ten zhovadilej problem = ten zasranej system. System kde moc a prachy znamenaji vsechno a nikdo se ani nic nesnazi zmenit. To byla u nas normalizace.

jestli ale lidem chybi to praskani a verejna sikana, navrhuju jim to tak na rok zavest. A pri tom zrusit vetsinu verejnych sluzeb, uklidu a sundat filtry z tovarnich kominu, spaloven a elektraren. A kazdymu tretimu na dialyze rict, ze umre, pac se na nej nedostane.

PATISLAV: já nemám problém s jednoslovným shrnutím "dobro" - "zlo", ale problém nastane, když s tímhle půjdeš za středoškoláky, zvídavými dětmi apod. a budeš si to přibarvovat, tak aby černá vypadalo opravdu černě a neutíkala ti náhodou do šeda...

Dostaneš se do zajetí stejného problému jako když jim budeš kázat o drogách a o alkoholu a oni si pak vidí, že spolužák Jirka nežije na ulici a ani nekrade i když ho viděl před časem zapijet pilule MDMA koňakem :)

Na jedné straně ti média s oblibou popisují minulý režim jako dobu, kdy pomalu celý národ permanentně úpěl pod knutou bolševika, popravoval jednu Miladu za druhou a člověk měl štěstí když jednou v životě viděl Rujanu. na stranu druhou tak nějak instinktivně tuší, že to tak nebylo, soused vzpomíná na pivo s párkem a honění holek na lipně, v televizi běží Což takhle dát si špenát a na dobových záběrech žádní dráby s beranicí a rudou hvězdou na čele taky nejsou vidět.

Mladý citlivý a rebelující středoškolákovi nutně dojde, že něco asi není v tom popisu v pořádku...

CICO: ne chápu, že cheš být vtipný a konfrontační zároveň, ale spíš se v tom ztrácíš. já se snažím jenom poukázat na to, že pokud si věci přibarvuješ, tak ať může být tvá motivace jakkoliv chválihodná nebo alespoň pochopitelná, skončíš u přilhávání, které není nikdy dobře.

Specifikum velkých represivních režimů 20. století, vždycky bylo to, že v nich v různých obdobích zároveň existovali zvěrsta spolu s normálním civilním životem.

Vzpomínkový optimismus je pamatovat si pouze to "dobré", zveličovat to a popírat to zlo.
Vzpomínkový pesismismus pak bude dělat to v opačném gardu.