TIGRE: no vůbec bych nečekal, že se pro jednou tak moc shodneme, hele. ano, nyní s tebou velice souhlasím: představa, jací jsme my, češi, náramní a zruční a chytří kujóni, jak tím kulišáctvím přežíváme "zlé je" (z "oni") a jak nám tu naši slávu vždycky každý podupal a ukradl, tak ta mě sere celý život... protože je, přesně jak říkáš, hloupá, sebeklamná a velice nepravdivá.
řadu věcí jsme si v dějinách posrali sami... a to důkladně. tak například naši přemyslovci: na jednu stranu tvrdí a schopní, řada z nich, na druhou ovšem proč si nepřiznat pravdu: věčné bratrovražedné sváry a běhání za německým císařem "rozsuď nás" - ruku v ruce s úplatky - vedlo v důsledku k tomu, že naši vlastní vladaři doslova nastrkali a precedentně poskytli císaři, tedy v jeho osobě německé/římské říši řadu rozhodnutí nad českým státem, na které by jinak neměl nárok. a upřímně: proč by se jich později dobrovolně vzdával? to by přece musel bejt blbej a kráčet proti samotnému duchu "býti vladařem a to ideálně co nejmocnějším", že.
vsuvka: náramně vynalézaví, to tedy jsme. a šikovní. doslova zlaté ručičky. proto jsme taky tak náramně vynalézaví a nápadití zloději, neboť inteligence a schopnost neřízená (silnou) morálkou, je zkrátka amorální a takhle končí.
a milí němci se na našem území taky nevzali jen tak. jak víme, zvávali je panovcíci ku osidlování neosídleného a zakládání měst? a proč to asi tak dělali... protože česká šlechta vždycky byla velice odbojná a tvrdohlavá a panovník proti ní často nějaké ty spojence - německé měšťany a církev - vysloveně potřeboval. stačí si projít dějiny.
být nepopulární tím, jak je mocný, to rovněž přemyslovský panovník několikrát zvládl. občas prostě nevěděl, kdy je dost - už jen kvůli zvládnutí ukořistěného - a následky byly logické.
hrdinné období husitských dějin, kteréžto je v nemálo aspektech sporné, mělo jeden zajímavý výsledek: na další půl až 3/4těstoletí jsme se stali vývozci artiklu "nejkvalitnější žoldnéři evropy" (= tehdejšího světa). než nás pak nahradili švýcaři :-)
co se ostudné tragédie na bílé hoře týče, ta byla tragikomickou tečkou za zbabraným stavovským povstáním, a tudíž řežbou proticísařských čechů s procísařskými čechy :-)
a tak dále a tak dále a tak dále.
na jednu stranu jsme, na malý národ, vykázali úseky dějin, kdy jsme byli náramně schopní a odvážní, na druhou stranu ovšem "žádní ONI" - souhlas. byli jsme taky nesvorní, rozhádaní, v pravý čas jsme zradili sami sebe, sousedy jsme zvládli častokrát nasrat až moc, navázané vztahy s polskem (středověk) nikdy nevydržely a vládnout této bohaté zemi plné, občas pohříchu všeho-, schopných lidí nebyl chvílemi žádný oříšek, ani med :-)
a ke konci našich dějin jsme tu pózu švejka a malého, avšak chytrého českého kujóna šikovně uhýbajícího pod těžkou okovanou botou zlého cizáka (a tudíž výborné hození vlastních vin na jiné) přejali až hanebně snadno a náramně v ní zpohodlněli. zde skoro souhlasím s kurasovým "národní motto je 'hlavně pohoda'" >/]