jak to bylo starší, sice žádný dírky to jako ne, ale vidět byla růžová podprsenka a vůbec fakt hodně velký špatný .. když jsem to pak viděla na videu, tak to okamžitě letělo do koše a dokoupila jsem si nový oblečení.
Jako na tohle už musím dávat pozor...