Vlastimil Marek
http://blog.baraka.cz
www.baraka.cz
Je šaman osvícený? Padla otázka po prolistování hezkou knihou rozhovorů se sedmnácti šamany a šamankami celého světa (Geseko von Lüpke: Poselství šamanů, Práh 2009). A protože je to zvláště v době, kdy je každé lepší knihkupectví nacpáno stovkami titulů jak o šamanismu, tak o dalších duchovních metodách, a dokonce i o osvícených, otázka správná, snad mé zjednodušené naznačování pomůže k lepší orientaci v těchto lákavými billboardy Máji (iluze) nasvícených fuzzy prostorech.
Šaman není osvícený v tom smyslu, v jakém chápeme osvíceného člověka. Tedy toho, kdo prožil satori, osvícení, probuzení ze závojů iluze vnímání (buddha = probuzený). Šaman je člověk, který (většinou po těžké nemoci nebo nehodě) pochopil iluzornost lidského vnímání, a který se pak dlouhé roky (se svým učitelem někde poblíž) kontrolovaně nořil do hlubin svého vědomí, aby jeho rozšířením začal být schopen „vidět“ např. DNA rostlin, které by mohly vyléčit tu kterou nemoc toho kterého příslušníka jeho komunity. Čím častěji tyhle vesmíry šaman navštěvuje, tím je jeho mysl a mozek vyladěnější právě na to, co trénuje: schopnost přepnout a vidět i nad a pod možnosti lidských smyslů. Jako když na rádiu přepínáte z dlouhých vln na střední, krátké a pak velmi krátké (FM), nebo z hmatatelnosti hmoty do světa molekul a tedy i DNA.
Ve světě buddhismu a jógy existují jak ti, kteří se „probudili“ spontánně, třeba už v období dětství či dospívání, tak ti, kteří celý život pilně denně meditovali (každou činností, kterou v klášteru provozovali), a kteří, dle našich zjednodušených západních standardů „osvícení“ (ve smyslu duchovní extáze a blesků a záře a několika dnů šťastného úžasu a pláče radosti ze zázraku existence) nedosáhli. Jejich mysl (tou dlouhodobou činností transformovaný mozek, viz: neuropasticita – software pomohl upgradeovat hardware) už fungují efektivně, a velmi podobně tomu, jak funguje mozek člověku, která prožil spontánní osvícení, satori.
Šaman je vlastně běžný (a původně velmi nemocný) člověk, který svou nemoc transformoval v něco jemu a jeho kmeni velmi užitečného. Je mistr v tom, co celý život dělá – v rituálech a schopnosti vědomě se uvést do stavů rozšířeného (šamanského) vědomí. Ale v jiných lidských situacích, jakkoli poučen svými virtuálními výlety do sfér, které jsou obyčejnému člověku nedostupné a vlastně i zapovězené (nepoučený začátečník by si mohl i ublížit), se chová tak jako každý jiný. Teď to trochu zkomplikuji: šaman je ovšem svým způsobem „osvícen“ na poli přírodní medicíny a alternativní psychoterapie (i tady opakovaný program, software, změnil hardware mozku).
Osvícený člověk jakoby (nejprve pomalu, postupně, pak bleskem osvícení) upgradeoval celou mysl (a pak i mozek). Tak jako u dětí, v těhotenství stimulovaných každodenním zpěvem nebo metodou Baby plus, je mozek osvíceného výkonnější a efektivnější nejen v oblasti různých inteligencí (které nějak přece jen dokážeme změřit), ale prakticky ve všem. Osvícený pak může pracovat jako učitel, vědec, lékař, malíř či hudebník… a ve všem je dokonalým mistrem (a může být i šamanem, zatímco šaman není osvícený).
Mimochodem, protože hudba a umění (co se týká dálněvýchodní poezie či tušové malby) je činnost, která zvláště mužům dopřává to, co ženy dosahují když si povídají s kamarádkou, tedy propojení mozkových hemisfér, často a ne náhodou platí, že zenový či taoistický mistr je zároveň mistr tušové malby, hry na šakuhači, umění pití čaje (čadó), ale i aikida, tai-či a dalších „duchovních“ disciplín… a naopak.
Naznačuji ovšem dále, že bychom ve smyslu rčení jak dole tak nahoře měli začít přiznáním, že těžce nemocná je (ostatně není divu, když už téměř půl století systematicky při porodech poškozujeme své děti a všichni tak jsme oběti obětí) celá takhle civilizace, a že potřebuje jako sůl dostat se mimo běžný rámec svého (politického a ekonomického) myšlení, do „globálně šamanského“ vědomí. Není blížící se magické datum 2012 unikátní příležitostí pomoci „šamanovi“ téhle civilizace, aby se „probudil“ a dosáhl osvícení? A nebylo by nakonec jednodušší se té těžké nemoci či nehodě vyhnout a prostě se promeditovat k osvícení?