JASONEKK: Ani ne. Přeci jen tato diskuze není o tom, proč by duševní nemocní lidé, kteří ubližují sobě i ostatním nemohli sami sebe prezentovat jako citlivé průvodce v práci s energií stromů či jako zkušené "dwellers" v bytí sebou samým.
A k tématu: vážně si myslíte, že je možno diskutovat o zkušenostech "mimo solidní svět", aniž bychom rozuměli "jazyku", jimiž je o nich možno mluvit? Protože ať řekneme, co řekneme, v uších slyšícího mají slova pouze takový kontext, v jakém se s nimi již setkal, takže nehrozí, že by se "nezasvěcený" jimi dozvěděl něco nového.
Každý kmen měl vedle profánního jazyka vesnice ještě "skrytý jazyk", zašifrovaný jazyk v tom profánním, kterým se ústně od mistra šamana k učedníkovi předávaly instrukce, někdy ani to ne - pouze návody, které samy vedly k poznání neviditelných dějů.
A můj skromný názor jakožto spolusprávce této diskuze - žádný šamanismus neexistuje. To je religionistické plošné označení nauk od Aljašky po Peru až do Iránu pro "primitivní techniky s neviditelných světem", které v očích západních vědců nedosáhly na úroveň náboženství a v každém kraji ten "šamanismus" vypadá jinak, učí se něco jiného, jiným způsobem a není nic, co by je spojovalo.
Nemluvě o tom že šaman - vlastně "xaman", znamená "mudrc", což má ke guruovi hodně blízko. A když se řekne "guru", většina z vás si asi hned představí oddané žáky, co mu sedí u nohou a hltají každé jeho slovo, ale guru je prostě "ten vědoucí" ... je mnoho guruů, kteří nepřijímají žádné žáky a žijí v naprosté odloučenosti. To říkám jen proto, abych ukázal, jak nás slova matou a vnucují nám nějaký "předpokládaný význam", který je ale nepřítelem naší snahy se něco dozvědět.