TRISSIE: U nás v mém dětství staré spodní prádlo asi hlavně proto, že věci, ze kterých jsem vyrost, byly většinou ještě v pohodě, tak to máma někomu dala či za nějaký obolus prodala, spokojenost na obou stranách.
Čili trička atd. ještě našla i lepší využití.
Stejným způsobem jsem já občas k něčemu přišel, i když tam to bylo hlavně od sousedek se synátory staršími než já - jedna měla jednoho, druhá dva plus třetího stejnej ročník jako já.
Komu dávala moje věci, netuším, pač v ulici si nevzpomínám na nikoho s mladším klukem. Tak asi někomu v práci.
Nakolik tohle "posílání věcí po dětech dál" funguje i teď, nevím, ale určitě to funguje. Byť třeba méně než tenkrát.