OGMIOS: znáš Zen aneb umění údržby motocyklu? A vlastně i závěrečná pasáž Pokojného bojovníka zahrnuje tématiku výstupu na kopec... já teda u toho vylejzání ka kopec si vždycky vzpomenu na Freuda (zvlášť teda českomoravská vysočina má optimální tvary kopců :-) nicméně ten spirituální rozměr tak prostého činu jako je lezení na kopec je evidentní...
Velká bagáž, to je jedno z témat, se kterým válčím, ale postupně se to poddává... takovou zkušenost výstupu na kopec by si měl zažít každý, ale ve vhodně nastaveném kontextu, aby mu to docvaklo :)
OGMIOS: vždyť jasně, ony se naštěstí ty otevřený brány vnímání po čase zavírají :o)
OGMIOS: hele tak to znám, ale bacha, on fakt ne každej je v tomhle skilled... zažil jsem podobný situace, pro mě taky není problém se i úplně vyndanej ovládat a komunikovat v normálním světě, ale respektuju, že spousta lidí to neumí, protože to fakt asi neumí (nebo nechtějí umět, ale v rámci mýho světonázoru je dobrý respektovat hranice druhýho člověka a jeho obrany)... podobně mě vytáčelo, jak jsou některý lidi neohrabaný a mají malý povědomí třeba o věcech v jejich nejbližší blízkosti - jako děcku mně dycky matka šlapala na hračky na koberci a evidentně si jich nevšimla, to stejný v dospělosti kamarádi i žena jsou schopný třeba shodit z lavičky na které sedí nějakou věc, nevšimnout si toho, pak na ní ještě šlápnout, takový to slonovství v porcelánu. Ale s tím nic nenaděláš, stejně jako s tím, že si někdo nastaví hranici, že prostě zhoubovanej nemůže do obchodu, protože to ty lidi určitě poznaj!!! (a i kdyby poznali, tak co, že, jdeš si jenom koupit pití a ne jim vybrat krám :o)
Možná i to co popisuješ je nějaká dovednost, která se fakt hodí pro "kráčení v obou světech" :o) Mě by zajímalo, jestli se to dá vytrénovat a nebo to buď máš a nebo nemáš...